Librantice
| Librantice | |
|---|---|
 Librantice čp. 92 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0521 570265 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hradec Králové |
| Okres (LAU 1) | Hradec Králové (CZ0521) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′32″ s. š., 15°57′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 584 (2021)[1] |
| Rozloha | 6,52 km² |
| Katastrální území | Librantice |
| Nadmořská výška | 262 m n. m. |
| PSČ | 503 46 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Librantice 80 ou@librantice.cz |
| Starostka | Alena Hladíková |
| Oficiální web: www | |
  Librantice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570265 |
| Kód části obce | 83488 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Librantice (německy Librantitz, Leibrandsdorf) jsou obcí v okrese Hradec Králové. Žije zde 584[1] obyvatel. V obci se nachází golfový areál „Na Vrších“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec vznikla zřejmě již při lánové kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci je však až z roku 1496. Samostatnou obcí se Librantice stávají za vlády Marie Terezie, k roku 1779.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[2]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako z okolních obcí (Ledce, Jílovice aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z Librantic. V době pobělohorské a během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno.[3] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Librantic prokazatelně uprchli:[4]
- Pavel Sovák, syn Mikulášův z Librantic, uprchl do Münsterbergu v pruském Slezsku. Tam se v listopadu 1755 oženil s Dorotou Svobodovou. Pracoval jako tkalcovský mistr a později početná rodina v Münsterbergu zůstala. Dorota zemřela 23.10.1806 ve věku 70 let.
- Matěj Flejšar *(1773) z Librantic se dne 29.1.1797 oženil v Husinci, žil ale nedaleko v malé české kolonii Sophienthal (Zofiówka). V roce 1803 je uveden v seznamu zelovských sousedů a patří mezi zakladatele města Zelov. Matěj zemřel 6.1.1804 v Zelově "na palčivou zimnici dokonal a věk svůj přivedl na 30 let a několik neděl". [5]
Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola čp. 119
- Větrný mlýn, zanikl
- Kopie místního větrného mlýna stojí od roku 2020 v Podorlickém skanzenu v Krňovicích a Borovnici.[6]
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Na potoce v polích na východním okraji obce se nalézá rybník Rohlíčky.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Škola
Křížek
Roubenka čp. 62
Pohled na východní část obce
Pomník padlým v 1. světové válce
Replika zaniklého větrného mlýna v Krňovicích
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283
- ↑ Ve skanzenu v Krňovicích stojí nová dřevěná stavba. Krásný větrný mlýn z poloviny 19. století. Hradec Králové [online]. 2020-03-15 [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Librantice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Librantice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Librantice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Encyklopedické heslo 
