Ledce (okres Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ledce
Kostel sv. Maří Magdaleny v Ledcích
Kostel sv. Maří Magdaleny v Ledcích
Znak obce LedceVlajka obce Ledce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0521 576433
Pověřená obecTřebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
Okres (LAU 1)Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel346 (2022)[1]
Rozloha10,254 km²
Nadmořská výška248 m n. m.
PSČ517 71
Počet domů145 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLedce 77
517 71 České Meziřičí
obec@ledce.cz
StarostaBc. Miloš Čihák
Oficiální web: www.ledce.cz
Ledce
Ledce
Další údaje
Kód obce576433
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ledce (německy Ledetz) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 346[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1450.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z okolních obcí (Jeníkovice, Bolehošťská Lhota, Vysoký Újezd aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z Ledce. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno.[3] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Ve zdejší oblasti působili kromě Antonína Koniáše také jezuité Jakub Firmus, Matěj Třebický, Adam Poustka a František Mateřovský. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Ledce prokazatelně uprchl Matěj Jelen *(1748) do pruského Slezska. Nešel přes Münsterberg, ale šel přímo do Husince.[4] Tam se dne 20. 9.1774 oženil s Annou Větvičkovou. Rodina se později odstěhovala do nově zakládané české obce Zelov a patří mezi její zakladatele.[5] Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se tu pořádá soutěž v netradičních vodních disciplínách Ledecká lávka.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 
  6. http://www.ledeckalavka.cz/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]