Číšník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Číšnice (Édouard Manet 1879)

Číšník (ženská forma je servírka nebo číšnice[1]) je profese v oblasti gastronomie a pohostinství, číšník v baru se nazývá barman, v hostinci hostinský, v hospodě hospodský, ve výčepu výčepní, ve (vinném) sklípku sklepník nebo sklepmistr. Číšnický učeň se nazývá pikolík.

Hlavní činností číšníka je obsluha zákazníků, podávání nápojů a jídel v pohostinských zařízeních jako jsou hotely, restaurace, kavárny, hospoda, hostinec, vinárny apod. Etymologický původ slova je od výrazu „číše“.

Historické významy[editovat | editovat zdroj]

  • V dobách feudalismu od dob Franské říše byla jako číšník označován úředník, který měl na starosti správu královských vinných sklepů a vinic. Funkce takového dvorního úředníka – číšníka byla zachována na evropských dvorech panovníků až do konce feudalismu.
  • Číšník byl i čestný říšský úřad v 10. století, který byl od 12. století propůjčován jako tzv. arciúřad čestným panovníkům, kterým tímto vznikalo právo volit římského krále. Těmto oprávněným osobám se taktéž říkalo kurfiřt.
  • Číšník v církevní terminologii je označení pro jáhna.

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústav pro jazyk český AV ČR. Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]