Docent

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Habilitace)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vědecko-pedagogické hodnosti. O profesi učitele na vysoké škole pojednává článek Vysokoškolský učitel.

Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga (vyšší než odborný asistent a nižší než profesor). Slovo pochází původně z latinského docerevyučovat (volně jej lze tedy přeložit jako vyučující). Dle úzu se zpravidla užívá obecná zkratka doc. umístěná před jménem (jakožto akademický titul; obdobně jako se zkracují např. prof., dr. či as.). Zkratka se doporučuje psát, pokud jí nezačíná větný celek, s malým počátečním písmenem.[1] Docenty pro jednotlivé obory jmenuje rektor vysoké školy (např. v ČR, SR), která získala pro habilitační řízení v daném oboru potřebnou akreditaci.

Řízení vztahující se k udělení hodnosti docenta se nazývá habilitace (habilitační řízení). Skládá se zpravidla z obhajoby habilitační práce před habilitační komisí a habilitační přednášky, případně může mít vysoká škola (resp. univerzita), která habilitaci provádí, další požadavky (vědecká a pedagogická praxe, citace a články v odborných časopisech apod.). Ukončené habilitační řízení, resp. jmenování docentem, je nutným předstupněm k dosažení tzv. profesury.

Od jmenování docentem (tj. přiznání označení docent na základě ověření kvalifikace při habilitačním řízení[2]) je třeba odlišit přijetí na pracovní pozici docenta (na vysoké škole), pro které je jmenování docentem[3] nezbytnou podmínkou. Často bývá zaměňováno jmenování docentem (tj. přiznání uvedeného označení) a zastavání pracovního místa docenta (tj. výkon této funkce)[4].

Ve světě této pozici zhruba odpovídá pozice associate professor a většinou tuto pozici může vykonávat tzv. postdoktorand, tedy absolvent doktorského studijního programu (Ph.D.) po splnění předepsaných podmínek. Docentura je nutná k dosažení profesury. Docenta zpravidla formálně oslovujeme touto hodností (tedy např. doc. MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Ing. Jan Novák, Ph.D., doc. MgA. Jan Novák, doc. RNDr. Jan Novák, CSc., doc. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane docente, ve všech případech).

Současný zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ani jeho předchůdce (zákon č. 172/1990 Sb.) zkratku pro označení (titul) „docent“ (nebo „profesor“) neuvádí[5], např. v občanském průkaze se tak nyní označení "docent" ("profesor") uvádí plně vypsané[6].

Titulu "docent" ("profesor") získanému v ČR se ze zákona[7] za rovnocenný pokládá odpovídající titul získaný v SR v době od 1.1.1993 do 28.3.2015, kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Docenti se většinou podílejí na vědecké činnosti, mohou provádět (teoretický/aplikovaný/klinický) výzkum, vedou vědecké týmy, školí studenty v doktorských studijních programech (doktorandy, tedy PhD studenty), vedou výuku a přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést semináře (cvičení), publikují, vystupují v roli garantů studijních programů (oborů), resp. v rolích školitelů doktorandů při disertačních pracích, rovněž mohou předsedat různým komisím. Mohou též vystupovat jako vedoucí rigorózních prací, magisterských (diplomových) prací, případně též i bakalářských prácí. Zasedají ve vědeckých (uměleckých či akademických) radách fakult, vysokých škol atd. Docenti mohou samozřejmě též zastávat i jiné funkce (např. na klinikách, nebo pozice rektorů, prorektorů, děkanů, proděkanů atp.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vědecko-pedagogický titul (nikoli hodnost) docent (ve zkratce „doc.“ či „Doc.“, v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku 1998 dle zákona č. 172/1990 Sb. či dřívějších (č. 39/1980 Sb., č. 19/1966 Sb.); v letech 19801989 uděloval tento titul ministr školství ČSR, resp. SSR, za zásluhy bez řádného habilitačního řízení a předložené habilitační práce. Pozdější zákony jej nechaly v platnosti.[8] Dle zákona č. 172/1990 Sb. se pak v letech 19901998 ještě udílel titul profesor, který rovněž zůstal v platnosti. Často je uváděna kritika, že takto jmenovaní následně utvářeli v České republice velmi přísná kritéria pro generaci, která má nesrovnatelně přísnější podmínky pro habilitaci.

Habilitace[editovat | editovat zdroj]

Habilitační řízení v České republice[editovat | editovat zdroj]

Podle § 71 a 72 dle českého vysokoškolského zákona, tedy zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vysokých školách), se docentem může stát uchazeč, který úspěšně projde habilitačním řízením, tento uchazeč (většinou jde o tzv. postdoktoranda, tedy absolventa doktorského studijního programuPh.D.) je tedy následně způsobilý zastávat pozici docenta na vysoké škole. Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče (tzv. habilitant), a to zejména na základě předložené habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných (nebo uměleckých) prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky[9] a předcházející pedagogické praxe. Předložit je rovněž nutné vysokoškolské diplomy, životopis, seznamy publikací a jiných prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných (nebo uměleckých) stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, doklady o pedagogické praxi a další. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém o habilitaci žádá. Dále se většinou posuzují: dosavadní výzkumná a vědecká činnost, příp. umělecká činnost, účasti na řešení grantů (typicky GA ČR / TA ČR), zahraniční praxe, účasti na projektech a další výsledky a činnosti. Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Následně je celá věc rektorem či děkanem předložena vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.

Vysokoškolský zákon uvádí, že v uměleckých oborech může příslušná vědecká (umělecká) rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.[10] Habilitační řízení je (podobně jako ve fakultativním rigorózním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem) zpravidla spojeno s finančními poplatky (nejedná se o další studium).

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Současný systém jmenování docentů a habilitace v ČR bývá kritizován.

Václav Bělohradský, český profesor, v rozhovoru (2016) k současnému celkovému nastavení univerzitního prostředí uvedl, že univerzity jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z akademických řad. Kariérní postup v rámci akademického prostředí upřesnil následovně: „Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký grant – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „to, co jsem psal, byly blbosti“.[11]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

  • Učitelé na vysokých školách k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty v Kanadě (7196 USD), Itálii (6955 USD) a JAR (6531 USD) – ČR patří na 21. příčku z 28 uváděných států (hluboko za ČR zůstávají platy učitelů například v Arménii, Rusku a Číně).[21]
  • Profesor techniky k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docent humanitní fakulty vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc.[22]
  • Pro USA kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.[23]
  • Vysokoškolští pedagogové v Nizozemí jsou s platem 5313 USD na vyšší střední úrovni, podobně je na tom SRN (5141 USD) a Norsko (4940 USD), UK (5943 USD) a USA (6054 USD) si vedou trochu lépe, kdežto Francie (3484 USD) a Japonsko (3473 USD) příliš požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí (pro ČR je udávána hodnota v PPP 2495 USD).[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka: Zkratky akademických titulů a vojenských hodností
  2. § 72 zákona 111/1998 Sb.
  3. § 71 zákona 111/1998 Sb.
  4. nesprávně se hovoří o tom, že v ČR je funkce docenta (profesora) "doživotní"; není tomu tak, "doživotní" je pouze přiznané označení (titul) dané osoby, nikoli zastávání konkrétní pracovní pozice, ta je vykonávána na základě pracovní smlouvy. Jmenování docentem (profesorem) není pracovněprávním aktem, podobně, jako jím např. není přiznání titulu "Ph.D."
  5. viz § 27 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb.
  6. viz § 3 odst. 5 zákona č. 328/1999
  7. viz čl. II bod 3 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon o vysokých školách
  8. § 43 zákona č. 172/1990 Sb. a § 102 zákona č. 111/1998 Sb.
  9. http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/habilitacni_prednasky
  10. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6
  11. Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá. Parlamentní listy [online]. 2016-07-20 [cit. 2016-07-20]. Dostupné online.  
  12. Profesura v 33 + 3 děti. Euro [online]. 2007-05-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  13. Z dobrých zpráv: Vědecká špička ze Zlína. Časopis Výběr [online]. 2008-06-18 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  14. Průměrný plat akademiků je 33 500 korun. Novinky.cz [online]. 2009-09-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  15. Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil. iDNES.cz [online]. 2014-12-18 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  16. Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun. iList.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  17. Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun. iList.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  18. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  19. Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací. Učitelské noviny [online]. 2004-01-01 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  20. Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací. Učitelské noviny [online]. 2004-01-01 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  21. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  22. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  23. Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-07 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  24. Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?. VSmonitor [online]. 2012-06-07 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]