Jindřich Svoboda (astronom)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Svoboda

Prof. PhDr. Jindřich Svoboda
Narození 13. července 1884
Volyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. května 1941 (ve věku 56 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. PhDr. Jindřich Svoboda (13. července 1884, Volyně[1]15. května 1941, Praha[2]) byl profesorem základů vyšší matematiky a sférické astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1935–1936 byl jeho rektorem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu v Písku pokračoval ve studiu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Na doktora filosofie byl promován 13. 4. 1908.[3] Matematiku studoval u profesora Jana Sobotky, teoretickou fyziku u profesora Františka Koláčka. Doktorát získal obhajobou práce Bahnelemente des Planeten 1906/601 (Dráha planetky UN 1906/601, planetka byla později pojmenována Nerthus). krátce působil jako pedagog na gymnáziu. Záhy se stal asistentem Františka Nušla. Pracoval především na hvězdárně bratří Fričů na Ondřejově. Prací o sférické astronomii se v roce 1911 habilitoval jako docent. V roce 1912 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1924 řádným profesorem matematiky a astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve třech funkčních obdobích zastával funkci děkana Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT. V akademickém roce 1935–1936 byl rektorem ČVUT.[4]

Články v denním tisku přispíval k popularizaci astronomie.[5] Mezi jeho žáky patřili například Zdeněk Horák či Vladimír Guth.

Soukromý život a občanské postoje[editovat | editovat zdroj]

Již jako student se angažoval ve vlasteneckém krajinském spolku Prácheň (byl jeho předsedou).[6] Starostou spolku zůstal i poté, co dostudoval.[7] Byl členem i dalších spolků: Jihočeští akademici, Svatobor a Sportovní klub Volyně.[8] 20. srpna 1921 se oženil s Jiřinou Joštovou (*1901), dcerou pražského zlatníka.[9]

Po okupaci Československa se spolu s manželkou zapojil do odboje. Zabýval se opatřováním falešných dokladů pro stíhané osoby. Dne 6. června 1940 byl spolu se svou manželkou zatčen. Opakované věznění mu podlomilo zdraví a v polovině května 1941 zemřel. Je pohřben na hřbitově ve Volyni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se především studiem komet a meteorických rojů. Na toto téma vypracoval asi čtyřicet prací. Vyslovil hypotézu, že meteorické roje vznikají rozpadem komet.

Rovněž se zabýval konstrkukcí astronomických přístrojů. Tyto jeho konstrukce a vynálezy byly odměněny diplomy na mezinárodních výstavách v Paříži v roce 1935 a 1937.

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

  • titul důstojníka Řádu čestné legie
  • čestný člen Société astronomique de France
  • čestný člen Die Astronomische Gesellschaft, Německo

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Bahnelemente des Planeten 1906 UN/601. Berliner astr. Jahrbuch 1911.
  • Výpočet radiantu roje meteoritů z elementů dráhy komety a důkaz souvislosti Aquarid a Orionid s kometou Halleyovou. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 3, Praha 1914.
  • O tvaru meteorického roje komety Halleyovy. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 21, Praha 1914.
  • Grafické řešení dráhy meteoru pomocí hodografu. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 24., č. 7, Praha 1915.
  • O stabilitě jádra komety, která se pohybuje v kuželosečce libovolné excentricity kolem Slunce. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 26., č. 36, Praha 1918.
  • De la stabilité du moyau ďune coměte tourant autour du Soleil suivant une conique ďexcentricité arbitraire. Bulletin international de PAcademie des Sciences de Bohéme, Prague 1923.
  • Měřeni zeměpisné šířky bez libely. Zeměměřičský věstník, sv. 12, str. 65 a 84, Brno 1924.
  • Reprodukční metody k stanovení doba letu meteoritů. Věstník VI. sjezdu čsl. přírodozpytců, lékařů a inženýrů, díl III., Praha 1928.
  • Astronomie sférická. Praha 1924.
  • Optika geometrická. Praha 1930.
  • Aíumukantar s lomeným dalekohledem. Zeměměřičský věstník 24, Brno 1936.
  • Význam astronomie pro poznání prostoru, času a hmoty. ČVUT Praha 1936, též Říše hvězd 17, Praha 1936.
  • Les essais expérimentaux du calcul dfune radiant du courant météorique de trajets observés. Comptes Rendus du Congrěs international des mathématisciens, Oslo 1936.
  • Experimentálni stanoveni osobni chyby u cirkumzenitálu. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 61, Praha 1938.
  • Expérieces sur un météor artificiel. Publications de Observatoire de Ecole tchěque des hautes études techniques de Prague, vol. , No. 1, Praha 1939.
  • Astronomie na české technice v Praze. In.: Sborník Z vývoje české technické tvorby, Praha 1940.
  • Zenitová atrakce a denni aberace radiantu meteorického roje. Říše hvězd 22, str. 116, Praha 1941.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÁCHIM, František. Astronom a geodet Jindřich Svoboda. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1992, roč. 37, čís. 1, s. 59-62. Dostupné online. ISSN 0032-2423.  
  • PROCHÁZKA, J.: Za profesorem dr. J. Svobodou. Říše hvězd 23, str. 113, Praha 1941.
  • JÁCHIM, F.: Činnost profesora Jindřich Svobody v době fašistické okupace. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu 25 (1988), sv. 3., str. 50-51.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní politika, 16.5.1941, s.3 (dostupné online v NK ČR)
  3. Národní politika, 13.4.1908, s.3, Promoce
  4. Národní politika, 14.5.1935, s.3 (foto a profesní životopis)
  5. Národní politika, 5.5.1910, s.7, Kometa Halleyova
  6. Národní listy, 16.8.1907, s.2, Studentské sjezdy v Písku
  7. Národní listy, 10.12.1911, s.3, Denní zprávy
  8. František Jáchim: Volyňský rodák prof.dr. Jindřich Svoboda, In: Zpravodaj města Volyně, 11/2014
  9. Matrika oddaných, Praha - sv. František, 1908-1906, s. 202 (snímek 212)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


rektor ČVUT
Předchůdce:
Břetislav Tolman
19351936
Jindřich Svoboda (astronom)
Nástupce:
Jaroslav Hýbl