Blešno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Královéhradecku. O části obce Třebívlice v okrese Litoměřice pojednává článek Blešno (Třebívlice).
Blešno
Blešno, obecní úřad
Blešno, obecní úřad
Znak obce BlešnoVlajka obce Blešno
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0521 569879
Pověřená obecTřebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
Okres (LAU 1)Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel445 (2021)[1]
Rozloha4,1 km²
Katastrální územíBlešno
Nadmořská výška237 m n. m.
PSČ503 46
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBlešno 73
50346 Třebechovice pod Orebem
blesno@blesno.org
StarostaMgr. Miloš Buroň
Oficiální web: www.blesno.org
Blešno
Blešno
Další údaje
Kód obce569879
Kód části obce5584
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Blešno (německy Bleschno) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice I/11 vedoucí z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. Leží v nadmořské výšce 237 m n. m. a má 445[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem řeky Orlice, která je s obcí nerozlučně spjata (místní rybáři tvoří nejpočetnější spolek). Přírodním parkem Orlice vede i část naučné stezky s popisem fauny a flory a cyklostezka, která spojuje Blešno s okolními obcemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný blech a má směšný přízvuk.

V Blešně byla osada již v době prehistorické, jak to dokazují sídelní jámy, vykopané roku 1903 na poli Jana Hrnčíře u jeho statku čp. 37. Nalezeny v ní byly střepy, železný nůž a přezka. V roce 1921 bylo při cestě vedoucí od zastávky do vsi vykopáno 7 koster skrčků bez milodarů, jež pocházeli ze starší doby bronzové. Během let 1906, 1907, 1911 a 1924 byly na poli Jana Hrnčíře č.kat. 491 nalezeny popelnicové hroby lužické. V nich byly nádoby, náramky z bronzu, zlomky dvou jehlic a knoflík. U statku Hodycova čp. 60 byla zjištěna kolová stavba z přechodu doby kamenné do bronzové – z doby tzv. zvoncových pohárů. Při kopání příkopu u statku byla nalezena bronzová sekyrka.

Jako první zmínka o obci se uvádí rok 1496. Tehdy prodala Johanka z Březovic, dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána třebechovické tvrze, tuto tvrz i s dvorem a 11 obcemi a několik městeček k náležejících Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy za 5 tisíc grošů českých. Mezi vesnicemi se uvádí i Blešno, které se tak tímto obchodem dostalo pod panství opočenské.

Ve starých trčkovských registrech z roku 1610 se uvádí, že rybáři z Blešna, kteří měli pronajatý rybolov na Orlici, chytávali mimo ostatní ryby také lososy a bobry. Obojí však byli povinni odevzdávat na opočenský zámek. V roce 1634 byl syn majitele Adam Edrman zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a majitel panství Jan Rudolf Trčka z Lípy v témže roce zemřel. Panství opočenské bylo zkonfiskováno a v roce 1636 je daroval císař Ferdinand II. bratřím Jeronýmu a Rudolfovi Colloredovým, kteří roku 1789 rozšířili sňatkem své jméno na Colloredo-Mansfeld. Součástí panství opočenského byla obec až do roku 1849, kdy se stala obcí samostatnou.

Mezi významné události obce patřilo v roce 1921 vybudování železniční zastávky (trať z Hradce Králové do Mezilesí přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 katolíků, 102 českobratrských evangelíků a 7 příslušníků církve československé. Mezi zajímavosti patří, že když některý občan přestoupil k československé církvi, nebylo povoleno, aby se při úmrtí některého z nich zvonilo zvonkem na kapličce. Proto v roce 1922 koupila obec nový zvonek pro zvoničku, která je před obecním úřadem. Elektrifikace obce byla provedena až v roce 1938.

Obec byla od roku 1938, ale i před tím samostatná. Budoval se most přes Orlici, zpevněná cesta k němu, vybudování obecního úřadu, dešťové kanalizace, původního chodníku, sportoviště zvláště zimní stadion se šatnami, místní osvětlení a některé další drobnější úpravy obecního majetku. Před rokem 1992 byla obec krátkou dobu pod správou Třebechovic pod Orebem.

V roce 1992 přestala být obec součástí Třebechovic pod Orebem a stala se obcí samostatnou. Během 11 let byly vybudovány chodníky spolu s cyklostezkou a návsí, obec plynofikována, napojena na městský vodovod, provedena modernizace elektřiny, rozhlasu a osvětlení obce.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

viz Nepasice i okolní obce.[2]

Symbolika obce[editovat | editovat zdroj]

Znakem býval na pečeti i kulatém razítku obce veslující rybář na loďce se sítí na její přídi. Od roku 2003 má obec nový znak, který tvoří v zeleno-modře zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře na dělicí linii zlatá loďka, dole postavená stříbrná vrš. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy – zelený a modrý v poměru 5:3. Uprostřed je žlutá loďka.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Udržované fotbalové a nohejbalové hřiště i tenisový kurt zajišťují sportovní vyžití jak mládeže, tak i dospělých. V blízkosti je dětský koutek s prolézačkami a houpačkami a klubovna, která slouží pro pořádání společenských akcí. V obci jsou zajištěny služby jako pošta, obchod se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Má zde své sídlo též několik firem. Občerstvení celoročně zajišťuje hostinec U Janků a ranč Běla s provozem v letních měsících, kde je navíc možnost projížděk na koních kolem řeky Orlice.

Z pamětihodností stojí za povšimnutí pseudorománská kaplička z roku 1913, zasvěcená Srdci Ježíšovu. Interiér byl nově renovován v roce 2002 a kaplička znovu vysvěcena královéhradeckým arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Památník 10 obětem první větové války z roku 1923, který stojí v blízkosti obecního úřadu pod stoletou lípou je dílem sochaře V. Škody. Později byla připsána na památník jména tří obětí druhé světové války. Ve východní části vesnice stojí kamenný kříž z roku 1858.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]