Vyšší odborná škola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vyšší odborné školy (VOŠ) poskytují absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách jsou obory studia na VOŠ zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky. Stejně tak jako vysoké školy tak i vyšší odborné školy patří mezi terciární stupeň vzdělání. Studium je zakončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Úspěšnému absolventovi je udělen neakademický titul (označení) diplomovaný specialista (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou). Do jisté míry je postavení VOŠ podobné konzervatořím (rovněž úspěšní absolventi konzervatoří získávají DiS.) Dosažený stupeň vzdělání podle mezinárodních klasifikačních stupňů pro vzdělání (ISCED) je 5B. Vyšší odborné školy jsou zařazeny do českého vzdělávacího systému od roku 1995 a studuje na nich přibližně 10 % absolventů. V anglicky mluvících zemích obdobný typ školy odpovídá zhruba označení anglického college.

Školné[editovat | editovat zdroj]

V ČR na VOŠ platí její studenti obvykle školné, a to nejen na soukromé VOŠ, ale i na škole veřejné (někdy nesprávně označované jako státní). Jedná se o jeden z podstatných rozdílů mezi studiem na VOŠ a studiem na , kde se školné obvykle na veřejných vysokých školách neplatí – státní vysoké školy jsou pak pouze policejní a vojenské (oblast vysokých škol upravuje vysokoškolský zákon). Školné se na VOŠ platí dvakrát za akademický rok, a to jednou na začátku zimního (nejpozději do 15. října) a jednou na začátku letního semestru (nejpozději do 15. února). Výši školného na veřejné VOŠ upravuje školský zákon (tedy zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů), konkrétně pak části vyhlášky ministerstva školství č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb., je stanoveno následující školné dle vzdělávacích programů.

Vzdělávací programy ve skupinách oborů vzdělání Výše školného za akademický rok
Umění a užité umění 5 000 Kč
Zemědělství a lesnictví 4 000 Kč
Veterinářství a veterinární prevence 4 000 Kč
Gastronomie, hotelnictví a turismus 4 000 Kč
Publicistika, knihovnictví a informatika 2 500 Kč
Právo, právní a veřejnosprávní činnost 2 500 Kč
ostatní (např. ekonomické, zdravotnické obory atd.) 3 000 Kč

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávací program (obor)[editovat | editovat zdroj]

VOŠ obvykle poskytuje jeden vzdělávací program, který musí být akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ve srovnání s většinou vysokých škol (resp. přesněji s univerzitami) není VOŠ členěna na fakulty a nenabízí více vzdělávacích programů (oborů studia). Vzdělávací program však může být rozdělen na více zaměření. Studenti jsou členěny obvykle do studijních skupin v počtu minimálně 10 studentů, maximálně však 40 studentů.

Hodnocení a způsob zkoušení[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení a způsob zkoušení jsou obdobné jako na vysoké škole (tam se užívá zpravidla standardní klasifikační systém ECTS). S malým rozdílem se však hodnotí i formou průběžného hodnocení. Dále formou zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky. Zápočet má obvykle písemnou formu, zkouška formu ústní. Hodnotí se podobně jako na vysoké škole (1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl/a). Stejnými známkami se hodnotí i absolutorium.

Docházka[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od většiny vysokých škol se vyžaduje od studenta větší docházka a účast na většině přednáškách, seminářích, cvičeních, včetně odborné praxe. Ty jsou nezbytné i k získání zápočtu nebo připuštění ke zkoušce ve zkouškovém období. Při vysoké absenci studenta (bez lékařského doložení nepřítomnosti) není zpravidla možné získat zápočet nebo složit zkoušku. Toleruje se obvykle jen 10 % lékařem neomluvené absence (dle pravidel a řádu konkrétní školy) a vysoká absence je často důvod k dobrovolnému nebo nedobrovolnému ukončení studia studentem.

Absolutorium[editovat | editovat zdroj]

Ukončení VOŠ je formou absolutoria, které řádně probíhá jeden den, většinou v měsíci červnu (záleží na škole), opravné absolutorium v měsíci odlišném. Student skládá zkoušku z maximálně tří odborných předmětů, z cizího jazyka a obhajobou absolventské práce. Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Celkové hodnocení absolutoria oznámí studentovi předseda zkušební komise v den složení této zkoušky a po jejím složení získá osvědčení o absolvování studia, diplom a vysvědčení o absolutoriu. K těmto dokladům je na většině VOŠ automaticky vydáván tzv. Europass obsahující výpis předmětu, zkoušek a zápočtů jak v české tak i v anglické verzi.

Spolupráce s vysokými školami[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vysokých škol v Česku.

Pro úspěšné absolventy VOŠ též v rámci stávající české legislativy je umožněno zkrátit si případné další studium na vysokých školách (v bakalářském studijním programu, který jinak obvykle trvá 3-4 roky). Po úspěšném ukončení studia na vyšší odborné škole je tedy možné v případě zájmu nastoupit na bakalářské studium přímo do vyššího ročníku vysokých škol. Tuto možnost dává současné znění zákona o vysokých školách.

Paragraf 49 odst. 3 vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) totiž říká, že vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.

Existující spolupráce mezi veřejnými VOŠ a VŠ nebo univerzitami[editovat | editovat zdroj]

V praxi to znamená, že v České republice již existují vysoké školy, které přijímají absolventy vyšších odborných škol přímo do vyššího ročníku bakalářského studia. Těchto škol zatím není mnoho (odstavec 3 není pro vysoké školy závazný), nicméně lze předpokládat, že jejich počet se bude postupně zvětšovat.

Tuto možnost umožňují zpravidla soukromé vysoké školy, kde průměrně zkrácené bakalářské studium vychází na 50-60 tisíc; některé tyto soukromé školy (soukromé firmy) však nemusí být zřízeny podle českého práva tedy mít povolení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT), ale fungují jako pobočky zahraničních vysokých škol (např. ukrajinských), takovéto získané vzdělávaní je pak dodatečně nutné nostrifikovat, což může být někdy problematické (blíže např. kauzy plzeňských práv).

V optimálním (ideálním) případě je tedy možno vystudovat vyšší odbornou školu (DiS.) a bakalářské studium (Bc.) za čtyři roky (např. pro studium v rámci ekonomického zaměření); obvyklá délka zkráceného studia je v délce 3 nebo 4 semestrů, určitá část obou studií však může být do jisté míry značně duplicitní. Některé veřejné vyšší odborné školy mají přímo uzavřenou s vysokou školou rámcovou smlouvu o snadnějším přechodu svých absolventů ke studiu na dané vysoké škole.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]