Portál:Liberec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
multimediální obsah na Commons
Statutární město Liberec upravit
Vítejte na portálu statutárního města Liberce. Město Liberec je významnou kulturní i sportovní metropolí severních Čech a krajským městem Libereckého kraje. Je zakládajícím členem Euroregionu Nisa. Nejvýznamnější dominantou města je vysílač a hotel Ještěd a Liberecká radnice. K turistickým lákadlům patří zejména Jizerské hory, které město obklopují, Zoologická zahrada Liberec, Botanická zahrada Liberec, Divadlo F. X. Šaldy, Severočeské muzeum v Liberci, Centrum Babylon Liberec a v neposlední řadě IQLANDIA. Z oblasti výzkumu a vývoje město proslavila Technická univerzita v Liberci svým významným podílem na vývoji nanovláken. Z oblasti sportu FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009.
Krematorium v Liberci se nachází v městské části Liberec IV-Perštýn v ulici U Krematoria 460/7. Secesní stavba ve svém vnitřním prostoru skrývá řadu pozoruhodných uměleckých výtvorů, například interiér obřadní síně, okenní vitráže nebo malou kašnu v přístupovém prostoru. Do konce března 2012 zde bylo zpopelněno 179757 zemřelých. Budova je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Místo pro krematorium bylo vybráno na tzv. Monstrančním vrchu, který se nacházel za libereckou Střelnicí. Základní kámen byl položen 4. května 1915 a podle návrhu drážďanského architekta Rudolfa Bitzana jeho stavbu provedla liberecká firma Gustav Sacher a synové. Dokončeno bylo roku 1916 a již 3. a 4. listopadu zde byla zkušebně zpopelněna dvě mrtvá zvířecí těla. Slavnostně pak bylo otevřeno 23. srpna 1917. Zazněla při tom předehra k opeře Richarda Wagnera Parsifal. Přestože za 1. světové války zemřel na zranění a nemoce velký počet lidí, nebyly kremace povoleny.
Celý článek
navrhnout článek měsíce | prohlédnout si připravené | prohlédnout si archivované
Základní informace upravit
Liberec má 26 katastrálních území a člení se na 33 místních částí nazývaných městské čtvrti, přičemž 32 je spravováno přímo libereckým magistrátem a jedna je samosprávným městským obvodem.
- Magistrát města Liberec sídlí v Liberecké historické radnici na náměstí Dr. E. Beneše.
- Stávající vedení města: primátor Jaroslav Zámečník (SLK); náměstci primátora Jiří Němeček (ANO 2011); Jiří Šolc (SLK); Zbyněk Karban (ANO 2011); Ivan Langr (SLK)
- PSČ centra města: 460 01
- Rozkládá se na ploše 106 km²
- Má přes 106 tisíc obyvatel
- Liberec je tzv. nočník republiky, kde průměrný úhrn srážek činí 803,4 mm ročně. Nejdeštivějším měsícem je srpen s 88,4 mm, nejsušší je únor s 46,2 mm
- Průměrná teplota vzduchu je 7,2°C, nejteplejším měsícem je červenec s 16,2 °C a nejchladnější leden, kdy je průměrná teplota −2,5 °C.
- Pata radnice je ve výšce 374 m n. m.
- Nejvyšším bodem katastru města je vrchol Ještědu (1012 m n. m).
- Nejnižší bod se nachází v městské části Machnín (325 m n. m.).
- Městem protéká Lužická Nisa a její přítoky, například Černá Nisa a Harcovský potok, na něm leží Harcovská přehrada. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v Krásné Studánce a rybník Seba.
 |
 |
 |
Památky a významná místa upravit
_-_town_hall_by_night.jpg){kind=small}
.jpg){kind=small}
Kultura upravit
Kulturní zařízení[editovat zdroj]
- Divadlo F. X. Šaldy
- Severočeské muzeum v Liberci
- Oblastní galerie v Liberci
- Krajská vědecká knihovna Liberec
- Dům kultury Liberec
- Lidové sady Liberec
Zábavní a volnočasová zařízení[editovat zdroj]
Liberecké osobnosti upravit
.jpg)
Rodáci[editovat zdroj]
- Christoph Demantius (1567–1643), německý hudební skladatel, hudební teoretik a básník
- Gustav Gross (1856–1935), pedagog, národohospodář a politik, poslanec
- Kamillo Horn (1860–1941), německý hudební skladatel
- Heinrich Herkner (1863–1932), ekonom
- František Xaver Šalda (1867–1937), literární kritik, novinář a spisovatel
- Ferdinand Porsche (1875–1951), německý automobilový konstruktér
- Vlasta Burian (1891–1962), herec, tzv. „král komiků“
- Jaroslav Řídký (1897–1956), hudební skladatel a pedagog
- Konrad Henlein (1898–1945), sudetoněmecký separatista
- Ludmila Macešková (1898–1974), básnířka publikující pod jménem Jan Kameník
- Arthur Beer (1900–1980), astronom
- Herbert Feigl (1902–1988), rakousko-americký filosof
- Karel Vacek (1902–1982), hudební skladatel
- Harald Kreutzberg (1902–1968), tanečník a baletní teoretik
- Guido Beck (1903–1989), fyzik
- Ludvík Frejka (1904–1952), politik a publicista, odbojář, popraven
- Jiří Kořínek (1906–1989), esperantista a překladatel
- Augustin Schramm (1907–1948), komunistický funkcionář, agent StB
- Roderich Menzel (1907–1987) tenista a spisovatel
- Stanislav Hnělička (* 1922), československý odbojář
- Otfried Preußler (1923–2013), spisovatel
- Jaroslav Masopust (* 1929), lékař, klinický biochemik, profesor Univerzity Karlovy
- Gustav Ginzel (1931–2008), cestovatel a horolezec
- Markus Lüpertz (* 1941), malíř a sochař
- Oldřich Kaiser (* 1955), herec
- Štěpán Klásek (* 1957), duchovní (biskup) Církve československé husitské
- Kamil Halbich (* 1966), herec a dabér
- Miroslava Pleštilová (* 1966), herečka, pedagožka na DAMU
- Jaroslav Nedvěd (* 1969), hokejista
- Petr Halberstadt (* 1970), herec
- Pavel Liška (* 1971), herec
- Petr Nedvěd (* 1971), hokejista
- Martin Damm (* 1972), tenista
- David Švehlík (* 1972), herec
- Zbyněk Hauzr (* 1973), bývalý fotbalista
- Luděk Zelenka (* 1973), bývalý fotbalista
- Tomáš Enge (* 1976), automobilový závodník
- Pavel Andrš (* 1977), římskokatolický duchovní a kanonista
- Petr Jeništa (* 1977), herec
- Benjamin Vomáčka (* 1978), fotbalista
- Ladislav Hampl (* 1981), herec
- Olga Lounová (* 1981), herečka a zpěvačka
- Jan Víšek (* 1981), hokejista
- Lukáš Derner (* 1983), hokejista
- Kateřina Průšová (* 1983), modelka, Miss ČR 2002
- Zuzana Hejnová (* 1986), atletka, olympijská medailistka
- Paulie Garand (* 1987), zpěvák a rapper
- Jonáš Červinka (* 1987), zpěvák a rapper vystupující pod pseudonymem Lipo
- Kenny Rough (* 1988), zpěvák a rapper
- Zita Frydrychová (* 1991), trampolínistka, juniorská mistryně světa, olympionička
Osobnosti spjaté s městem[editovat zdroj]
- Johann Liebieg (1802–1869), velkopodnikatel, zakladatel rodu Liebiegů, baron, významný představitel libereckého textilního průmyslu
- Václav Šamánek (1846–1916), lékař, organizátor českojazyčného školství a kultury, žil a zemřel v Liberci
- Max Kühn (1877–1944), architekt a pedagog, žil a zemřel v Liberci
- Miklós Radnóti (1909–1944), maďarský básník, byl studentem liberecké Vyšší tkalcovské školy
- František Peterka (1922–2016), herec, dlouhodobě působil v divadle F. X. Šaldy, žil v Liberci
- Karel Hubáček (1924–2011), architekt, držitel Perretovy ceny, žil v Liberci
- Přemysl Sobotka (* 1944), bývalý předseda Senátu, žije v Liberci
- Marcela Augustová (* 1965), televizní moderátorka
- Tomáš Dianiška (* 1984), herec, žije v Liberci, bývalý člen souboru v divadle F. X. Šaldy
Liberec kolem roku 1900
navrhnout obrázek měsíce | prohlédnout si připravené | prohlédnout si archivované
Aktuality z Liberce upravit
- 21. května 2020 – uběhlo 75 let od vniknutí porevolučních gard do sudetského pohraničí. Jednotky zabíjely Němce, rabovaly. Němci, kteří zde ve velké míře žili, raději si vzali život.[1]
- Březen 2019 – Liberecký zpravodaj změnil grafickou podobu a nově nese značku ZpravodajˆLiberec. Do budoucna je v plánu změnit grafiku dalších věcí spojených s městem.[2]
Liberecké perličky upravit
Liberec, jako každé město má své kuriozity, které vypovídají o historii a současnosti města....
- Roku 1891 byl v Liberci spáchán neúspěšný atentát na císaře Františka Josefa I.
- První automobil v Čechách brázdil právě liberecké cesty. Již roku 1893 si totiž tuto žhavou módní novinku objednal známý liberecký podnikatel a dobrodruh Theodor von Liebieg, který zcela propadl kouzlu vozu zn. Benz Victoria.
- Jeden z největších závodů v běhu na lyžích v Evropě – Jizerská padesátka – odstartoval prvně roku 1968 za účasti pouhých 52 běžců.
- Liberecká lanová dráha je nejstarší fungující lanovkou v ČR. Svou obětavou službu výletníkům zahájila již roku 1933 a za celou dobu jejího svištění po lanech nedošlo ani jednou k nějaké nehodě či neštěstí.
- Liberecká přehrada je prakticky první zděná přehradní hráz v Evropě.
- Zoologická zahrada Liberec je nejstarší zoologická zahrada v České republice.
- Design celého tohoto portálu vychází z barev znaku a vlajky města Liberec a zeleně Jizerských hor.
Vzdělání a sport upravit
Školství, vzdělání[editovat zdroj]
- Mateřské školy (36)
- Základní školy (1 nižšího stupně, 25 vyššího stupně)
- Střední odborná učiliště (6)
- Gymnázium F. X. Šaldy, Podještědské gymnázium, Gymnázium Jeronýmova, Gymnázium a střední odborná škola Na Bojišti
- Střední odborné školy včetně zdravotnických (15)
- Střední průmyslové školy (3): Stavební, Strojní a elektrotechnická, Textilní
- Vyšší odborné školy (4)
- Vysoké školy (1+2): Technická univerzita v Liberci, pobočka Vysoké školy Karla Engliše v Brně, pobočka Metropolitní univerzity Praha
Věda a výzkum[editovat zdroj]
Sport[editovat zdroj]
- Patriots Liberec – baseballový klub
- FC Slovan Liberec – fotbalový klub
- Bílí tygři Liberec – hokejový klub
- AC Slovan Liberec – atletický klub
- BK Kondoři Liberec - basketbalový klub
- Dukla Liberec – armádní sportovní středisko lyžování
- VK Dukla Liberec – volejbalový klub
- TJ Lokomotiva Liberec
- TJ Sokol Františkov – tělocvičná jednota Sokol Liberec 3 - Františkov
- FBC Liberec – florbalový klub
- Liberec Handball – házenkářský klub
- SKST Liberec – klub stolního tenisu
Wikimedia upravit
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
slovníková definice na Wikislovníku
Kategorie se zprávami na Wikizprávách
Portál se zprávami na Wikizprávách
Chybějící články upravit
Pamětihodnosti
- Kavárna Pošta
- Kostel Božího Srdce Páně (Liberec), známý i jako klášter
Kultura a sport
- Běžecký areál Vesec (3 odkazy)
- Dukla Liberec (18 odkazů)
- IQ park (2 odkazy)
- Liberecká kina
- Liberecké výstavní trhy (4 odkazy)
- Naivní divadlo (6 odkazů)
- Park kultury a oddechu Lidové Sady
- Veletrh dětské knihy
Školství a zdravotnictví
- Dům dětí a mládeže Větrník (3 odkazy)
- Krajská nemocnice Liberec (6 odkazů)
- Podještědské gymnázium (5 odkazů)
- V-klub Liberec
Média a politika
- Liberec občanům (4 odkazy)
- Liberecký deník (3 odkazy)
- Rádio Dobrý den (2 odkazy)
- Zastupitelstvo města Liberce (2 odkazy)
- Změna pro Liberec (5 odkazy)
Rodáci
- Jaroslav Masopust (5 odkazů)
- Jaroslav Nedvěd (22 odkazů)
- Lukáš Derner (9 odkazů)
O portálu upravit
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Liberec}}umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp.{{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony{{Portály}}, viz návod. Dále můžete do článků vložit např. navigační šablonu{{Liberec}}a odkaz na heslo do této uvedené šablony vložit, splňuje-li danou podmínku významnosti.
Reference[editovat zdroj]
- ↑ PAVLÍČKOVÁ, Jana. Přijely do pohraničí dělat pořádek. Místo toho revoluční gardy vraždily. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-05-21 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
- ↑ FOGL, Adam. Liberec chce být více vidět, statisíce zaplatí soukromé televizi [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-03-18 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.