Baťova letecká společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baťova letecká společnost
Bata Brouček 195.jpg
T. Baťa s chotí u letadla Junkers, pilot Brouček na křídle
IATA
'
ICAO
'
CALLSIGN
'
Zahájení činnosti1924
Ukončení činnosti1939

Baťova letecká společnost byla letecká společnost v Československu v 20. a 30. letech 20. století, součást Baťových závodů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koncern Baťa byl v meziválečném období známý využíváním efektivních řídících metod, které mu umožnily expandovat i v době velké hospodářské krize. Pole své působnosti do letecké sféry rozšířil Tomáš Baťa v roce 1924, založením leteckého oddělení známého jako Baťova letecká společnost.

Tomáš Baťa při cestě do Indie s letounem Avia F-VIIb-3m

Z počátku byl letadlový park zastaralý. Baťovo dopravní letectvo používalo od roku 1930 s imatrikulací OK-ATC licenční třímotorový letoun Fokker, který vyráběla Avia pod označením F-VIIb-3m. Tento letoun v roce 1932 havaroval a byl zrušen.[1]

Situace se zlepšila pověřením vojenského pilota Františka Klepše dočasným řízením oddělení od února 1933 do ledna 1934. Klepš vypracoval podrobné bezpečnostní předpisy, nařídil pravidelné technické kontroly letadel a školení personálu. Tato opatření byla reakcí na havárii letadla Junkers F 13 12. července 1932 v Otrokovicích, při níž zahynul pilot Jindřich Brouček a majitel firmy Tomáš Baťa. Její příčinou byla srážka se zemí v důsledku ztráty orientace v mlze.[2]

V roce 1935 byl šéfpilot Jan Serhan vyslán na studijní cestu po USA, aby přinesl podněty pro modernizaci společnosti. Po jeho doporučení Baťa zakoupil moderní dvoumotorové letadlo Lockheed L-10A Electra, které bylo dopraveno do Československa v říjnu 1936 a následně absolvovalo transatlantický let do Spojených států. V roce 1937 bylo zakoupeno další letadlo tohoto typu, které se do roku 1939 podílelo na dopravě v Československu.[3] Slibný potenciál modernizované flotily se zastoupením nových dopravních letadel, kterými disponovala společnost od roku 1935, překazil Mnichov 1938 a následná okupace českých zemí.

Jan Antonín Baťa prohlásil při záměru zřízení podnikatelské univerzity v roce 1937: „...každý student této školy [...] musí [kromě jiného] umět pilotovat letadlo a řídit vůz, právě tak jako motocykl a pár koní“. Z uvedeného je zřejmé, že J. A. Baťa považoval angažovanost v letectví i za jistou formu velkopodnikatelské kultury a prestiže.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 152. 
  2. KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918 – 1939. Cheb : Svět křídel, 2009. 279 s. ISBN 9788086808635, s. 187.
  3. PAJER, Miloslav. Baťova Electra ve válečné službě u královského kanadského letectva. In Letectví a kosmonautika. 2009, roč. 85, č. 1, s. 66-67.
  4. ZELENÝ, Milan. Finanční krize a soustava řízení Baťa : Makro- a mikro- reakce na krizové prostředí. In Journal of Competitiveness. 2009, roč. 8, č. 1, s. 10.