Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda), Točka sever
Hangár (silo, granit)
Hangár (silo, granit)
Účel stavby

sovětská tajná raketová základna v letech 1983-1990

Základní informace
Výstavba1983
Materiályocel, železobeton
StavitelSovětská armáda
Poloha
AdresaStará Voda (místní část Město Libavá), okres Olomouc, ČeskoČesko Česko
PohoříNízký Jeseník
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalý pohotovostní muniční sklad Stará Voda, nazývaný také Točka sever (rusky тoчка сeвер), se nachází u vrcholu Samoty (647 m n. m.), severo-severovýchodně od zaniklé vesnice Stará Voda (části Města Libavá) v pohoří Nízký Jeseník v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Je to soubor zbytků vojenských hangárů a příslušenství strategické vojenské základny vybudované sovětskou armádou. Pravděpodobně zde byly umístěny rakety s jadernými hlavicemi. Místo bylo v období studené války nepřístupné i československé armádě.[1][2][3]

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a následném zabrání Vojenského výcvikového prostoru Libavá jednotkami Sovětské armády. Střední skupina vojsk zde vybudovala přísně tajnou oplocenou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry, řídícím střediskem, raketovými nosiči, raketami, okopy, zapuštěnými strážními budkami, strážními věžemi, psincem, prasečincem, kuchyní, ubikacemi a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce 1983. Celá základna byla maskovaná a krytá lesními porosty. Zřejmě zde byly umístěny také rakety s jadernými hlavicemi. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. Československá lidová armáda ani československá vláda neměly k místu přístup.[1][2][3]

Hangáry (nazývané také sila či rusky granity) byly vybaveny klimatizací, jsou částečně zapuštěné do země, obsypané zeminou a porostlé lesní vegetací a mají masivní ocelová vrata. Dovnitř se vešla dvě vozidla (nosiče raket).[1][2][3]

Působila zde sovětská raketová jednotku s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.

V rámci přísně tajné plánované mise, v březnu 1988 odvezli Sověti raketové nosiče a v červenci 1988 přijeli Američané zkontrolovat plnění dohody na místo.[2]

Jižně od muničního skladu se nachází vodárna a nedaleko od odbočky k vodárně stála vstupní brána celé základny.[3]

Po odchodu sovětských vojsk z Československa začali někteří lidé rozkrádat stavební materiál z bývalého muničního skladu.[3]

Muniční sklad se již nachází mimo vojenský újezd Libavá a je přístupný pěšky jen po lesních cestách. K místu nevede žádná turistická stezka.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se nachází celkem tři bývalé pohotovostní muniční sklady, tj. v tomto textu prezentovaný Točka sever, a pak Točka jih (u Mrskles a Mariánského údolí) a Točka západ (mezi Skelnou Hutí a U Zeleného kříže).[3]

Poblíž se nachází kopec Zadní Zlatná.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Jaderné hlavice v Česku, Stará Voda, Úkryt „Granit“ č. 5 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d Američané podnikli v roce 1988 kvůli raketám tajnou misi na Libavou. iDNES.cz [online]. 2011-07-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. ISBN 978-80-260-2270-1.