Baťa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baťa
Logo
Obchod na Václavském náměstí v Praze
Obchod na Václavském náměstí v Praze
Právní forma akciová společnost[zdroj?]
Založeno 21. září 1894
Zakladatelé Antonín Baťa
Tomáš Baťa
Anna Baťová
Sídlo Lausanne, Švýcarsko Švýcarsko
Klíčoví lidé Thomas George Baťa
Zaměstnanci 49 324 (2000)[zdroj?]
Dceřiné společnosti BAŤA, akciová společnost
International Footwear Investment
Oficiální web http://www.bata.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obuvnické firmě. Další významy jsou uvedeny na stránce Baťa (rozcestník).

Baťa, též Baťovy závody, je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894.[1] Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. Od roku 1932, po tragické smrti Tomáše Bati, jednoho ze zakladatelů firmy, na základě Dědičské smlouvy, převzal veškerý majetek firmy Jan Antonín Baťa. V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem v Šimonovanech. Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví.[2] K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta (ZDA) v Partizánském.

Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny bez náhrady. Pobočky v kapitalistických státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny jak z Jižní Ameriky - Jan Antonín Baťa, tak Severní Ameriky - z Kanady, rodinou jr.Tomáše Bati.

Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne.[3] Centrála pro Česko je opět ve Zlíně.

Guinnessova kniha rekordů firmu Baťa označila[kdy?] za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle nich za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny koncernu Baťa.
Reklama firmy Baťa v polštině

V roce 1894 zahájili tři sourozenci Baťové – Anna, Antonín a Tomáš – obuvnické podnikání ve firmě jménem A. Baťa.[4] V roce 1900 měla firma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 120 lidí, v roce 1908 se stal jediným majitelem firmy T. Baťa.[5][6] Na počátku první světové války se Tomáši Baťovi podařilo získat zakázku od rakousko-uherské armády.[7] Firma měla z válečných dob víc zaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala, což se Baťa pokusil spolu se zvyšující úvěrovou zadlužeností firmy překonat vnitřním úvěrovým systémem a zřízením podnikové banky.[8] Zlepšení situace přinesla akce Baťa drtí drahotu, při níž firma snížila cenu obuvi od 1. září 1922 na polovinu cen z jara roku 1922.[9] V roce 1924 byla zavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla také zahájena výstavba moderních továrních budov s železobetonovým skeletem.[10] Pásová výroba byla po vzoru Henryho Forda zavedena v roce 1927 a již zanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58 % procent při zvýšení počtu zaměstnanců o 35 %.[11] V květnu 1931 se změnila dosavadní veřejná obchodní společnost T. & A. Baťa na Baťa, akciová společnost.[12]

Obchodní dům Baťa na Václavském náměstí z let 1927-9

I po tragické smrti Tomáše Bati při letecké havárii v červenci 1932 koncern pod vedením jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati expandoval, rozšiřoval výrobní obory o výrobu pneumatik, technické pryže, umělých vláken, hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů, letadel, jízdních kol.[13] Ke koncernu patřila i stavební výroba, pojišťovna Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, železniční trať Otrokovice–Vizovice, cestovní kancelář, vlastní doprava, letiště v Otrokovicích, obchodní domy, prodejny – cca 8 tisíc prodejen v tuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole a lesy.[14] Koncern zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z toho více než 25 000 v zahraničí.[15]

Brzy po vzniku Protektorátu opustil zemi šéf koncernu Jan Antonín Baťa.[16] Již od roku 1938 budoval závod v Kanadě i jeho synovec Tomáš Jan Baťa.[17] Vedení podniku tak ve Zlíně tvořili Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, František Malota a do své tragické smrti i Josef Hlavnička.

Po druhé světové válce se vývoj podniku rozděluje. Novým centrem Baťovy společnosti se stala Kanada.

Podnik Baťa ve Zlíně byl znárodněn zestátněním 27. října 1945.[18] A od 1. ledna 1949 fungoval jako Svit, národní podnik.[19] Firma Svit dodnes existuje.

Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni i zaměstnance. Suroviny sám vyráběl a bez prostředníků prodával, čímž šetřil na nákladech. Měl tedy vlastní koželužnu, firmu vyrábějící stroje a vlastnil pole i lesy. Pro zaměstnance budoval Baťovy domky (tehdy luxusní bydlení) a internáty, což bylo spolu s vysokými platy v továrně hlavní příčinou přílivu pracovních sil a expanze Zlína. Nechyběly ani školy pro budoucí zaměstnance, školky, a další služby. Celý Zlín byl budován podle jednotného funkcionalistického plánu architekta Františka Lydie Gahury s názvem Zahradní město. Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati: za Jana je postavena správní budova, dostavěn obchodní dům a hotel, vznikají Studijní ústavy.

Představitelé[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Bývalý obchodní dům Baťa z roku 1931 na Masarykově nám. v Ostravě.

V roce 1991 se (kanadská) firma Baťa vrátila do Zlína. V roce 2000 měla Bata Shoe Organization, jak se dnes firma nazývá, padesát výrobních závodů, devět koželužen, 4 743 prodejen, 49 324 zaměstnanců a působila v 68 zemích světa.[1] Společnost má dnes čtyři obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne, Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America se sídlem v Ciudad de México a Bata North America se sídlem v kanadském Torontu[20]

Satelity[editovat | editovat zdroj]

Vlivem celních překážek koncern Baťa od konce dvacátých let budoval své zahraniční továrny, kde nechyběly ani typické Baťovy domky a budovy občanské vybavenosti. První ze zahraničních satelitů byl budován od roku 1929 ve švýcarském Möhlinu.[21] Právě na otevření této továrny Tomáš Baťa letěl 12. července 1932.

Výstavba osad v Brazílii po začátku druhé světové války byla realizována již z iniciativy Jana Antonína Bati.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V propagačním videu na podzimní kolekci 2018 je použita píseň Enemy od Lenky Filipové.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b O nás: Z historie [online]. Baťa a. s., c2009 [cit. 2008-07-31]. Dostupné online. 
  2. ROUŠAR, Přemysl. Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945-1948). Praha: Práce, 1967. S. 121. 
  3. O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009 [cit. 2008-07-31]. Dostupné online. 
  4. POKLUDA, Zdeněk. Náčrt k portrétu Tomáše Bati. In: TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno: Viribus Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. S. 24-25.
  5. LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 20. 
  6. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 29. (slovensky) 
  7. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 31-33. (slovensky) 
  8. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 33-34. (slovensky) 
  9. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 36. (slovensky) 
  10. LEHÁR, Bohumil. Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 - 1945. Gottwaldov: Svit n. p., 1959. 113 s. S. 40. 
  11. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 43-46. (slovensky) 
  12. IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice: Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X. S. 118-119. 
  13. KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava: Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 177-179. (slovensky) 
  14. LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 85-88. 
  15. LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 61-63. 
  16. BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná Lípa: Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2). ISBN 80-903360-4-3. S. 47. 
  17. BAŤA, Tomáš Jan; SINCLAIROVÁ, Soňa. Švec pro celý svět: Tomáš J. Baťa. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1991. 244 s. ISBN 80-7023-106-8. S. 41-43. 
  18. Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších předpisů.
  19. Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších předpisů.
  20. O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009 [cit. 2008-08-28]. Dostupné online. 
  21. Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. S. 70-75. 
  22. Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. S. 24-81. 
  23. ARCANJO, Francisco Moacir. Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati. 1. vyd. Krásná Lípa: Marek Belza, 2004. 196 s. (Lusitanica; sv. 1). ISBN 80-903360-1-9. S. 150 a 187. 
  24. KNOTEK, Stanislav,KNOTEK, Stanislav. Tomáš Baťa Známý i neznámý. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství Kniha Zlín, 2014. 192 s. ISBN 978-80-7473-272-0. 
  25. KNOTEK, Stanislav. Tomáš Baťa Známý i neznámý. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2014. 191 s. ISBN 978-80-7473-272-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]