Skřivany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Bydžovsku. O části obce Přišimasy pojednává článek Skřivany (Přišimasy).
Skřivany
Zámek Skřivany
Zámek Skřivany
Znak obce SkřivanyVlajka obce Skřivany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0521 570834
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Bydžov
Historická země Čechy
Katastrální území Skřivany
Katastrální výměra 6,50 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 041 (2019)[1]
Nadmořská výška 238 m n. m.
PSČ 503 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Skřivany,
ul. Dr. Vojtěcha 199,
503 52 Skřivany
Starostka Karolína Hálová, DiS.
Oficiální web: skrivany.cz
Email: skrivany@skrivany.cz
Skřivany
Skřivany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skřivany (německy Skriwan) je obec, ležící na řece Cidlině tři kilometry severně od města Nový Bydžovokrese Hradec Králové. Sídlem prochází železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a silnice II/327. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O prehistorickém osídlení této lokality svědčí řada nálezů po lovcích mamutů – z doby ledové. V okolí se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z mladší doby kamenné, odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. „skrčenců“ ze starší doby bronzové. Jedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v Novém Bydžově. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.

Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v Královéhradeckém kraji. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12.století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v Kosmově kronice z roku 1110, která hovoří o osadě u „mostů křivců“ (ad pontes criuci). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle Kosmova označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením (ante quem) nebo po založení (post quem).

První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali Pernštejnové, Václav Sokol z Leskovce a Erazim Sommerfeld. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek Albrecht z Valdštejna a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé Liebigové. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny (Sv. rodiny) – barokní jednolodní stavba s oratoří, postaven roku 1720 D. Morazzim, v západním průčelí nika se sochou Anděla Strážce; uvnitř dřevěné sochy světců z dílny F. M. Brokoffa (sv. Petr) a J. Rychtery (sv. Pavel); klasicistní náhrobek od J. Rychtery z roku 1822;
  • Zvonice za kostelem, dřevěná
  • Zámek – na místě renesanční tvrze, sídlo někdejších majitelů panství, továrníka Maxmiliána Ledvinky z Adlerfelsu; dvoupatrová stavba s hranolovou věží na východní straně z poloviny 19. století, ve stylu anglické tudorovské novogotiky ji projektoval architekt Josef Niklas, uvnitř jsou kazetové stropy J. Žabky podle návrhu arch. Sacherse. Hospodářské budovy ze 30. let 19.století. Dnes objekt slouží jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky.
  • Cukrovar – Světový věhlas získal skřivanský cukrovar, přeměněný postupně na moderní rafinerii, jež před druhou světovou válkou zaměstnávala kolem 1200 lidí a jejíž proslulé homole se vyvážely do téměř 50 zemí světa. V roce 1977 však byla skřivanská výroba cukru zrušena a v areálu bývalého cukrovaru se nyní vyrábějí víčka na konzervy.
  • Chalupa (dříve hospodářské stavení) u zámku

Významní rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech, díl III. (P-Š). Academia Praha 1980, strana 328.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]