Jílovice (okres Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jílovice
Jílovice hospoda
Jílovice hospoda
Znak obce JíloviceVlajka obce Jílovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 576352
Pověřená obec Třebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 304 (2020)[1]
Rozloha 3,65 km²
Katastrální území Jílovice u Českého Meziříčí
Nadmořská výška 271 m n. m.
PSČ 517 72
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Jílovice 26
517 72 Jílovice
jilovice@wo.cz
Starosta Václav Ježek
Oficiální web: www.obec-jilovice.cz
Jílovice
Jílovice
Další údaje
Kód části obce 60160
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jílovice (německy Jillowitz) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 304[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Jílovic proto uprchli:

  • Jan Duben, zahradník. V roce 1732 byl na seznamu jílovických nekatolíků. V roce 1733 byl donucen odevzdat Harfu sionskou a Nový zákon.[2] V únoru 1742 emigroval s manželkou Alžbětou a sedmi dětmi do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku,[3] tj. do prvního útočiště českých exulantů.[4] Dne 16.2.1742 byl v Čechách vyhotoven inventář jimi opuštěného majetku, šlo o koně, krávy, drůbež, zaseté i nezaseté obilí, povoz, nářadí aj.[5]
  • Samuel Grus, v seznamu nekatolíků v roce 1732. Emigroval s manželkou a dcerami Annou a Alžbětou. Alžběta zemřela 25.5.1742 v Münsterbergu.
  • Václav Horák, nejzámožnější sedlák z Jílovic. Byl označován jako kazatel a předák nekatolického hnutí. 1732 byl vězněn v Jičíně za to, že dal zpívat u sebe. U něj se konaly tajné schůzky. V září 1734 byl odsouzen, dostal dva roky nucených prací. V lednu 1736 byl donucen podepsat.[6] V únoru 1742 emigroval s manželkou a pěti dětmi do Münsterbergu. Šla s ním i rodina jeho švagra Jana Hovorky z Jeníkovic. Z Münsterbergu pak Horák odešel do nově zakládané české kolonie Husinec. Tam patřil k zakladatelům. Opuštěný majetek v Jílovicích byl zabaven, jedná se o dlouhý seznam zvířat, obilí, dřeva, nářadí...[7]
  • Matěj Kupka *(1702), zahradník z Jílovic, švagr Václava Horáka. Utekl už v září 1732 bez rodiny do Hennersdorfu (Schönbrunnu), výsledkem této anabáze bylo, že se vrátil do Čech, kde byl 2.11.1732 uvězněn a vyslýchán v Dobrušce. V té době byl ženatý, měl dvě malé děti, takže pod tlakem slíbil věrnost katolické víře. V září 1734 byl odsouzen na dva roky nucených prací v poutech. Dne 20.1.1736 byl donucen "podepsat". V únoru 1742 emigroval i s rodinou do Münsterbergu, kde 15.4.1742 zemřel.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do České země, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje i Exulant (spolek).

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Václav Horák, exulant, jeden ze zakladatelů české obce Husinec v pruském Slezsku.

Narodil se zde Josef Baše (1850–1899), český evangelický básník.

Literatura Edity Štěříkové[editovat | editovat zdroj]

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 (i jiné)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Šůla Jaroslav: Četba tajných nekatolíků třebechovické farnosti v XIII. století. In: Východočeský sborník historický, 4, 1994, s. 103-138
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Exulantský kazatel : biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonii v pruském Slezsku. [s.l.]: Kalich Dostupné online. ISBN 978-80-7017-063-2, ISBN 80-7017-063-8. OCLC 191792861 
  5. Státní archiv Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1 - 16.2.1742.
  6. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 52
  7. Státní archiv Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1 - 16.2.1742.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]