BOPO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
BOPO
Logo
Právní forma akciová společnost
Založeno Třebíč, 1982
Osud zaniklá
Zakladatel ČSSR
Sídlo Třebíč, Česká republika
Souřadnice sídla
Počet poboček minimum
Oblast výroby kožedělný
Produkty Obuv
Ponožky
Zaměstnanci 5000
Zánik 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kancelářská budova areálu BOPO, součást nového areálu Na hradě.

BOPO byla firma v Třebíči vyrábějící obuv, ponožky a další oděvy.

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Carl Budischowsky & Söhne.

Na konci 19. století nechala společnost Karla Budischowského postavit první budovy v areálu tehdejšího BOPO, mimo jiné hlavní bránu a přilehlé objekty. V roce 1931 tyto budovy odkoupil zlínský podnikatel Tomáš Baťa, někdy po roce 1936 měly být postaveny i další budovy. Ty byly postaveny podle standardních plánů společnosti Baťa. Ve stejné době začaly být stavěny známé borovinské dvojdomky, tyto domky i zbylé budovy postavené v areálu společnosti navrhli František Gahura, Vladimír Karfík[1] a Miroslav Lorenc.[2] V roce 1986 tehdejší národní podnik ZGK produkoval ročně 22 milionů párů obuvi, což představovalo téměř 20 % celkové produkce obuvi v ČSSR a také byl druhým největším producentem obuvi v ČSSR, punčochářského zboží se vyrábělo ročně 33 milionů párů a podnik byl tak největším producentem punčochářského zboží v tehdejší republice. Téměř padesát procent zboží šlo na export, 40 procent do zemí tehdejšího socialistického bloku a 8 procent do zemí ostatních. Po roce 1985 byly i zaváděny nové technologie výroby, např. šicí automaty USM či PFAFF nebo pletací automaty IRMAC.[3]

Po sametové revoluci došlo k přejmenování závodu z budovatelského názvu Závody Gustava Klimenta na název Obuvnický průmysl Svit, a. s. BOPO, odštěpný závod Třebíč. Změna názvu byla aplikována od 1. ledna roku 1991.[4] BOPO, svého času největší výrobce bot ve střední Evropě, zaměstnávající až 5000 lidí,[5][1] zastavilo výrobu v roce 2000.[6][1] Důvodem byla sílící konkurence z východu. V areálu dnes působí společnost Selva Shoes, která zaměstnala část bývalých zaměstnanců.[7] a v Česku prodává obuv pod značkou Olang. Na tradiční punčochárenskou výrobu též navázala společnost TREPON.[8]

Celý areál je v současné době revitalizován. O revitalizaci areálu v lednu roku 2016 byla natočena třebíčským rodákem Pavlem Horkým reportáž do pořadu Toulavá kamera, pořad se bude vysílat na přelomu března a dubna téhož roku.[9]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Firma podporovala různé kluby jako fotbalové TJ BOPO Třebíč, kuželkářské TJ BOPO Třebíč a gymnastický klub TJ BOPO Třebíč.

Areál[editovat | editovat zdroj]

Brána do areálu BOPO.

Firma vlastnila areál v Borovině, vjezd do areálu se nachází naproti ulici Řípovská. V tzv. staré Borovině byly stavěny i tzv. Baťovy dvojdomky.

Od roku 2006 se plánuje projekt SOHO Třebíč, který počítá s využitím areálu jako tzv. brownfields. V rámci tohoto projektu by měl v areálu vzniknout park, obchodní dům s parkovištěm a čerpací stanicí, obytný komplex a muzeum obuvnictví v Třebíči. V roce 2015 došlo k otevření ekologického centra Alternátor s expozicemi průmyslu v areálu továrny, několika dětských hřišť a k rekonstrukci několika budov.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BLAŽEK, Tomáš. Z obuvnického gigantu zbyly u Třebíče jen haly plné vzpomínek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-05 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  2. neznámý. BOPO. Zpravodaj města Třebíče. 4 1998, čís. 4.  
  3. KREMLÁČEK, Miloslav. Na přelomu pětiletky v ZGK, n. p., Třebíč. Zpravodaj města Třebíče. 1 1986, roč. 9, čís. 1, s. 7.  
  4. HN. Do nového roku bez závodů Gustava Klimenta. Horácké noviny. 3. 1 1991, roč. 2, čís. 1, s. 1.  
  5. Estav.cz, Vysočina, Obnova Brownfields
  6. Přesměrování článků z původních stránek | Konkursní noviny
  7. tts / mkm. Borovinská továrna z pohledu blízké budoucnosti. Třebíčský zpravodaj. 21. 02. 2007, roč. 2007, čís. Č. 2, s. 16-17. Dostupné online.  
  8. ZVONKOVÁ, Petra. Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Brno, 2011 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Libor Lněnička. Dostupné online.
  9. KRČMÁŘ, Milan. V areálu bývalé Baťovy továrny 
v Třebíči natáčela Toulavá kamera [online]. Třebíčský deník, rev. 2016-01-27, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  10. VONDRÁK, František. Borovina je zase hezčí. Přibyly nové chodníky, silnice i hřiště [online]. Třebíčský deník, 2015-09-15, [cit. 2015-12-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MEJZLÍK, Jaroslav. Dějiny závodů Gustava Klimenta Třebíč-Borovina. 1. vyd. Třebíč : Závody Gustava Klimenta Třebíč-Borovina, 1972. 303 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]