Studentská organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento článek se zabývá vysokoškolskými studentskými organizacemi v České republice po roce 1989.

Klasifikace studentských organizací[editovat | editovat zdroj]

Studentské organizace existují s různým zaměřením: profesní, sportovní, kulturní, odborné, volnočasové aj. V České republice neexistuje jednotná definice studentské organizace.[1] Jedna z definic říká: „Vysokoškolská studentská organizace je dobrovolnická organizace, jejíž aktivity jsou z velké části realizovány VŠ studenty, a která je řízena VŠ studenty. Tato organizace je navíc ve formálním nebo neformálním vztahu s konkrétní univerzitou.[2]

V českém kontextu jsou termíny studentská organizace, studentský spolek a studentský klub bývají používány jako synonyma. Výjimkou je studentská unie, která je speciálním případem studentského spolku. Termín studentská iniciativa je nejednotný, může znamenat studentský spolek nebo časově omezenou akci, iniciativu či manifestaci pořádanou studenty.

Studentské organizace v České republice[editovat | editovat zdroj]

V Česku je obecně nižší angažovanost vysokoškolských studentů ve studentských organizací v porovnání se západní Evropou nebo USA.[3][4] Jako hlavních důvody nižší angažovanosti jsou například uváděny neexistence pravidel pro fungování studentských organizací na většině českých VŠ nebo opakovaně přerušovaná historická tradice spolků.[5][6]

V České republice působí stovky studentských organizací:

Vývoj studentských organizací v Česku po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci a zániku Socialistického svazu mládeže došlo na začátku 90. let ke svobodnému zakládání a znovuobnovování studentských spolků na vysokých školách. Zájem o sdružování se ve spolcích byl v 90. letech velmi nízký a souvisel s nízkým rozvojem občanské společnosti. Během devadesátých let byly v Česku založeny pobočky mezinárodních studentských organizací a vznikl největší existující studentský subjekt – Studentská unie ČVUT. Vznikly také studentské komory akademických senátů a oficiální reprezentace vysokoškoláků ve Studentské komoře rady vysokých škol.

Po roce 2000 docházelo z mírnému nárůstu počtu existujících spolků i zapojeného množství studentů. Počet začal významně narůstat od ekonomické krize v Česku v roce 2007. Po roce 2014 se růst počtu spolků zastavil a naopak začal mírně klesat z demografických důvodů, kdy vysoké školy začaly nastupovat méně početné ročníky studentů a celkově se začal snižovat počet studentů na českých vysokých školách.

Nejrozšířenější studentské organizace v Česku jsou mezinárodní spolky, které jsou součástí mezinárodních sítí – Erasmus Student Network, AIESEC a IAESTE.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRÁLOVÁ, Denisa. Přínosy účasti ve studentské organizaci pro uplatnění na trhu práce. Práce, 2017. 81 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Hora, Ondřej. s. 10. Dostupné online.
  2. KOČÍ, Jakub. Unie studentů VŠE ze systémového pohledu. Práce, 2015. 112 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Sigmund, Tomáš. s. 14. Dostupné online.
  3. KOČÍ, Jakub. Unie studentů VŠE ze systémového pohledu. Práce, 2015. 112 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Sigmund, Tomáš. s. 29-34. Dostupné online.
  4. SVOBODOVÁ, Šárka. Vysokoškolské studentské spolky v Nizozemí a v České republice - Srovnávací analýza na základe teorie kultur. Práce, 2007. 97 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Lorenzová, Jitka. s. 50. Dostupné online.
  5. NOVÁK, Ladislav. Universum v Kampusu Dejvice: Společné vytváření živoucího kampusu. Radio Wave [online]. 31. 5. 2016 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. (Čeština) 
  6. LUKÁŠ, Filip. Sdružování je důležité pro rozvoj aktivního občanství, říká odborník na studentské spolky Jakub Kočí. The Student Times - E15 [online]. 23.4.2016 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  7. SOUSTRUŽNÍK, Adam. Studentská aktivita v České republice, regionální rozdíly v míře a faktorech, které ji ovlivňují. Ostrava, 2013. 103 s. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Vedoucí práce Monika Šumberová. s. 81. Dostupné online.
  8. Kuchařka pro spolky - Základní informace pro založení a provoz studentské organizace na VŠE [online]. Unie studentů VŠE, Květen 2016 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. (Čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]