Bedřich Procházka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Bedřich Procházka (rozcestník).
Bedřich Procházka
Bedřich Procházka
Bedřich Procházka
Narození 4. července 1855
Rakovník
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. ledna 1934 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Procházka (4. července 1855 Rakovník[1]3. ledna 1934 Praha[2]) byl český matematik a rektor ČVUT.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině rakovnického učitele Františka Procházky a jeho manželky Barbory, rozené Neumanové.[1] Středoškolské vzdělání získal Bedřich Procházka na reálce v Rakovníku. Od roku 1872 studoval tři roky odbor vodního a silničního stavitelství na české technice a poté na německé technicePraze (1875–1876). V roce 1876 se stal asistentem při stolici deskriptivní geometrie na německé technice, o rok později se vrátil na techniku českou. Česká technika se mu stala působištěm na 7 let, z nichž poslední 4 roky a dva roky poté, co z techniky odešel, zastupoval profesora Františka Tilšera. Během tohoto období, kdy byl asistentem, vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie (1879). V dalších letech svůj pedagogický talent uplatňoval zejména na středních školách. Vzhledem k nedostatku trvalých učitelských míst jich vystřídal v Praze několik. V roce 1884 se habilitoval na české technice v Praze z „nauky o geometrálném osvětlení“. Svou habilitaci v roce 1895 rozšířil na geometrii kinematickou.

Ani titul soukromého docenta mu nezajistil místo na žádné z vysokých škol, a tak roku 1887 odešel Bedřich Procházka do Chrudimi, kde se stal suplentem na střední škole. V roce 1890 si rozšířil aprobaci ještě na fyziku. Skutečný učitelem se stal v roce 1891, kdy byl přidělen na reálku do Pardubic a v roce 1893 byl jmenován profesorem na české reálce v Praze-Karlíně. Od téhož roku byl také pověřen suplováním přednášek za profesora Tilšera, na jehož místo byl až po třech letech jmenován K. Pelz. V roce 1897 byl Bedřich Procházka odvolán z Prahy a byl jmenován ředitelem nově založené reálky v Náchodě, kde působil do roku 1904.

V roce 1904 se odchodem profesora deskriptivní geometrie J. Sobotky do Prahy uvolnila na české techniceBrně profesura, na kterou byl Bedřich Procházka záhy jmenován. Ve školním roce 1907–1908 byl na tomto ústavu zvolen děkanem pro odbor strojního inženýrství. Po čtyřech letech (1908) odešel na českou techniku do Prahy, kde byl hned pro následující školní rok (1909–1910) zvolen rektorem. V letech 1913–1914 vykonával funkci děkana za odbor strojního inženýrství a 1916–1917 vedl obecné oddělení. Do penze odešel Bedřich Procházka v roce 1925.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Byl ženat se Zdeňkou, rozenou Štolbovou (1870–??).[3]

Členství v odborných spolcích[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Procházka byl členem Královské české společnosti nauk, dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Procházkovy odborné práce se týkají zejména kinematické geometrie, stereografického promítání, perspektivního promítání a fotogrammetrie. Je autorem šestisvazkového díla Vybrané stati z deskriptivní geometrie a společně s Vincencem Jarolímkem učebnice Deskriptivní geometrie pro vysoké školy technické.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

  1. a b Farnost Rakovník. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. 
  2. Prof. dr. Bedřich Procházka zemřel. Lidové noviny. 9. 1. 1934, s. 5. Dostupné online. 
  3. Soupis pražských obyvatel: Procházka Bedřich, 1855 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-02-06]. Dostupné online. 
  4. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrůza, B.: Bedřich Procházka. Události na VUT v Brně. (9) 1999, č. 4, str. 20.
  • Bydžovský, B.: Bedřich Procházka. Praha 1934.
  • K šedesátým narozeninám řádného profesora české techniky p. dv. rady B. Procházky. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 44 (1915), str. 453–454.
  • Kounovský, J.: Profesor Bedřich Procházka sedmdesátníkem. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 55 (1925), str. 1–10.
  • Urban, A.: Významní rakovničtí deskriptivní geometři. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 285–290.
  • Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
  • Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952–53).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]