Československá lidová armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prezident Ludvík Svoboda a ministr obrany Martin Dzúr během inspekce Bratislavské posádky ČSLA v roce 1969.
Vojenská přehlídka v Praze na Letenské pláni na výročí konce II. světové války 9. května 1985.
Muž v polním stejnokroji ČSLA na Tankovém dni ve VTM Lešany.
Československý polní telefon TP 25.

Československá lidová armáda (zkratka ČSLA) byl název armády československého státu v letech 19541990.

Dnem vyhlášení zákona č. 74/1990 Sb. 14. března 1990 byl změněn název armády na Československá armáda.

Složky armády[editovat | editovat zdroj]

Součástí ČSLA bylo pozemní vojsko, vojenské letectvo a vojska protivzdušné obrany státu.

Pozemní vojsko[editovat | editovat zdroj]

Pozemní vojsko bylo nejpočetnější složkou armády. Základem jeho bojové síly byly operační a taktické rakety. Hlavní údernou silou byly tanky. Dělostřelectvo bylo vybaveno různými typy děl a minometů, protitankovými kanóny, řízenými protitankovými střelami a dalšími zbraněmi.

K pozemnímu vojsku patřily motostřelecké a tankové svazky, útvary protivzdušné obrany, dělostřelectvo a speciální vojska, jako je ženijní, spojovací, chemické, železniční a výsadkové vojsko. Další útvary a zařízení poskytovaly bojovým útvarům nezbytné technické, materiální a další služby.

Ženijní vojsko bylo vybaveno silničními a zemními stroji, odminovacími tanky a technikou k zajištění přepravy vojsk přes vodní toky a jiné terénní překážky. Železniční vojsko bylo schopné zajišťovat výstavbu i obnovu železničních tratí včetně mostů a sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a údržbu železničních vozidel. Železniční i ženijní vojsko se podílely na likvidaci následků živelních a jiných pohrom.

Západní vojenský okruh[editovat | editovat zdroj]

  • 311. těžká dělostřelecká brigáda (Jince)
  • 11. dělostřelecká základna (Jince)
  • 41. samostatný dopravní dělostřelecký oddíl (Dašice)
  • 71. kanónová dělostřelecká brigáda (Žamberk)
  • 75. těžká houfnicová dělostřelecká brigáda (Pardubice)
  • 82. protiletadlová raketová brigáda (Jihlava)
  • 10. protiletadlová opravárenská technická základna (Jaroměř)
  • 6. radiotechnická brigáda (Plzeň)
  • 71. výsadkový úderný prapor (Chrudim)
  • 22. výsadková brigáda speciálního určení (Prostějov)
  • 7. radiotechnická brigáda zvláštního určení (Zbiroh)
  • 1. smíšený pluk radioelektronického boje (Kolín)
  • 59. spojovací brigáda dálkových spojů (Beroun)
  • 60. spojovací prapor zvláštního určení (Unhošť)
  • 102. brigáda chemické ochrany (Liberec)
  • 31. smíšená letka velení a průzkumu (Bechyně)
  • 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení (Bechyně)
  • 1. automobilní brigáda  (Olomouc)
  • 11. brigáda materiálního zabezpečení (Bílina)
  • 21. brigáda materiálního zabezpečení (Pardubice)
  • 7. ženijní silniční brigáda  (Hodonín)
  • 6. strážní prapor (Tábor)
Zařízení, sklady[editovat | editovat zdroj]

pobočky (Zdice, Vamberk)

  • 1. okruhový sklad proviantního materiálu (Rychnovek)

pobočky (Terezín, České Budějovice)

pobočky(Jánská, Jaroměř, Dobříš, Hněvkovice)

pobočky (Poprad, Nemecká, Vysoké Mýto, Kutná Hora, Ostrava

  • 1. okruhový sklad politicko-osvětových prostředků( České Budějovice)

pobočky (Brno, Čáslav)

  • 1. okruhový sklad výstrojního materiálu Jaroměř

pobočky (Brno,Staré Město

pobočka (Terezín)

  • 21. silniční mostní technická základna Chrudim
1. armáda (Příbram)[editovat | editovat zdroj]
  • 321. těžká dělostřelecká brigáda (Rokycany)
  • 322. kanónová dělostřelecká brigáda (Dobřany)
  • 216. protitankový pluk (Most)
  • 1. průzkumný dělostřelecký pluk (Holýšov)
  • 1. spojovací pluk (Plzeň)
  • 11. spojovací pluk dálkových spojů (Plzeň)
  • 71. radiotechnický pluk zvláštního určení (Kladno)
  • 103. prapor chemické ochrany (Lešany)
  • 11. rota spojovacího a radiotechnického zabezpečení (Plzeň-Bory)
  • 1. rota letištního a radiotechnického zabezpečení (Plzeň-Bory)
  • 101. letka bezpilotních průzkumných prostředků (Stříbro)
  • 1. brigáda materiálního zabezpečení (Terezín)
  • 1. tanková divize (Slaný)
  • 2. motostřelecká divize (Sušice)
  • 19. motostřelecká divize (Tachov)
4. armáda  (Písek)[editovat | editovat zdroj]
  • 4. provozní prapor (Písek)
  • 331. těžká dělostřelecká brigáda (Hranice)
  • 332. kanónová dělostřelecká brigáda (Jičín)
  • 217. protitankový pluk  (Lešany)
  • 4. radiotechnický prapor (Vimperk)
  • 2. spojovací pluk (Písek)
  • 24. spojovací pluk dálkových spojů  (Písek)
  • 74. radiotechnický pluk zvláštního určení (Horažďovice)
  • 105. prapor chemické ochrany  (Jaroměř)
  • 61. rota spojovacího a radiotechnického zabezpečení  (Prostějov)
  • 104. letka bezpilotních průzkumný prostředků (Krašovice)
  • 4. brigáda materiálního zabezpečení (Pacov)
  • 9. tanková divize  (Tábor)

Východní vojenský okruh (Trenčín)[editovat | editovat zdroj]

  • 6. ženijní brigáda  (Sereď)
  • 5. pluk civilní obrany  (Žilina)
  • 6. pluk civilní obrany (Malacky)

Vojenské letectvo[editovat | editovat zdroj]

Vojenské letectvo bylo vybaveno nadzvukovými reaktivními letouny, bitevními vrtulníky, raketovými zbraněmi a elektronickým zařízením.

Vojska protivzdušné obrany státu[editovat | editovat zdroj]

Vojska protivzdušné obrany státu (PVOS) byla tvořena protiletadlovými raketovými útvary, útvary stíhacího letectva, radiotechnickými a speciálními útvary.

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

1954 - 1959[editovat | editovat zdroj]

Československá lidová armáda měla soustavu hodností převzatu ze Sovětské armády.[1] Od r. 1958 docházelo k dílčím změnám, které byly završeny zákonem 76/1959 o některých služebních poměrech vojáků.[2]

1960 - 1990[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1960 bylo upraveno seskupení hodnostních sborů, což s malými odchylkami a platilo i v obnovené Československé armádě do r. 1992.[3]

Rovněž se upravilo hodnostní označení, které více přiblížilo tradičnímu. Označení na výložkách udává následující tabulka:

Mužstvo Poddůstojníci Praporčíci Nizší důstojníci Vyšší důstojníci Generálové
CsArmy1960vojin Shoulder.png CsArmy1960svobodnik Shoulder.png CsArmy1960desatnik Shoulder.png CsArmy1960cetar Shoulder.png CsArmy1960rotny Shoulder 01.png CsArmy1960rotmistr Shoulder.png CsArmy1960nadrotmistr Shoulder.png CsArmy1960podpraporcik Shoulder.png CsArmy1960praporcik Shoulder.png CsArmy1960nadpraporcik Shoulder.png CsArmy1960podporucik Shoulder.png CsArmy1960porucik Shoulder.png CsArmy1960nadporucik Shoulder.png CsArmy1960kapitan Shoulder.png CsArmy1960major Shoulder.png CsArmy1960podplukovnik Shoulder.png CsArmy1960plukovnik Shoulder.png CsArmy1960general major Shoulder.png CsArmy1960general porucik Shoulder.png CsArmy1960general plukovnik Shoulder.png CsArmy1960armadni general Shoulder.png
Flag of NATO.svg rank OR2 OR4 OR5 OR6 OR7 OR8 WO1 WO2 WO3 OF1c OF1b OF1a OF2 OF3 OF4 OF5 OF6 OF7 OF8 OF9

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 charakterizovala Československou lidovou armádu takto: "Československá armáda byla vedle SNB a LM chápána jako jeden z přímých mocenských nástrojů ovládání společnosti a bezprostředního zvládání vnitropolitických potíží, KSČ prostřednictvím obrovského aparátu Hlavní politické správy ČSLA prolínajícího se do nejnižších jednotek prakticky kontrolovala svůj absolutní vliv v armádě." [4]

V průběhu Sametové revoluce navrhoval komunistický ministr národní obrany Václavík nasazení armády proti demonstrantům, ale jeho návrh nebyl vyslyšen.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAVELKA, Radek. CZK - Hodnosti ozbrojených sil [1918-1992]. Válka.cz [online].  [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. ISSN 1803-4306.  
  2. Zákon 76/1959 o některých služebních poměrech vojáků
  3. HODNOSTNÍ OZNAČENÍ [online]. Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY, [cit. 2013-05-26]. Dostupné online.  
  4. a b Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část IV. - Československá lidová armáda, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]