Lochenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lochenice
Letecký snímek
Letecký snímek
Znak obce LocheniceVlajka obce Lochenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0521 570311
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
Okres (LAU 1)Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel609 (2021)[1]
Rozloha6,17 km²
Katastrální územíLochenice
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ503 02
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLochenice 83
lochenice@iol.cz
StarostaMgr. Jitka Kulhánková
Oficiální web: www.obec-lochenice.cz
Lochenice
Lochenice
Další údaje
Kód obce570311
Kód části obce86410
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lochenice (německy Lochnitz) jsou obec v okrese Hradec Králové. Žije zde 609[1] obyvatel.

Lochenice se nacházejí při severním okraji Předměřic nad Labem. Prochází jimi železniční trať Pardubice – Hradec Králové – Liberec, na východní straně se nachází zastávka. Na východě podél vsi protéká řeka Labe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1143, a to v zakládací listině Strahovského kláštera. Patřila k 13 vesnicím bydžovského a královéhradeckého okresu, které klášteru přidělil pražský biskup Jan I. K roku 1350 je doložena existence farního kostela, který byl během husitských válek vyrabován a po nich obnoven. Tehdy ves patřila světským majitelům. Roku 1469 ji město Hradec Králové zakoupilo od Lva Tlusky z Čechtic. Roku 1586 postihla Lochenice morová epidemie. Za třicetileté války roku 1642 byly vypleněny. V berní rule z roku 1654 se zde popisuje 16 dvorů, z nichž 13 bylo vypáleno roku 1666. Další požár Lochenice postihl roku 1714, tehdy lehlo popelem 17 stavení. Stejně jako z mnoha jiných obcí (Jeníkovice aj.) uprchla před jezuitskými metodami rekatolizace značná část obyvatel Lochenic do exilu. Např. rodina Václava Jičínského emigrovala v roce 1736 – později žila v Choběbuzi a Berlíně),[2] dále uprchl Martin Šádovský,[2] Dorota Voříšková či Dorota Bukovská.[3] Jejich životopisy se zachovaly a některé byly publikovány.[4] V sedmileté válce roku 1763 pruská vojska celou ves Lochenice vyplenila. Poslední morová epidemie vypukla roku 1772.

Roku 1850 Lochenice připadly Hradci Králové. Od roku 1851 se začala pěstovat řepa cukrovka a budovat cukrovar v Předměřicích nad Labem. Roku 1856 byla severně od vsi postavena první trať železnice a 3. října 1857 vyjel z Pardubic do Liberce první vlak. 3. července 1866 se několik kilometrů odtud ve Chlumu odehrála bitva u Hradce Králové. Roku 1911 tu žilo 746 obyvatel. Mezi léty 1915 a 1925 byla regulována řeka Labe. V letech 1949–1960 byly Lochenice připojeny k Hradci Králové.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie
  • Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z let 17841786 byl postaven na základech gotické stavby z poloviny 14. století, věž je v jádře gotická. Vnitřní zařízení je novorenesanční. Významné stříbrné gotické ciborium je vystaveno ve Východočeském muzeu v Hradci Králové.
  • Přilehlý hřbitov se vyznačuje několika zajímavými náhrobky. Mimo jiné je zde hrob bratra K. H. Máchy, Michaela.[5] Ten působil v 60. letech jako přednosta stanice v přilehlých Předměřicích.[6]
  • Barokní kamenná Boží muka se sochou Ukřižovaného Krista a reliéfem Bolestné Panny Marie na soklu
  • Kamenná Boží muka se sochou Ukřižovaného Krista a pamětním nápisem z roku 1841
  • Fara – postavena současně s kostelem v pozdně barokním slohu
  • Trotinka – chráněné krajinné území kolem břehů říčky Trotiny při jejím ústí do Labe
  • Ocelový most z roku 1917
  • Hasičská zbrojnice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b ABU Rixdorf, A IV-2, str. 18 a str. 67
  3. ABU Herrnhut, sig. R 7 B. b. No. 2
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3. S. 344, 486, 526. 
  5. http://www.plotiste.info/component/content/article/17-pozvanka/118-znhistorie-naeho-okoli-aneb-tip-na-kratky-vylet.html[nedostupný zdroj]
  6. http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=805

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Cechner, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, politický okres královéhradecký, Praha 1904
  • E. Poche a kolektiv, Umělecké památky Čech, II. díl, Praha 1978, s. 305

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]