Jílovice (okres Hradec Králové)

From Wikipedie
Jump to navigation Jump to search
Jílovice
Jílovice hospoda
Jílovice hospoda
Znak obce JíloviceVlajka obce Jílovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0521 576352
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Pověřená obec Třebechovice pod Orebem
Historická země Čechy
Katastrální území Jílovice u Českého Meziříčí
Katastrální výměra 3,65 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 303 (2019)[1]
Nadmořská výška 271 m n. m.
PSČ 517 72
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jílovice 26
517 72 Jílovice
Starosta Václav Ježek
Oficiální web: www.obec-jilovice.cz
E-mail: jilovice@wo.cz
Jílovice
Jílovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jílovice (německy Jillowitz) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 303[1] obyvatel.

Historie[edit | edit source]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458.

Exulanti[edit | edit source]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Jílovic proto uprchli:

  • Jan Duben, zahradník. V roce 1732 byl na seznamu jílovických nekatolíků. V roce 1733 byl donucen odevzdat Harfu sionskou a Nový zákon.[2] V únoru 1742 emigroval s manželkou Alžbětou a sedmi dětmi do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku,[3] tj. do prvního útočiště českých exulantů.[4] Dne 16.2.1742 byl v Čechách vyhotoven inventář jimi opuštěného majetku, šlo o koně, krávy, drůbež, zaseté i nezaseté obilí, povoz, nářadí aj.[5]
  • Samuel Grus, v seznamu nekatolíků v roce 1732. Emigroval s manželkou a dcerami Annou a Alžbětou. Alžběta zemřela 25.5.1742 v Münsterbergu.
  • Václav Horák, nejzámožnější sedlák z Jílovic. Byl označován jako kazatel a předák nekatolického hnutí. 1732 byl vězněn v Jičíně za to, že dal zpívat u sebe. U něj se konaly tajné schůzky. V září 1734 byl odsouzen, dostal dva roky nucených prací. V lednu 1736 byl donucen podepsat.[6] V únoru 1742 emigroval s manželkou a pěti dětmi do Münsterbergu. Šla s ním i rodina jeho švagra Jana Hovorky z Jeníkovic. Z Münsterbergu pak Horák odešel do nově zakládané české kolonie Husinec. Tam patřil k zakladatelům. Opuštěný majetek v Jílovicích byl zabaven, jedná se o dlouhý seznam zvířat, obilí, dřeva, nářadí...[7]
  • Matěj Kupka *(1702), zahradník z Jílovic, švagr Václava Horáka. Utekl už v září 1732 bez rodiny do Hennersdorfu (Schönbrunnu), výsledkem této anabáze bylo, že se vrátil do Čech, kde byl 2.11.1732 uvězněn a vyslýchán v Dobrušce. V té době byl ženatý, měl dvě malé děti, takže pod tlakem slíbil věrnost katolické víře. V září 1734 byl odsouzen na dva roky nucených prací v poutech. Dne 20.1.1736 byl donucen "podepsat". V únoru 1742 emigroval i s rodinou do Münsterbergu, kde 15.4.1742 zemřel.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do České země, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje i Exulant (spolek).

Významné osobnosti[edit | edit source]

Václav Horák, exulant, jeden ze zakladatelů české obce Husinec v pruském Slezsku.

Narodil se zde Josef Baše (1850–1899), český evangelický básník.

Literatura Edity Štěříkové[edit | edit source]

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 (i jiné)

Reference[edit | edit source]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Šůla Jaroslav: Četba tajných nekatolíků třebechovické farnosti v XIII. století. In: Východočeský sborník historický, 4, 1994, s. 103-138
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Exulantský kazatel : biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonii v pruském Slezsku. [s.l.]: Kalich Dostupné online. ISBN 978-80-7017-063-2, ISBN 80-7017-063-8. OCLC 191792861 
  5. Státní archiv Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1 - 16.2.1742.
  6. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 52
  7. Státní archiv Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1 - 16.2.1742.

Externí odkazy[edit | edit source]