Technická univerzita v Liberci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo TUL. Možná hledáte: Tul – sestava Taekwon-do.
Technická univerzita v Liberci
Logo univerzity
Nový rektorát a informační centrum
Zkratka TUL
Rok založení 1953
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc.
Kvestor Ing. Vladimír Stach
Prorektor pro studium a vzdělávání Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
Prorektor pro vědu, výzkum a zahraničí prof. Ing. Pavel Mokrý, Ph.D.
Prorektor pro informatiku doc. RNDr. Pavel Satrapa, Ph.D.
Prorektor pro rozvoj a vnější vztahy Ing. arch. Radek Suchánek, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2016[1])
Počet bakalářských studentů 4289
Počet magisterských studentů 1735
Počet doktorandů 318
Počet akademických pracovníků 592
Další informace
Počet fakult 7
Sídlo Liberec
http://www.tul.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Technická univerzita v Liberci (TUL) je vysoká škola založená roku 1953 ve městě Liberci. Univerzita má sedm fakult a jeden odborný ústav. Vzdělává se na ní kolem 6 tisíc studentů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Škola byla zřízena rozhodnutím vlády ze dne 27. února 1953 jako Vysoká škola strojní (VŠS). Pro novou školu byla uvolněna budova tehdejšího gymnázia F. X. Šaldy v Hálkově ulici. Dne 1. října roku 1953 nastoupilo do prvních ročníků čerstvě otevřené vysoké školy 259 studentů. Škola měla tehdy šest kateder na kterých působilo 19 pedagogů. Zaměřovala se na obory typické pro severní Čechy: strojírenský, textilní, oděvní, sklářský a keramický průmysl. Tehdejší studenti byli ubytováni na internátě v Zeyerově ulici.

Během následujících let se škola rozrůstala nejen o nové studenty, ale také o nové prostory: byly postaveny nové koleje, získána budova bývalé textilní továrny v Doubí a další budovy v okolí dnešního Studentského náměstí. Roku 1958 dokončilo školu prvních 121 absolventů slavnostní promocí v libereckém divadle. Roku 1960 byla škola rozdělena na fakultu strojní a textilní a stala se z ní Vysoká škola strojní a textilní v Liberci (VŠST). Dále byly získány budovy v Sokolské ulici (dnešní budova S), objekt po zrušeném pedagogickém institutu v Komenského ulici (budova P). S nárůstem počtu studentů samozřejmě přestala stačit ubytovací kapacita tehdejších kolejí. Proto byla roku 1977 v libereckém Starém Harcově zahájena výstavba komplexu šesti kolejních bloků o kapacitě 2300 lůžek, nové menzy a dalších zařízení. Komplex byl ve své dnešní podobě dokončen roku 1990. O dva roky později (1992) byla získána budova bývalého Stavoprojektu ve Voroněžské ulici (budova H) včetně dočasného sídla Investiční a poštovní banky nově přestavěného na univerzitní knihovnu. Ve stejném roce získala škola také komplex ve Vesci sloužící jako koleje a laboratoře a v roce 1996 někdejší Dům politické výchovy na třídě 1. máje (budova K).

V letech 19901994 zřídila škola další čtyři fakulty: pedagogickou v roce 1990, hospodářskou (1992), architektury (1994) a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií (1995). Díky takovému růstu, vlastní výzkumné činnosti a zahraničním stykům byl škole zákonem č. 192/1994 Sb. z 27. 9. 1994 přiznán od 1. ledna 1995 název Technická univerzita v Liberci.[2]

Rektoři Technické univerzity v Liberci[editovat | editovat zdroj]

Fakulty a univerzitní ústavy[editovat | editovat zdroj]

Univerzita v Liberci, budova B

Univerzita má v současnosti sedm fakult:

a jeden univerzitní ústav:

Univerzita dále provozuje Centrum dalšího vzdělávání (CDV). Centrum organizuje řadu kurzů dalšího a celoživotního vzdělávání, například kurzy pedagogické přípravy nebo jazykové kurzy. Zároveň CDV zajišťuje univerzitu třetího věku pro zájemce od 50 let.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Současnost TUL[editovat | editovat zdroj]

V areálu Husova je menza, informační centrum, studentský klub, pobočka Univerzitní knihovny a školka. Univerzitní školka „ŠkaTULka“ je určena pro 48 dětí ve věku od 3 let, kterým nabízí přístup Montessori a Waldorfské pedagogiky.

O životě na Technické univerzitě v Liberci informuje od roku 2001 zpravodajský časopis T-UNI online.

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Studentské koleje jsou umístěny v Harcově na ulici 17. listopadu 587/8. V letech 2011, 2013 a 2014 zvítězily ve studentské anketě „Kolej roku“. Součástí areálu jsou dvě sportovní haly, tělocvičny, lezecká stěna, sauna, posilovna, minigolf, lanové centrum, fotbalové hřiště a hřiště na beach volejbal.

Dětská univerzita[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2008 probíhá na TUL Dětská univerzita, celoroční volnočasové neformální vzdělávání dětí a mládeže ve věku od 6 do 19 let v oborech: elektrotechnika, fyzika, přírodní vědy, strojírenství, textilní obory, robotika, programování a matematika. Výuka kopíruje vysokoškolské studium včetně promoce, zápočtů a zpracování závěrečné práce.

Sport[editovat | editovat zdroj]

O sportoviště se stará Akademické sportovní centrum, které organizuje také fotbalovou, florbalovou, basketbalovou a volejbalovou ligu. Na TUL existuje Volejbalový klub a Badmintonový klub, další z nich se soustředí v Univerzitním sportovním klubu Slavia.

Univerzitní sportovní klub Slavia Liberec[editovat | editovat zdroj]

Současný Univerzitní sportovní klub Slavia (USK Slavia) Liberec byl založen v říjnu 1953 Jaroslavem Tyšlem jako Vysokoškolská tělovýchovná jednota Vysoké školy strojní (VŠTJ Slavia VŠS), která měla původně pět oddílů: odbíjená, basketbal, kopaná, lyžování a lední hokej. Ke 31. prosinci 2016 měl klub 255 členů v osmi sportovních oddílech: basketbal, volejbal, lyžování, tenis (od roku 1955), horolezectví (od roku 1961), karate (od roku 1977), futsal (od roku 1994) a florbal (od roku 1995).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva o činnosti Technické univerzity v Liberci za rok 2016 [online]. Technická univerzita v Liberci [cit. 2017-11-25]. S. 42, 50. Dostupné online. 
  2. § 2 zákona č. 192/1994 Sb., o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]