Václav Vojtěch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Václav Vojtěch
Narození28. listopadu 1901
Skřivany
Úmrtí6. srpna 1932 (ve věku 30 let)
Sadská
Příčina úmrtíutonutí
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánígeograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vojtěchův dub - 400 let, obvod kmene 690 cm

Václav Vojtěch (29. listopadu 1901 SkřivanyLabe u Sadské 6. srpna 1932) byl český cestovatel a polárník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině lesního správce Františka Vojtěcha a Rosy Vojtěchové. Měl tři sourozence: Františka, Annu Dufkovou (1907–2009) a Eduarda. Se ženou Boženou Vojtěchovou-Čapkovou (1905–1942) měl syna Vojtěcha (1926), nezvěstného od roku 1940.

V Novém Bydžově vystudoval r. 1919 gymnázium a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze r. 1928 české dějiny a zeměpis.

V roce 1922 byl vyslán Českým zeměpisným archivem do Paříže, aby zpracoval materiál z první světové války. V roce 1928 se stal redaktorem tiskové kanceláře Central European Press, kde se při zpracování zahraničních zpráv dozvěděl o plánech letecké expedice Richarda Evelyna Byrda k jižnímu pólu. Prostřednictvím amerického bankéře českého původu Tomáše Čapka zaslal Byrdovi osobní dopis, kde ho žádal o účast na expedici, ale byl odmítnutý. Dne 25. září odjel do Southamptonu, kde se nalodil na loď do Wellingtonu, kde přesvědčil Richarda Byrda a byl přijat do expedice, jako topič zásobovací lodi expedice Eleanor Bolling. Později pracoval jako kuchař a cvičitel polárních psů.

V průběhu této expedice vstoupil dne 27. ledna 1929 jako první Čech na území Antarktidy, za což obdržel (rovněž jako první Čech) nejvyšší americké vyznamenání – Zlatou medaili Kongresu. Své zážitky a dojmy popsal na přednáškách, v novinových článcích a také v knize Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem, jež je svědectvím o organizaci a průběhu polárních výprav ve první třetině 20. století. V srpnu roku 1932 měl odcestovat na Aljašku a připojit se k Aleši Hrdličkovi při studiu polárního klimatu, geologie a geografie, ale při návštěvě přátel utonul při převrácení kánoe v Labi nedaleko Sadské.

Jeho osobnosti i jeho výpravě do Antarktidy je věnována expozici muzea v Novém Bydžově. Jeho památku připomíná pomník v rodných Skřivanech.

Od roku 1986 se v Krkonoších na jeho památku každoročně pořádá závod psích spřežení[1] Jedná se o závod, v němž družstvo tvoří musher se psím spřežením a lyžař. Závod je inspirován dlouhými traily arktickými pustinami, při nichž si musher veze vše potřebné s sebou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Činnost české kolonie v Paříži v rámci československého hnutí ve Francii: disertační práce
  • Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem. Praha: Olympia, 1932, druhé vydání 1968. Dostupné online. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]