Josef Niklas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Niklas
Josef Niklas podle fotografie kreslil Jan Vilím
Josef Niklas
podle fotografie kreslil Jan Vilím
Narození11. března 1817
Volyně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. října 1877 (ve věku 60 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníarchitekt
DětiFrantišek Niklas
Příbuzní
Hnutíhistorismus, novorenesance
Významná dílainteriéry Španělské synagogy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Niklas (11. března 1817 Volyně[1] – 9. října[2][3] nebo 10. října 1877 Praha-Nové Město) byl český architekt a stavitel období historismu, a pedagog.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Základní vzdělání získal v Českém Krumlově, odkud pak přešel na pražský Polytechnický ústav. Po jeho absolvování v roce 1836 pracoval určitou dobu u pražského stavitele Frenzla.

V roce 1845 podnikl studijní cestu do Německa, Francie a Itálie. Po návratu do Prahy se oženil s Magdalénou Havlovou (1829–1908), s níž měl tři děti. Působil nejprve jako jako tvůrce technických výkresů, dále jako stavitel a architekt.[4]

Věnoval se i pedagogické činnosti: roku 1849 se stal asistentem Bernharda Gruebera na pražské technice, v roce 1850 byl učitelem kreslení na české reálce a od roku 1864 zkušebním komisařem pro civilní měřiče a profesorem pražské techniky v oboru pozemního stavitelství.[4] V letech 1873–1874 na této škole zastával funkci rektora.[5]

Jeho žákem byl například Jan Koula[6] a v letech 1871–1873 byl jeho asistentem na České technice v Praze Antonín Wiehl, vůdčí osobnost české neorenesance.

Zemřel roku 1877 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • NIKLAS, Josef; ŠANDA, František. Slohy stavitelské od nejstarších dob až na dobu nynější. Praha: I.L. Kober, 1865. Dostupné online. 

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Novoměstské divadlo (1858)

    Novoměstské divadlo (1858)

  • Zámek Jetřichovice (1859)

    Zámek Jetřichovice (1859)

  • Zámek Dub (1860)

    Zámek Dub (1860)

  • Interiér Španělské synagogy v Praze (1868)

    Interiér Španělské synagogy v Praze (1868)

  • Zámek Skřivany (1868)

    Zámek Skřivany (1868)

  • Radnice v Netolicích (1869)

    Radnice v Netolicích (1869)

  • Německé divadlo v Plzni (1869)

    Německé divadlo v Plzni (1869)

  • Nové proboštství (1874)

    Nové proboštství (1874)

  • Kanovnická rezidence (1874)

    Kanovnická rezidence (1874)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie 287 • 1817 • Niklas, Joseph *1817 s rodinou
  4. ↑ a b c d e f g h i j Josef Niklas. Světozor. 11. 1877, roč. 11, čís. 43, s. 514. Dostupné online. 
  5. ↑ K pětadvacítiletému jubileu cís. král. české vysoké školy technické v Praze (1869-1895). Zlatá Praha. 7. 1895, roč. 12, čís. 34, s. 400. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.kulturainfo-cesbrod.cz [online]. [cit. 2010-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04. 
  7. ↑ Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Josef Niklas. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2021-05-03 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zámek Jetřichovice - Atlas Česka
  10. ↑ NIKLAS Josef. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Španělská synagoga - Židovské muzeum v Praze. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2010-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-30. 
  12. ↑ Památky Archivováno 1. 7. 2009 na Wayback Machine města Netolice
  13. ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Nové proboštství na www.hrady.cz

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění II., Academia Praha 1995.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Niklas&oldid=21627760“