Holohlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holohlavy
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce HolohlavyVlajka obce Holohlavy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 570028
Pověřená obec Smiřice
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 934 (2020)[1]
Rozloha 5,89 km²
Katastrální území Holohlavy
Nadmořská výška 254 m n. m.
PSČ 503 03
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Školní 35
Holohlavy
50303 Smiřice
ou.holohlavy@iol.cz
Starosta Miloš Malínský
Oficiální web: www.holohlavy.cz
Holohlavy
Holohlavy
Další údaje
Kód části obce 41297
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Holohlavy (německy Holochau) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 934[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Holohlav a Smiřic patří k bohatým archeologickým lokalitám s osídlením od mladší doby kamenné.[2] Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z roku 1318. Základem obce byla tvrz, kterou vlastnil rod Otmarů. V roce 1425 ji dobyli táboři a pobořili ji. Po husitských válkách připadly Holohlavy panství Smiřickému. Před rokem 1600 byla holohlavská farnost rozlehlá. V obci stála škola, která plnila funkci obvodové školy až do výstavby budov ve Smiřicích a Černožicích. Byl zde špitál pro 8 pacientů.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z okolních obcí (Černilov, Jílovice aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Holohlav. V dobách protireformace žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Holohlav prokazatelně uprchli:

  • Václav Chmelík (20.10.1721 Holohlavy – 30.6. 1784 Friedrichovo město, Berlín), fabrikant. Emigroval v roce 1740 za pomoci Jiřího Kubáska (*1704 Rusek), který emigroval v roce 1732. Více informací včetně životopisu je uvedeno v knize Edity Štěříkové.[4]

Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří byli repatriováni z Polska v roce 1945. Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jana Křtitele
  • Boží muka
  • Socha Panny Marie Immaculaty
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Děkanství
  • Renesanční špitál s dochovanou černou kuchyní.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://www.smirice.eu/historie/archeolog/vykopavky.htm
  3. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3. 
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. [s.l.]: Kalich, 2005. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]