Miroslav Lorenc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miroslav Lorenc
Miroslav Lorenc
Miroslav Lorenc
Narození 9. červen 1896
Holešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. únor 1943
Breslau
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Civilní činnost architekt
Vojenská kariéra
Hodnost štábní kapitán[1]
Sloužil Československé legie
Velel Obrana národa
Války První světová válka
Druhá světová válka

Miroslav Lorenc (9. června 1896, Holešov[2]11. února 1943, Breslau) byl český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Žák architekta Krejcara.[3] Od roku 1930 působil ve Zlíně, odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa projektoval kinohotel.[4][5] Kvůli rozporům s Tomášem Baťou výstavba těchto dvou budov podle jeho projektů realizována nebyla a Lorenc firmu opustil.[6] Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková).[7][8] Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky, které dokončoval z ilegality.

V období první světové války bojoval v řadách československých legií v Itálii, po Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc aktivně zapojil do odboje.[9] Později se stal okresním velitelem odbojové organizace Obrana národa.[10] Po víc jak jednoletém skrývání byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen.[10] Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau.[7]

Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je po něm pojmenována jedna ze zlínských ulic.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. 5., doplněné vyd. Vizovice : Lípa, 2002. 463 s. (Otisky). ISBN 80-86093-67-0. S. 18.  
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 8.  
  4. NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura: 1900–1950. Zlín : POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3215-0. S. 98.  
  5. Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 11.  
  6. Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 12 a 14.  
  7. a b Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960. Zlín : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, 200. 275 s. ISBN 978-80-85052-77-0. S. 260.  
  8. Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 14-22.  
  9. Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde.. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995. 79 s. ISBN 80-85052-22-9. S. 20.  
  10. a b POLÁŠEK, Josef. Miroslav Lorenc. Architektura ČSR. 1945, s. 314-315.  
  11. KŘEČEK, Vojtěch; ŠTROBLÍK, Vladimír. Ulice a náměstí v Gottwaldově-Zlíně. Gottwaldovsko od minulosti k současnosti. 1986, sv. 8, s. 49.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]