Vysoká škola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vysoká škola je vzdělávací instituce, právnická osoba poskytující terciární vzdělávání. Jde o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Vysoké školy mohou být děleny na univerzitní a neuniverzitní.

Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání v roce 2009 studovalo na českých vysokých školách celkem 394 855 studentů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.

Druhy českých vysokých škol[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vysokých škol v Česku.

Podle typu[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy v České republice se především dělí na univerzitní a neuniverzitní. Ovšem už od roku 2008 se plánuje zcela jinak diverzifikovat české vysoké školy, např. podle nakonec neuskutečného záměru vlády z roku 2010 mělo vzniknout maximálně pět výzkumných univerzit (např. UK, MU, ČVUT nebo VUT), nadstandardně financovaných a kromě klasické výuky zaměřených na kvalitní vědecký výzkum. Ostatní vysoké školy měly být zaměřeny jen na výuku studentů a jejich přípravu pro praxi,[1][2] kvůli tomu dokonce začaly ostravské vysoké školy (OU a VŠB–TUO) připravovat své sloučení, aby se do tohoto výběru elitních vysokých škol dostaly.[3][4]

Univerzitního typu[editovat | editovat zdroj]

Univerzita je vysoká škola, kde učitelé přednáší studentům o vědě ve více oborech. Univerzita vedle funkce vzdělávací má i významnou funkci vědecko-badatelskou. Člení se na fakulty (např. lékařská, právnická, přírodovědecká, matematicko-fyzikální, filozofická apod.), které se dále dělí na katedry nebo ústavy. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky nebo sekce věd o Zemi). Univerzity mohou uskutečňovat všechny typy studijních programů. Kromě činnosti pedagogické provozují i činnost vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou.

Neuniverzitního typu[editovat | editovat zdroj]

Uskutečňují především bakalářské studijních programy, ale mohou též uskutečňovat magisterské studijních programy. Na rozdíl od univerzitních vysokých škol se nečlení na fakulty.

Podle právní formy[editovat | editovat zdroj]

V České republice existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní.

Veřejné vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. V České republice je 26 veřejných vysokých škol. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava je neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary.

Orgány veřejné vysoké školy jsou:

Soukromé vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Soukromé vysoké škole musí k provozu činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice takto působí 46 soukromých vysokých škol, tři z nich jsou univerzitního typu. Soukromé vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta státní dotace.

Státní vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Státní vysoké školy jsou policejní a vojenské. Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Je zde omezena vysokoškolská samospráva.

V České republice působí dvě státní vysoké školy:

Obě jsou univerzitního typu.

Lidé působící na vysoké škole[editovat | editovat zdroj]

Na vysoké škole je výuka realizována a řízena především profesory a docenty. Kromě nich mohou vyučovat, zejména vést semináře, odborní asistenti či jen asistenti nebo lektoři. Pomoc při výuce je obvykle studijním plánem předepsána i postgraduálním studentům.

V Česku musí student univerzity nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy maturitu. Před rokem 1998 platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium uměleckého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.

Studium na vysoké škole[editovat | editovat zdroj]

Studium může probíhat v prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo v kombinované formě. V rámci Boloňského procesu přechází české vysoké školy na jednotnou třístupňovou strukturu studia:

  1. bakalářský program (6 v ISCED)
    • je přípravou na magisterský program nebo na výkon povolání
    • standardní doba studia je 3 až 4 roky
    • absolventům se uděluje titul Bc. (bakalář) nebo BcA. (bakalář umění)
  2. magisterský program (7 v ISCED)
    • navazuje na bakalářský program, trvá 2 až 3 roky
    • u oborů, které vyžadují delší přípravu (např. právo nebo lékařství), nenavazuje na bakalářský program, standardní délka studia je pak 5 až 6 let.
    • absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny)
    • absolventi s titulem Mgr. poté mohou projít rigorózním řízením a získat tzv. "malý doktorát" – JUDr. (doktor práv), PhDr. (doktor filozofie), RNDr. (doktor přírodních věd), PharmDr. (doktor farmacie), ThLic. (licenciát teologie) nebo ThDr. (doktor teologie)
  3. doktorský program (8 v ISCED)
    • je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost
    • standardní délka studia je 3 až 4 roky
    • absolventům se uděluje titul Ph.D. (doktor) nebo Th.D. (doktor teologie)

Akademická práva a svobody[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní akademická práva a svobody patří:

  • svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby
  • svoboda výuky, otevřenost různým vědeckým názorům, metodám a uměleckým směrům
  • svoboda volby zaměření v rámci studijního programu a svoboda vyjadřovat vlastní názory ve výuce
  • právo členů akademické obce volit akademické orgány
  • právo používat akademické insignie a konat akademické obřady

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vláda chystá proměnu univerzit, iHNed.cz, 13. května 2008
  2. Rektor ČVUT Václav Havlíček: Chceme mezi pětici elitních škol, Lidovky.cz, 17. února 2011
  3. Ostrava vybuduje do několika let velkou výzkumnou univerzitu, Rozhlas.cz, 24. ledna 2011
  4. Ostravská univerzita se sloučí s báňskou, Lidovky.cz, 12. ledna 2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu