Portál:Třebíč
Třebíč je město s rozšířenou působností nacházející se v jihovýchodní části kraje Vysočina a ležící na řece Jihlavě.
Má téměř 40 000 obyvatel. V dobách svého největšího rozmachu byla jedním z nejvýznamnějších středisek na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k Opavě. Dnes je Třebíč důležitým centrem a usiluje o post statutárního města.
Počátky města souvisí se založením benediktinského kláštera nad řekou Jihlavou roku 1101, na jehož místě se dnes nachází zámek. První písemná zmínka o městě, kterou je listina opata Martina, pak pochází z roku 1277. Městská práva obdrželo město od markraběte Karla roku 1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a příkopy.
V Třebíči se nachází mnoho památek a významných bodů. Nachází se zde starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa; obě památky byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. V centru města se nachází Karlovo náměstí, které je třetí největší v České republice.
Dříve v Třebíči také sídlila největší obuvnická společnost ve střední Evropě – BOPO.
Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím.
Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman – původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče. To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládky a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.
K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898). Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.
Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.
Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).
Název Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903. Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.
Celý článek...
archiv: 2009; 2010; 2011; 2012 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené
- Gymnázium Třebíč bylo slavnostně otevřeno 29. října 1871, tedy ve stejný den, jako byl vysvěcen třebíčský Národní dům. Slavnostní kázání ku příležitosti otevření tehdy vedl třebíčský rodák P. Jan Soukop.
- Věžní hodiny na městské věži jsou největší v Evropě. Průměr ciferníku je 5,5 metru a výška číslic 60 centimetrů.
- Předseda Evropské komise J. M. Barroso ve speciálním vydání pořadu ČT Otázky Václava Moravce 1. ledna 2009 prohlásil: "Chci ocenit premiéra Mirka Topolánka, pochopil, že Evropa není jen Brusel, ale také Londýn, Madrid, Praha, Brno nebo Třebíč".
- Alois Nožička (← odkazy | editovat)
- Michaela Lesařová–Roubíčková (← odkazy | editovat)
- Vladislav Přemyslovec (← odkazy | editovat)
- Pokorného (← odkazy | editovat)
- Lydie Kheková (← odkazy | editovat)
- Emanuel Filibert z Valdštejna (← odkazy | editovat)
- Jiří Viewegh (← odkazy | editovat)
- Boris Baromykin (← odkazy | editovat)
- Třebíčské srdíčko (← odkazy | editovat)
- Rada dětí a mládeže kraje Vysočina (← odkazy | editovat)
- Antonín Hobza (skaut) (← odkazy | editovat)
- Jan Pleskač (farář) (← odkazy | editovat)
- Beata Parkanová (← odkazy | editovat)
- Zdeněk Řezníček (1904) (← odkazy | editovat)
- Zdeněk Řezníček (1941) (← odkazy | editovat)
- Miloš Maixner (← odkazy | editovat)
- Václav Šalbaba (← odkazy | editovat)
- Jerzy Klus (← odkazy | editovat)
- Židovská nemocnice (Třebíč) (← odkazy | editovat)
- Jihlava (nádraží) (← odkazy | editovat)
Známka s tematikou Třebíče z roku 1896
archiv: 2009; 2010; 2011; 2012; 2013; 2014; 2015; 2016; 2017; 2018; Připravené
- Dne 4. srpna 2009 byl portál zařazen mezi dobré články české Wikipedie. Později bylo označení sejmuto.
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Třebíč}}umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp.{{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony{{Portály}}, viz návod. - Chybí vám nějaký článek? Uveďte ho v diskusi; pokusíme se požadovaný článek zpracovat.