Chlumec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlumec nad Cidlinou
Zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou

Zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou

znak obce Chlumec nad Cidlinouvlajka obce Chlumec nad Cidlinouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0521 570109
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Hradec Králové (CZ0521)
obec s rozšířenou působností: Hradec Králové
pověřená obec: Chlumec nad Cidlinou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,43 km²
počet obyvatel: 5 403 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 223 m n. m.
PSČ: 503 51
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 7
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Chlumec nad Cidlinou
Klicperovo náměstí 64
503 51 Chlumec nad Cidlinou
starosta / starostka: Miroslav Uchytil
Oficiální web: http://www.chlumecnc.cz/
E-mail: mesto.chlumec@tiscali.cz

Chlumec nad Cidlinou
Red pog.png
Chlumec nad Cidlinou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chlumec nad Cidlinou (německy Chlumetz an der Zidlina) je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od krajského města Hradce Králové. K městu patří také tři předměstí - Hradecké Předměstí, Kolínské Předměstí a Pražské Předměstí. V současné době spadají pod zdejší městský úřad také okolní vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v připojených vesnicích je evidováno celkem 1680 domů s 5 tisíci obyvateli.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen od kopce Chlum (254m), na kterém bylo založeno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky k roku 1110 a týká se vsi Lučice, u které vojska českého knížete Vladislava I. a polského krále Boleslava III. Křivoústého dorazila na protilehlé břehy řeky Cidliny. K boji zde však nedošlo, protože kvůli bažinatému terénu se žádná ze stran neodvážila překročit řeku a obě vojska potom odtáhla dolů po proudu.

Konkrétně o městě Chlumec se poprvé listiny zmiňují k roku 1235, kdy je v majetku Zdeslava z Chlumce z rodu Divišovců, pozdějších Šternberků. [2]

Zdeslav byl nejvyšší číšník, tedy jeden z nejvyšších zemských úředníků, a již v roce 1241 si ostrohu nad řekou Sázavou založil hrad Český Šternberk, který se stal novým rodovým sídlem.

Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, mezi lety 1488 - 1517 Jan a Vilém z Landštejna. Po nich zakupuje panství Jan z Pernštejna 1521 - 1547. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Úpravy hradu pro Rudolfa II. zde po roce 1602 vedl císařský stavitel Giovanni Maria Filippi. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem města byla osada s románským kostelem a malé hradiště na vrcholu kopce, jehož pozůstatky byly zničeny při výstavbě zámku.[3] Teprve když sjednocení a konsolidace českého státu umožnila další rozvoj obchodu, byla osada přenesena přímo k brodu přes Cidlinu na vidlici několika obchodních cest, která vytvořila prostor dnešního náměstí.

Zároveň se do této tržní vsi přeneslo i správní sídlo a hned vedle náměstí těsně u řeky tedy vznikla nevelká tvrz oddělená od náměstí příkopem. (Proto je dnes tento konec náměstí asi o 20m rošířený.)

Kvůli rozvoji palných zbraní za husitských válek se však původní tvrz stala nevyhovující a tak nejpozději za pánů z Landštejna (po r. 1488) vznikl poblíž nový hrad s masivním kamenným jádrem obklopený silným zemním valem a hlubokým příkopem. Ale teprve když byl po roce 1492 dobudován horní jez nad městem, který zásoboval vodou z Cidliny právě dokončený Velkochlumecký rybník, využili majitelé panství takto zvýšené hladiny a kanálem vedoucím dnešní ulicí Boženy Němcové přivedli dostatek vody do městského příkopu a odtud i do příkopu hradu, čímž ho změnili v nedobytnou vodní pevnost.[4] Z původní tvrze se tak stalo opevněné vstupní předpolí hradu.

Po roce 1521 zakupují chlumecké i mnohá okolní panství Pernštejnové a z Chlumce vytváří správní centrum celé této državy. V této době vzniká velký renesanční kostel sv. Voršily na náměstí, Chlumecký vodní hrad je přestavěn na redukovanou obdobu Pardubického rondelu a celkově je Chlumec i okolní panství opraven, zmodernizován a přeměněn na plně fungující hospodářskou jednotku.

V roce 1547 jsou Pernštejnové, jako nekatolíci, nuceni panství narychlo prodat a při následné správě Královskou komorou jsou prováděny pouze nejnutnější opravy.

Když potom získá bohaté chlumecké panství, jako odměnu od císaře Matyáše za věrnost, rod Vchynských (Kinští), začíná Třicetiletá válka, během níž je panství zpustošeno. Následné opravy a také snahy tohoto předního šlechtického rodu o reprezentaci vedou k obohacení města o celou řadu vynikajících barokních památek.

...(provizorní konec, odstavec bude dokončen později)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumci nad Cidlinou.
  • Nejstarší památkou ve městě je kostel Sv. Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavován. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Jeho vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
  • Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Zubatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
  • Zámek Karlova Koruna - postaven v letech 1721 - 1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů G. Santiniho. Jedná se o válcovitou centrální stavbu ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek tvoří dominantu širokého okolí. Byl postaven na počest císaře Karla VI.
  • Zámecká kaple Panny Marie Sedmibolestné z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
  • Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem. Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové.
  • Barokní mariánský sloup z roku 1710, se sochami světců - sv. Josefa, sv. Jáchyma, sv. Simeona a sv. Anny.
  • Bývalý klášter Loreta - byl vystavěn v letech 1717 - 1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po první světové válce na byty. Po roce 1989 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
  • Starý vodní hrad byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu 70.-80. let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen, jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských. Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
  • V blízkosti města je umístěna socha rebelujícího sedláka - památník selského povstání v roce 1775.
  • Kaple sv. Jana se nachází při cestě mezi Chlumcem a Mlékosrby v lese Na Luhách.
  • Hřebčín Ostrov byl postaven hraběcí rodinou Kinských jako součástí malebného zámku Karlova Koruna. Hřebčín prošel v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O zvon u z kaple sv. Jana se vypráví následující pověst. Kraska, dcera rytíře Sosnomila, se nepohodla s čarodějnicí Moranou, která jí za to slíbila pomstu. Sosnomilovi se pak při honu zaběhl jeho milovaný chrt Rychlan. Morana slíbí rytíři, že mu jej vrátí, ale jen pokud si z jeho poddaných bude moci vybrat jednoho mladíka. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Čarodějnice si schválně vybere panoše Jana, milého rytířovy dcery. Kraska pak z hradu uprchne hledat svého milého, chrt brzy na to zemře a rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a tak nechá jako pokání vystavět kapli a ulít do ní stříbrný zvon jménem Jan. Zvon však místo zvonění volá: „Jan! Jan, za chrta dán!!“ Sosnomil to nemůže slyšet a nechá zvon sejmout z věže. Při snášení ale zvon řemeslníkům vyklouzne a skutálí se do blízkého Jánečka. Když to rytíř zjistí, nedokáže se smířit se svým svědomím a spáchá sebevraždu. Zvon se prý jednou zjevil selce, jíž se zachytil do máchané příze a vyděsil ji k smrti, když na ni strašlivým hlasem volal: „Jan, Jan za chrta dán!!“

Pověst byla u místního lidu velmi populární, když byl v r. 1890 Jáneček čištěn, mnoho lidí tam čekalo, zda se ztracený zvon neobjeví. Místní rodák Václav Kliment Klicpera tuto pověst dokonce zvěčnil v jedné ze svých her, avšak uzavřel ji šťastným zakončením – v jeho verzi Kráska svého milého nalezne a Sosnomilovi je odpuštěno.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]


Panorama města Chlumce nad Cidlinou
Panorama města Chlumce nad Cidlinou

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  
  2. KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str74
  3. KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str73
  4. KUČA, Karel; Chlumecko a Novobydžovsko (díl 1.); 1995; str133

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLASÁKOVÁ, Julie. Jan za chrta dán. IN: Český lid 1905, str. 202 – 203.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]