České aerolinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo ČSA. O ozbrojených silách pojednává článek Československá armáda.
ČSA – České aerolinie
Airbus A330-300, Czech Airlines.jpg
Airbus A330-300 Českých aerolinií
IATA
OK
ICAO
CSA
CALLSIGN
CSA LINES
Zahájení činnosti 6. října 1923
Sídlo Evropská třída 846/176a, Praha, Česká republika
Hlavní základna Letiště Václava Havla
Další základny
Destinace 111 (červen 2016)
Velikost flotily 18 (září 2016)
Přepravené osoby 2,27 mil. (2014)
Věrnostní program OK Plus
Člen aliance SkyTeam
Web: www.csa.cz
Nejpočetnější typ letounu ve flotile ČSA, Airbus A319-100 (2013)
Netoun Airbus A319 ČSA imatrikulace OK-NEP s nátěrem propagující hl. m. Prahu

České aerolinie, a. s. (ČSA, anglicky Czech Airlines) jsou česká národní letecká společnost s hlavní základnou na Letišti Václava Havla Praha v a sídlem na Evropské třídě v Praze. Další základny má na letiších v Bratislavě, Karlových Varech, Košicích a Ostravě. Provozují pravidelné linky do řady evropských měst a destinací v západní Asii. Slouží také jako cargo dopravce. V roce 2011 ČSA přepravily 4,2 milionu cestujících, o 3 roky později to bylo 2,27 mil..[1] V roce 2011 bylo u ČSA zeměstnávaných 694 lidí.

Navazují na tradici, identitu a původně i značku československé národní letecké společnosti Československé státní aerolinie, po 2. světové válce Československé aerolinie, která byla k 1. lednu 1991 rozdělena delimitací majetku na slovenském území na podnik Slovair.

Společnost nikdy nevyplácela dividendy, po rekordní ztrátě 3,8 miliardy korun za rok 2009 musel stát upsat nové akcie za 2,5 miliardy korun.[2][3] ČSA má věrnostní program pro často létající cestující, nazvaný „OK Plus Frequent Flyer Programme“. Je členem aliance leteckých společností SkyTeam.

Mezinárodní IATA kód společnosti je OK, ICAO je CSA. Slogan společnosti zní „V oblacích jako doma“ (In the sky as at home). Vlastníky jsou Korean Air (44 %, původně státní podíl koupený roku 2013) a Travel Service (34 %, od státu odkoupený v březnu 2015 na základě převedené opce Korean Air). Zbylou pětinu i nadále vlastní stát.

ČSA je pátá nejstarší, dosud fungující letecká společnost na světě. Starší jsou pouze nizozemská KLM (1919), kolumbijská Avianca (1919), australský Qantas (1920) a sovětský/ruský Aeroflot (1923).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení[editovat | editovat zdroj]

ČSA byly založeny 6. října 1923 československou vládou jako Československé aeroliie, státní podnik. O dvacet tři dní později se uskutečnil první let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost 320 km tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec strojem Aero A-14.

V roce 1924 byla trasa letu prodloužena až do Košic, kam cesta tou dobou trvala asi 6 hodin. Během tohoto roku proběhlo celkem 649 letů, při nichž bylo přepraveno 426 osob a také 2148 kg letecké pošty. Lety zajišťovaly stroje Aero A-14 a Aero A-10, které začaly být v roce 1925 postupně nahrazovány typem DH-50.

1929–1937, IATA[editovat | editovat zdroj]

Douglas DC-3 OK-XDM Československých aerolinií vystavený na Ruzyňském letišti

V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA). Místo dosavadní poznávací značky L tak přijala kód OK. Označení OK získaly Československé aerolinie kuriózním způsobem. Česko–slovenská delegace, která měla za úkol se dostavit na zasedání národů přišla pozdě a bylo již zabrané předem dohodnuté označení CS (vybrali si ho portugalé na počest krále Carlose). Jelikož byl vedoucím delegace Otakar Koudelka, někdo navrhl jeho iniciály použít jako IATA označení, návrh byl přijat.[4] V této době nemělo „ok" takový význam jako má dnes.

Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla otevřena roku 1930 z Bratislavy do Záhřebu. Později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. 11. září 1933 byla otevřená pravidelná linka ve směru PrahaBukurešť o délce 1266 km. Dne 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s mezinárodním letiště Šeremetěvo v Moskvě. Let o délce 2440 km trval 10 hodin.

7. dubna 1937 se základna ČSA přesunula ze kbelského letiště na nově otevřené ruzyňské mezinárodní letiště, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Od tohoto roku se také na palubách letounů ČSA začaly objevovat letušky. V roce 1938 začaly fungovat pravidelné spoje do Paříže, Říma, Budapešti a Bruselu.

1937–1957[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války byla civilní doprava ČSA pozastavena. Letovou flotilu si převzala německá společnost Lufthansa.

V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které v továrnách Avia postupně rekonstruovaly na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících. ČSA taktéž obnovily všechny vnitrostátní linky a postupně otvíraly i mezinárodní linky. Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.

ČSA jako národní podnik[editovat | editovat zdroj]

Tupolev Tu-104A OK-NDD ČSA na mezinárodním letišti Halle v Lipsku v roce 1967

Od roku 1951 do roku 1953 byly Československé aerolinie zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. Vymazán byl po zrušení podle § 13 odst. 7 vládního nařízení 34/1952 Sb. K 1. srpnu 1956 byly České aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. Ten byl v srpnu 1992 transformován na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.[3]

2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104. Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin pro 84, 90 a až 110 míst. 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia (pronajaté od kubánské letecké společnosti Cubana).

Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a USA. V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směru PrahaMontréalNew York-JFK a BratislavaPrahaAmsterdamNew York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 pro 76 míst. Celkem vlastnily ČSA 14 těchto letounů. Tři poslední byly vyřazeny z provozu až v roce 1997. V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 19771987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Dhabí, Dubaje, Hanoje, La Valletty, Jerevanu, Taškentu a Ho Či Minova města. V roce 1988 přibyly nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linku PrahaLa HavanaMexico City a PrahaHamburg.

V roce 1967 byly podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, které přepravily více než milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3%), v Evropě byly na prvním místě.[5]

Pravidelné linky v roce 1978[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné linky ČSA v létě roku 1978:

Iljušin Il-62 Československých Aerolinií před odletem z Letiště London Heathrow v roce 1981
Mezinárodní linky:[editovat | editovat zdroj]
  • z Prahy: Montreal – New York; Damask – Bagdad – Teherán; Kuvajt – Bombaj – Kuala Lumpur; Kuvajt – Bombaj – Singapur; Atény – Larnaka; Káhira – Bejrút; Atény – Bombaj – Singapur – Jakarta; Alžír; Tunis – Tripolis; Casablanca – Dakar – Freetown – Konakry; Montreal – Havana; Londýn; Brusel; Amsterdam; Paríž; Ženeva – Barcelona; Ženeva – Madrid; Frankfurt nad Mohanem; Curych; Vídeň; Řím; Miláno; Berlín; Moskva; Leningrad; Bratislava – Leningrad; Kyjev; Varšava; Berlín – Helsinki; Kodaň – Stockholm; Kodaň; Záhřeb – Bělehrad; Budapešť; Bukurešť; Bratislava – Bukurešť; Sofia; Varna; Burgas
  • z Bratislavy: Berlín; Moskva; Kyjev; Varšava; Sofia; Varna; Burgas
  • z Popradu-Tater: Berlín

Vnitrostátní linky:[editovat | editovat zdroj]

  • z Prahy: Karlovy Vary; Mariánské Lázně; Brno; Uherské Hradiště; Gottwaldov; Ostrava; Bratislava; Piešťany; Žilina; Lučenec; Sliač; Poprad-Tatry; Košice
  • z Bratislavy: Praha; Sliač; Poprad-Tatry; Košice; Karlovy Vary
  • z Košic: Praha; Bratislava; Karlovy Vary
  • z Brna: Praha; Karlovy Vary
  • z Ostravy: Praha; Karlovy Vary
  • z Karlových Varů: Praha; Brno; Ostrava; Bratislava; Košice
  • z Popradu-Tater: Praha; Bratislava
  • ze Sliače: Praha; Bratislava
  • Mariánské Lázně – Praha
  • Uherské Hradiště – Praha
  • Gottwaldov – Praha
  • Piešťany – Praha
  • Žilina – Praha
  • Lučenec – Praha

Rozdělení mezi ČR a Slovenskem[editovat | editovat zdroj]

ATR 72 Českých aeroliní v roce 1995 na Letišti v Zürychu

Rozdělení majetku ČSA mezi Českou a Slovenskou republiku nezačalo až se zánikem federace, ale již v roce 1991, když Československo začalo být reálně federalizováno. Majetek ČSA byl delimitován podle kompetenčního zákona platného od 1. ledna 1991. Delimitační protokol o rozdělení majetku mezi nové ČSA a Slovair připravilo Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky za první vlády Vladimíra Mečiara, přičemž v čele Odboru civilního letectva Ministerstva dopravy, spojů a veřejných prací SR, který delimitaci připravoval a realizoval, stál v té době bývalý ministr Roman Hofbauer. Československé aerolinie byly pak v roce 1992 transformované na akciovou společnost Československé aerolinie a. s. (1. srpna 1992 až 30. června 1995) už jako český podnik, i když jim zůstal název, obchodní značka ČSA, mezinárodní označení OK i předčíslí 064. Tentýž Roman Hofbauer pak v roce 1992 spustil útočnou kampaň proti ČSA a České republice, kterou požadoval nejméně 25% podíl Slovenska v ČSA, nebo bude požadovat zrušení jejich názvu a symbolu. Oslav 70. výročí založení ČSA 25. října 1993 se zástupci slovenského ministerstva nezúčastnili a místo toho poslali ultimativní fax, v němž zopakovali svůj zářijový požadavek, aby ČSA vypustily ze svého názvu Slovensko a přejmenovaly se například na České aerolinie. Slovenský deník Pravda si 26. října 1993 v článku Postav letisko posteskl, že Slovensku chybí koncepční práce v oboru letectví, na ministerstvu se od osamostatnění Slovenska vystřídalo čtyři nebo pět ředitelů Odboru civilního letectví MDSVP, při dělení federace bylo ze slovenské strany dělení ČSA dost zanedbáno a Slovensko si těžko vybuduje takového dopravce, jako byly ČSA. Slovenská strana v létě 1994 zakázala nepravidelné lety ČSA z letišť Bratislava, Poprad a Košice, ale sama tyto lety nenahradila.[6] Jan Stráský v knize rozhovorů v roce 1993 říkal, že při dělení majetku ČSA v roce 1991, které proběhlo podle územního principu, zůstalo na české straně majetku víc, a slovenská strana později argumentovala tím, že dělení probíhalo v podmínkách, kdy se ještě nevědělo o zániku státu, a že na takové dělení by dnes nemohli přistoupit. Argumentovala přitom zákonem o dělení majetku federace, ve kterém jsou ČSA uvedeny jako podnik, o kterém je možno znovu jednat, ačkoli byl rozdělen dávno před zánikem federace. Česká strana se však zdráhala na slovenské požadavky přistoupit, protože v ČSA mezitím získala 38 % Air France a převedením dalšího podílu na Slovensko by česká strana ztratila majoritu a slovenská by ji nezískala. Slovensku by tak česká strana byla ochotna postoupit nejvýše 6 %, s čímž však slovenská strana nebyla spokojena. Český předseda vlády Jan Stráský v roce 1993 vyjádřil přesvědčení, že k dohodě se Slovenskem nedojde.[7]

Přestože nikdy nevyplácely dividendy, vlastní kapitál společnosti počítaný podle českých účetních standardů postupně klesal a v roce 2009 dosáhl záporných hodnot.[zdroj?]

1991–2000[editovat | editovat zdroj]

České aerolinie provozovaly celkem čtyři Airbusy A310, létaly s nimi na dálkové tratě, foto 2010
Economy třída v letounu Airbus A310-300 společnosti ČSA

Počátkem roku 1991 ČSA koupila první letadlo západoevropské výroby – Airbus A310-300 pro dálkové tratě. V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy do Tel Avivu a Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-202. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.

V říjnu 1994 byla do flotily nasazena první dvě letadla typu ATR 42-320, V roce 1995 pak přibyly letouny Boeing 737-400. V tomto roce byly otevřené linky z Prahy do Hannoveru a Stuttgartu. V roce 1996 začaly ČSA spolupracovat s americkou leteckou společností Continental Airlines. V roce 1997 byla do flotily dodána další tři letadla typu Boeing 737-500 a zároveň byla z pravidelných linek vyřazena poslední tři letadla Tu-134A a letadla Tu-154M. Tyto letouny létaly jako chartery nebo nepravidelné linky do roku 2000.

V roce 1998 byly otevřeny linky do Osla, Nice a Boloně.

2000–2010, SkyTeam[editovat | editovat zdroj]

Letoun ATR-42-500 ČSA v barvách aliance SkyTeam, rok 2013
Vyřazený typ Airbus A321 ČSA ve starém zbarvení, 2008

V roce 2000 ČSA zahájily přímý prodej letenek prostřednictvím internetu a byla ukončena nepravidelná přeprava cestujících pomocí letadel sovětské výroby. 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliancie SkyTeam. Byla obnovena také linka z Prahy do Brna a Ostravy. V roce 2003 ovšem ČSA lety na Brněnské letiště zase ukončily, aby je v roce 2005, po objevení se německé konkurence, opětovně zavedly.

V roce 2001 se ČSA rozhodly o koupi osmi německých plánovaných letounech Fairchild Dornier 728 s kapacitou přibližně 50-100 cestujících, projekt Dornieru nakonec zkrachoval.[8]

V roce 2005 byla do flotily zařazena první dvě letadla Airbus A320-200 na pravidelnou dopravu a dvě letadla Airbus A321-200 na charterovou dopravu. V roce 2006 ČSA přepravily poprvé v historii rekordních 5,5 milionů cestujících. Na jaře roku 2007 ČSA obdržely první dvě úplně nová letadla typu Airbus A319-100. V tomto roce ČSA zavedly novinku – Internetové odbavení (Internet check-in). V průběhu roku 2008 obdržely ČSA postupně čtyři úplně nová letadla Airbus A319-100.

Finanční situace společnosti se prudce zhoršila, i přes účetní zisk 1,1 miliardy korun z prodeje nemovitostí v areálu Jih se vlastní kapitál propadl o 1,1 miliardy korun na pouhých 102 milionů korun.[9] Bylo vypsáno výběrové řízení na prodej ČSA, nicméně v roce 2009 vláda po dohodě s odbory od prodeje odstoupila.[10][11]

Ke konci roku 2009 vlastnila společnost 51 letadel.

2010–2013[editovat | editovat zdroj]

Budova APC building, bývalé sídlo ČSA na mezinárodním letišti v Praze

V roce 2010 společnost zaměstnávala 415 pilotů a 752 palubní průvodčí, v roce 2011 292 pilotů a 613 letušek a stevardů, v srpnu 2014 přes 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a 270 pracovníků v administrativě. Když koncem září 2014 ČSA oznámily úřadu práce propuštění 77 pilotů a více než 200 stevardů a dalších zaměstnanců, odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, kterou ČSA odvrátily redukcí útlumového plánu. Příjmy zaměstanců však klesaly.[12] Po 75 letech v roce 2010 ukončily ČSA pravidelné linky do Velké Británie a vnitrostátní linku do Brna, kterou po nich převzaly CCA, které ji pro ČSA už několik let zajišťovaly.

Boeing 737-500 ČSA, rok 2010

Od roku 2005 byla flotila ČSA modernizována s novými Airbusy A319 a A320, což zapříčinilo úplné vyřazení všech Boeingů 737 z provozu, poslední let Boeingu 737 u ČSA se konal 2. listopadu 2010 (OK-FGS).[13]

České aerolinie či Český Aeroholding postupně odprodaly řadu dceřiných společností: Czech Airlines Training Centre, Air Czech Catering, Czech Airlines Handling a nákladový terminál na ruzyňském letišti.[12]

V roce 2011 společnost vykázala ztrátu 241 milionů Kč při tržbách 14 miliard Kč, v roce 2012 skončila s účetním ziskem 849 milionů Kč při tržbách 13,7 miliardy Kč, v roce 2013 ČSA skončily se ztrátou 922 milionů korun při tržbách 13,3 miliardy Kč, ztrátovou zimní sezonu 2014/2015 musel Český aeroholding sanovat podporou 152 milionů korun.[12]

V žáří 2012 se ČSA staly dceřinou společností státního Českého Aeroholdingu, který postupně sdružoval i Letiště Praha a servisní letištní společnosti CSA Services, Czech Airlines Handling a Czech Airlines Technics a leteckou společnost HOLIDAYS Czech Airlines.

2013–současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 společnost oslavovala 90. výročí od vzniku

Dne 10. dubna 2013 byla podepsána smlouva, podle které společnost Korean Air odkoupila od Českého Aeroholdingu část státního podílu Českých aerolinií, a to 44% podíl. Travel service podle informace z konce března 2015 dokončil odkup 34 procentního podílu od Českého aeroholdingu v rámci opce od Korean Air. Transakci v prosinci 2014 schválila Evropská komise a čtyři příslušné národní soutěžní úřady. Státní Český Aeroholding nadále drží v ČSA už jen cca pětinový podíl.[12]

9. prosince 2013 ČSA obnovily po dvouroční pauze lety z Bratislavského letiště do Prahy a Košic. Na těchto trasách létají stroje ATR 42 nebo 72.[14]

ČSA má od května 2013 pronajatý Airbus A330 od partnerské společnosti Korean Air. Zpočátku proběhly pokusy o využití tohoto letadla pro zvýšení kapacity letů do Moskvy, Tel Avivu a Almaty, které se ovšem neprojevily jako ekonomicky přínosné. Od roku 2013 Airbus A330 obsluhuje pravidelné lety do Soulu a příležitostně létá na vytíženější destinace. Na konci roku 2013 společnost oslavila 90. výročí vzniku, které oslavoval také nátěr na letadlech.[15]

V roce 2014 byly prodány všechny letouny Airbus A320 kvůli neúnosné ekonomické situaci – málokdy se je podařilo naplnit.[16] ČSA chybí malé proudové letouny na střední málo vytížené trasy.[16]

V letní sezoně 2015 společnost počítala s provozem celkem 17 letounů. Flotilu tvořilo devět letadel Airbus A319, jeden dálkový Airbus A330 a sedm vrtulových ATR.[12]

Na začátku roku 2016 společnost přesídlila z letiště na Evropskou třídu, také kvůli nižším nájmům.[17] V březnu 2016 společnost objednala 7 letadel Airbus A320neo, které by společnost měla obdržet v roce 2021, mají nahradit letouny Airbus A319 a celkově přirozeně zvýšit kapacitu. V letní sezóně létalo pro společnost 18 letadel, poprvé po letech společnost nabrala nové zaměstnance – 15 pilotů, 30 sezónních letušek, několik IT pracovníků a právníků.[17]

Hospodaření společnosti[editovat | editovat zdroj]

Od transformace na akciovou společnost v srpnu 1992 ČSA nikdy nevyplácely dividendy. Prodej části společnosti francouzské Air France skončil neúspěchem, následně se Antonínu Jakubšemu a Miroslavu Kůlovi podařilo společnost stabilizovat a postupně navyšovat přepravní kapacitu.[18] V září 2003 Miroslava Kůlu nahradil Jaroslav Tvrdík, dohodl se s odbory na navýšení mezd zhruba o třetinu a zahájil "bezprecedentní" nárůst přepravní kapacity.[19][20] V roce 2005 se hospodaření společnosti prudce zhoršilo. I přes zisk 198 milionů korun za prodej dvou letounů ATR skončilo hospodaření ČSA za rok 2005 provozní ztrátou téměř půl miliardy korun a Paroubkova vláda rozhodla o nahrazení Jaroslava Tvrdíka Radomírem Lašákem. Společnost nadále generovala provozní ztráty, nepomohl ani zisk 2,1 miliardy korun z prodeje téměř veškerého nemovitého majetku a zisk 1,2 miliardy korun z prodeje letadel. Celkem vykázaly ČSA za období 2005–2010 provozní ztrátu 3,4 miliardy korun, bez zahrnutí zisku z prodeje dlouhodobého majetku by byla provozní ztráta dvojnásobná. Hrubá marže (přidaná hodnota) nestačila ani na pokrytí osobních nákladů.[21]

V květnu 2015 se společnosti podařilo po dlouhé době dosáhnout zisku, a to 12,9 milionu korun. V říjnu téhož roku létaly ČSA v černých číslech i nadále – výdělek činil 374 milionů českých korun.[22]

Hospodaření Českých aerolinií a. s. v letech 2005–2014[21]
(součtové řádky tučně)
miliardy korun 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2005-14
Tržby 21,5 24,0 24,0 23,2 20,4 16,9 14,8 13,7 10,2 9,5 178,2
Výkonová spotřeba (18,3) (18,6) (18,7) (18,7) (18,1) (14,3) (12,8) (12,1) (10,0) (8,8) (150,4)
Hrubá marže 3,2 5,4 5,4 4,5 2,2 2,6 2,1 1,5 0,2 0,7 27,8
Osobní náklady (4,1) (4,5) (4,8) (4,8) (4,9) (3,9) (3,3) (1,5) (1,3) (1,2) (34,3)
Prodej dl. majetku 0,2 0,2 0,6 1,4 0,4 0,8 0,3 (0,2) 0,1 0,0 3,8
Rezervy 0,3 (0,5) (0,1) 0,3 (0,6) 0,5 0,1 1,1 0,2 (0,1) 1,1
Ostatní (odpisy ad.) (0,0) (0,8) (0,7) (0,6) (0,7) (0,3) (0,4) (0,1) (0,1) (0,0) (3,7)
Provozní zisk (0,5) (0,2) 0,5 0,7 (3,5) (0,3) (1,1) 0,8 (1,0) (0,6) (5,4)

Identita[editovat | editovat zdroj]

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1992 tvořil firemní identitu ČSA logotyp Československé aerolinie moderně vyhlížejícím fontem a v červených a modrých barvách, konzistentních s českou státní vlajkou. Se změnou na akciovou společnost vzniklo nové logo, vycházející z toho původního, kombinující řadu tří tupoúhlých trojúhelníků – „praporků“, vzatých ze státní vlajky, které existovaly na levých horních okrajích každé skosené kapitálky původního písma. Firemní barvy se odvíjely z barev státní vlajky. Autory tohoto loga jsou Rostislav Vaněk a Radomír Leszczynski, kteří na něm pracovali od roku 1991 a práce jim zabrala 14 měsíců.

V září 2007 ČSA uvedly změnu svého loga (samotný proces změny měl trvat 18 měsíců). Autorem nového loga je mladý grafik a zaměstnanec Českých aerolinií, Michal Kotyza, který na něm pracoval šest měsíců. Ztmavil firemní barvy, vyměnil písma, která zvolil dvě místo jednoho původního, pro logotyp i pro logo. To má tvar mírně otočeného sférického trojúhelníku, připomínající trsátko.[23]

Autoři původního loga Vaněk a Leszczynski se s ČSA od roku 2002 soudí.[24] Podle jejich názoru České aerolinie používají jejich logo z roku 1992 protiprávně, bez smlouvy o šíření (licenční smlouvy). V roce 2009 byla částka, o kterou se autoři soudí, vyčíslena na 53 780 000 Kč.[25] ČSA odmítá souvislost výměny původního loga se soudní pří. „Výzkumy provedené v Česku i zahraničí ukázaly, že dosavadní logo bylo vnímáno jako strnulé, nezajímavé a spojené s východoevropským, nižším standardem služeb, než ve skutečnosti České aerolinie poskytují,“ tvrdí nyní[kdy?] viceprezident pro marketing Českých aerolinií Petr Pištělák.

Zbarvení letounů (livery)[editovat | editovat zdroj]

Uniforma[editovat | editovat zdroj]

Současná uniforma zaměstnanců, především stevardů ČSA byla navržena designéry z české firmy OP Prostějov Profashion. Převládají na nich základní barvy, jako jsou tmavomodrá, červená a v menší míře i černá a bílá. Na detailech, třeba na šátku nebo na knoflících, se opakuje symbol značky, kterému se někdy přezdívá „trsátko“. Součástí uniformní kázně jsou nejrůznější doplňky, jako je právě šátek, který musí být uvázaný vždycky na pravé straně.[26] Uniformy jsou vyrobeny z nanovláken a sledují nejpozdější světové trendy, když se například sletuška uleje, tekutina se nevskákne. Důležité pro ČSA je, aby se v uniformách cítily letušky pohodlně.[26]

Servis[editovat | editovat zdroj]

Občerstvení[editovat | editovat zdroj]

Od 1. prosince 2015 společnost přestala na palubách svých letounů podávat občerstvení zdarma (kromě letů do Almat a Soulu). ČSA se tak přidaly k spostám společností na evropském trhu, odůvodnily své kroky tak, že lidem nechtějí vnucovat bezplatné neatraktivní občerstevení, zároveň zavedly novou nabídku placeného občerstvení na palubě, které je kvalitnější a má větší nabídku.[27]

Zavazadla[editovat | editovat zdroj]

Od 1. prosince 2016 byl zvýšen váhový limit na zapsaná (odbavovaná) zavazadla – místo 15 kilogramů si mohou lidé brát až 23 kg (v economy class).[28] V business class si každý cestující může vzít na palubu až 2 32 kilová zavazadla.

Cestující si mohou brát do economy class příruční zavazadlo do váhy 8 kg o maximální délce 55 cm, šířce 45 cm a hloubce 25 cm včetně držadla, postranních kapes a koleček. Cestující business class si mohou na palubu brát až 2 příruční zavazadla 8 kg.

Cestovní třídy[editovat | editovat zdroj]

Economy[editovat | editovat zdroj]

Ekonomická třída je nejčastější a nejlevnější třída na palubě ČSA. Jediný letoun, ve kterém mají cestující k dispozici osobní IFE (zábavní systém) je Airbus A330-300.

Business[editovat | editovat zdroj]

Obchodní třída je dražší třída u ČSA, poskytuje přístup do salónků, její cestující mají tzv. SkyPriority (v rámci SkyTeamu). Ve svých letadlech ATR České aerolinie speciální sedadla business class neposkytují, ve většině Airbusů A319 je pouze zabráno prostřední sedadlo se „stolkem" (takže se sedí 2-2 místo 3-3), v několika A319 na delší trasy (např. OK-OER, OK-PET) jsou v business class speciální větší sedadla (2-2).[29] Letoun Airbus A330-300 má poprvé historii ČSA sedadla v business s lůžkovou úpravou, sedadla jsou v barvách a designu Korean Air.

Časopisy[editovat | editovat zdroj]

Každé tři měsíce vydávájí ČSA časopis flyOK. Jsou v něm uvedeny zajímavé destinace, tipy, uživatelské informace a novinky z prostředí ČSA.[30]

Časopis se původně jmenoval REVIEW, ČSA vydávalo také časopis RUNWAY pro své zaměstnance

Ekologické škody[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vláda v demisi schválila příspěvek 27,2 milionu korun na odstranění ekologických škod, které svou činností způsobily České aerolinie na ruzyňském letišti, kde byla zjištěna kontaminace pozemků chlorovanými uhlovodíky a ropnými uhlovodíky.[31]

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

1923–1956[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1923–1956 zemřelo 127 cestujících nebo členů posádky ČSA a dalších 12 osob.

1957–1990[editovat | editovat zdroj]

Ostatní viz Letecké nehody v Česku a Československu a Letecké nehody českých strojů v zahraničí, pokud je v poznámce uvedeno „ČSA“.

Ředitelé ČSA[editovat | editovat zdroj]

Funkční období Jméno
listopad 1990 – duben 1992 Oldřich Churain
červen 1992 – prosinec 1993 Jiří Fiker (prezident)
srpen 1992 – únor 1994 Georges Vejdovský (výkonný ředitel)
prosinec 1993 - srpen 1999 Antonín Jakubše
září 1999 – prosinec 2003 Miroslav Kůla
leden 2004 – leden 2006 Jaroslav Tvrdík
únor 2006 – říjen 2009 Radomír Lašák
října 2009 – říjen 2011 Miroslav Dvořák
listopad 2011 – září 2014 Philippe Moreels
září 2014 – současnost Jozef Sinčák

Destinace[editovat | editovat zdroj]

Airbus A330-200 Delta Air Lines v Praze, se kterými provozuje ČSA pod codeshare dohodou sezónní lety do New Yorku

České aerolinie v současnosti společně s codeshare aerolinkami létají do 111 destinací ve 45 zemích po celém světě (listopad 2016).[48] ČSA provozuje pravidelné lety z hlavní základny v Praze, další základny má v Ostravě, v Karlových Varech, Košicích a Bratislavě

Přímé destinace ČSA v prosinci 2016:

Z Prahy: Aarhus, Amsterdam, Barcelona, Bejrút (sezónně), Benátky/Marco Polo, Bilbao (sezónně), Billund, Birmingham, Boloňa, Bratislava, Brusel/Zaventem, Budapešť, Bukurešť/Otopeni, Düsseldorf, Frankfurt, Hamburg, Göteborg, Helsinki, Jekatěrinburk, Kazaň, Keflavík (sezónně), Kodaň, Košice, Kyjev/Borispol, Linköping (sezónně), Lisabon, Liverpool (sezónně), Madrid, Malta (sezónně), Milán/Malpensa, Moskva/Šeremetěvo, Nice, Oděsa (sezónně), Ostrava, Paříž/Charles de Gaulle, Petrohrad/Pulkovo, Pisa (sezónně), Porto (sezónně), Rijád (sezónně), Rostov na Donu, Řím/Fiumicino, Samara, Skopje (sezónně), Soul/Incheon, Stockholm/Arlanda, Štrasburk, Ufa, Varšava/Chopin, Växjö (sezónně), Verona, Záhřeb

Z Bratislavy: Praha, Košice

Z Karlových Varů: Moskva

Codeshare dohoda[editovat | editovat zdroj]

ČSA mají tzv. codeshare dohodu a provozují v současnosti (prosinec 2016) společné lety s aerolinkami SkyTeamu a dalšími:

Charterové lety[editovat | editovat zdroj]

Bývalá sesterská charterová společnost ČSA, Holidays Czech Airlines a její Airbus A320

Exim Tours[editovat | editovat zdroj]

Cestovní kancelář Exim Tours založená v roce 1997 do roku 2004 kdy podepsala exkluzivní smlouvu s ČSA spolupracovala také s Travel Service.[50] Celkem ČSA na charterových letech přepravily v roce 2004 330 000 cestujících, především díky Exim Tours.[51]

V červnu 2007 ČSA podepsaly novou smlouvu s Exim Tours, největší českou cestovní kanceláří, o prodloužení smlouvy dosavadní o další tři roky.[52] Podle dohody budou ČSA nadále poskytovat cestovní služby pro klienty Exim Tours (například do Varadera na Kubě, Isla de Margarita ve Venezuele, ostrovů San Andres a Providencia v Kolumbii, La Romana v Dominikánské republice nebo do destinací v Egyptě, El Salvadoru, Tuniska a Řecka).

V roce 2009 přepravily České aerolinie na charterových linkách 797 299 cestujících.[zdroj?]

V květnu 2010 skončil Českým aeroliniím leasing posledního dálkového letounu Airbus A310, kvůli čemuž se největší česká cestovní kancelář této doby – Exim Tours po mnoholeté spolupráci rozhodla ukončit dlouhobou spolupráci.[53] Klienti Exim Tours od této doby začali létat se soukromou společností Travel Service, která vyhrála výběrové řízení. Do roku 2010 mělo ČSA vyhrazenou flotilu cca. 5 charterových letounů, v roce 2010 se ji neúspěšně snažila prodat společnost Travel Service.[54]

Holidays Czech Airlines[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Holidays Czech Airlines.

V reakci na odchod Exim Tours od ČSA firma založila v roce 2010 novou charterovou sesterskou leteckou společnost Holidays Czech Airlines, se kterou na podzim téhož roku uzavřela s cestovní kanceláří Blue Style tříletou smlouvu.[55] Na začátku roku 2012 si ztrátové HCA od ČSA odkoupil Český aeroholding za víc než půl miliardy korun.[56] Později začaly HCA rušit své chartery a létaly je se svými posádkami pro Travel Service, v dubnu 2013 byly pozastaveny lety (také kvůli žalobě TVS), 30. června 2014 byla společnost vymazána z restříku.[57]

Travel Service[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2013 létá chartery pro ČSA Travel Service.[58]

Flotila[editovat | editovat zdroj]

Současná[editovat | editovat zdroj]

Aktuální (září 2016) flotila ČSA se skládá z osmnácti letadel, přičemž průměrné stáří je 10,8 roku (v listopadu 2015 to bylo 9,5):[59][60]

Typ Počet Objednávky Cestující Poznámky Imatrikulace
B E Celkem
Airbus A319-100 9 14 114 128 Postupně budou nahrazeny Airbusy A320neo

OK-NEO v barvách propagujících Prahu

2 pronajaté u Saudie (SkyTeam livery)

OK-MEK, OK-MEL, OK-NEM, OK-NEN, OK-NEO, OK-NEP, OK-OER, OK-PET, OK-REQ
Airbus A320neo 7 ? 180/186[61] Očekává se dodání kolem roku 2021, nahradí Airbusy A319[61][17]
Airbus A330-300 1 24 252 276 Největší letoun v historii ČSA, pronájem od Korean Air 2013[62] OK-YBA
ATR 42-500 3

46 46 Pronajaty od Air Contractors OK-KFN, OK-KFO, OK-KFP
ATR 72-500 4 1 66 66 3 pronajaty od Safair Lease, 1 od NAC

1 nový kus bude dodán v roce 2017[63]

OK-GFQ, OK-GFR, OK-GFS, OK-MFT
Celkem 17 8

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Historická[editovat | editovat zdroj]

Vysloužené typy letadel provozované jak Českými aeroliniemi, tak Československými (do roku 1995):[64]

Typ Počet Zařazeno Vyřazeno Cestující Poznámky Imatrikulace
B E Celkem
Aero A-14 Brandenburg 3 1923 1927 [65] ?
Airbus A310-300 4 1991 2010 201/207/210/240[66] Na konci 80. let chyběl ČSA dálkový letoun a žádný ze sovětské výroby nebyl vhodný. Tento typ létal na pravidelných linkách do Bangkoku, Bombaje, Colomba, Dubaje, Hanoje, Havany, Jakarty, Kuala Lumpuru, Montrealu, New Yorku, Singapuru.[67]

V roce 2010 skončil leasing posledních dvou Airbusů A310-300 na dlouhé tratě, které byly pro ČSA ztrátové.

OK-WAA, OK-WAB, OK-YAC, OK-YAD
Airbus A320-200 9 2015 2014 156/158/180 Setrvání typu bylo ve flotile ekonomicky neúnosné – všechny místa se málokdy podařilo naplnit[16] OK-GEA, OK-GEB, OK-LEE, OK-LEF, OK-LEG, OK-MEH, OK-MEI, OK-MEJ, OK-NES
Airbus A321-200 2 2005 2013 206/212 Setrvání typu bylo ve flotile ekonomicky neúnosné – všechny místa se málokdy podařilo naplnit, létaly převážně na charterech[16] OK-CED, OK-CEC
ATR 42-300 5 1994 2011 46 OK-BFG, OK-BFH, OK-TFE, OK-TFF, OK-VFI
ATR 42-400 2 1996 2005 OK-AFE, OK-AFF
ATR 72-200 5

1992

2015, 2016 64 V roce 2016 vypůjčení na tři dny od Mistral Air[68] OK-XFA, OK-XFB, OK-XFC, OK-XFD, OK-XFT
Boeing 737-400 15 1995 2010, 2016 162 Na letní sezónu 2016 si ČSA pronajaly jeden kus od Go2Sky OK-BGQ, OK-CGT, OK-DGM, OK-DGN, OK-EGP, OK-FGR, OK-FGS, OK-VGZ, OK-WGT, OK-WGG, OK-WGX, OK-WGY, OK-YGA, OK-YGU, OM-GTB
Boeing 737-500 15 1992 2015 102/108 ?
Bristol Britannia 2 1962 1969 Pronajaté od kubánské společnosti Cubana de Aviación (Služba u ČSA) OK-MBA, OK-MBB
Douglas DC-3 7 1946 ? ?
De Havilland DH.50 8 1925 1930 Letoun byl upraven pro provoz v Československu, u společnosti nalétaly 1 029 792 kilometrů (Služba u ČSA) L-BAHG, L-BALA, L-BALB, L-BALC, L-BALD, L-BALE, L-BALF, L-BALG
Ford 5-AT-C 1 1929 1930 Svoji činnost ukončil stroj tragicky dne 22. srpna 1930[2], kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy, 12 z 13 osob zahynulo. Celkem tento stroj nalétal 15 800 km a 109 hodin. (Služba u ČSA) OK-FOR
Lisunov Li-2 8 1949 1957 Tyto stroje létaly po boku Douglasů DC-3, které byly oproti Lisunovům u mechaniků a posádky oblíbenější kvůli větší spolehlivosti. (Služba u ČSA) OK-GAA, OK-GAB, OK-GAC, OK-GAD, OK-GAE, OK-GAF, OK-GAG, OK-GAH
Iljušin Il-12 10 1949 1960 OK-CBA, OK-CBF, OK-DBB, OK-DBC, OK-DBD, OK-DBG, OK-DBN, OK-DBP, OK-DBU a OK-DBW
Iljušin Il-14/Avia 14 32 1957 1977 OK-LCE, ?
Iljušin Il-18 12 1960 1990 84–120 (Služba u ČSA) OK-NAA, OK-NAB, OK-OAC, OK-OAD, OK-PAE, OK-PAF, OK-PAG, OK-PAH, OK-WAI, OK-WAJ, OK-PAI, OK-VAF
Iljušin Il-62 9 1969 1991 (Služba u ČSA) OK-YBA, OK-YBB, OK-ZBC, OK-ABD, OK-DBE, OK-DBF, OK-EGB, OK-GBH, OK-FBF
Iljušin Il-62M 6 1979 1993 (Služba u ČSA) OK-JBI, OK-JBJ, OK-KBK, OK-OBL, OK-PBM, OK-KBN
Jakolev Jak-40 5 1974 ? (Služba u ČSA) OK-EEA, OK-EEB, OK-EEC, OK-EEG, OK-OFEH
Saab 340B 2 2008 ? 33 Pronajaty od CCA OK-CCD, CCO
Saro Cloud A. 19/5 6 1935 ? Nasazen na první mezinárodní linku ČSA do Jugoslávie (letní chartery), přistávalo na moři u resortů OK-BAK, ?
Tupolev Tu-104A 6 1957 1973 Letoun, s kterým provozovaly ČSA pravidelné linky s proudovým letounem jako 2. na světě (Služba u ČSA) OK-LDA, OK-LDB, OK-LDC, OK-NDD, OK-MDE, OK-NDF
Tupolev Tu-124 3 1964 1972 (Služba u ČSA) OK-TEA, OK-TEB, OK-UEC
Tupolev Tu-134A 14 1971 1997 (Služba u ČSA) OK-AFA, OK-AFB, OK-CFC, OK-CFD, OK-CFE, OK-CFF, OK-CFG, OK-CFH, OK-DFI, OK-EFK, OK-EFJ, OK-HFL, OK-HFM, OK-IFN
Tupolev Tu-154M 7 1988 1999 (Služba u ČSA) OK-SCA, OK-TCB, OK-TCC, OK-UCE, OK-UCF, OK-VCG
Let L-410 12 1976 1981 Převedé od SlovAiru i s posádkami[69][65] OK-DDY, OK-DZA, OK-BYF, ?
Let L-200 Morava 5 ? ? 4 OK-MEA, OK-MEB, OK-MEC, OK-MED, OK-MEE
Celkem 217

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Speciální zbarvení[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. iDNES, ČSA loni klesl počet cestujících o 7,5 procenta, letos cílí na východ, 19. ledna 2012
  2. Výroční zpráva za rok 2009
  3. a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908
  4. (E-KNIHA@SEZNAM.CZ). proč mají česká letadla označení OK - eknihy. eknihy ke stažení. . Dostupné online [cit. 2016-11-26].  
  5. Švící - historie ČSA. svici.sweb.cz [online].  [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.  
  6. Ivan Čáni: Ako sme prišli aj o ČSA, SME.sk, 3. 5. 1995
  7. Petr Štěpánek: 19 Dělení majetku federace - 2, 1. 7. 2009, z knihy: Petr Štěpánek: Jan Stráský – prezident na půl úvazku, nakl. IRMA, Praha, 1993
  8. ČSA koupí letadla pro regionální trasy. iDNES.cz [online]. 2001-06-18 [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.  
  9. Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2008
  10. Jan Šindelář, Jiří Šimáně: Zisk tvoříme v zahraničí, český trh je deformovaný, E15, 16. dubna 2012, cit. "Nabídli jsme luxusní jednu miliardu při vyrovnání vlastního jmění, což je částka, kterou od té doby České aerolinie prohospodařily nejméně třikrát."
  11. Jan Šindelář, Miroslav Dvořák: Každý další rok fungování ČSA je pro Ruzyni přínosem, E15, 20. února 2012, titulní strana, cit. „Důvody (pro vznik Českého aeroholdingu) jsou v zásadě tři. ... Za druhé šlo samozřejmě o získání prostředků pro ČSA. Tenkrát vznikla mediální zkratka, že Travel Service nabídl za ČSA jednu miliardu korun. Výnos státu by ale byl záporný, neboť Travel Service měl několik podmínek. Mimo jiné chtěl dorovnat záporný vlastní kapitál. Stát by tak zaplatil několik miliard a dostal by jednu.“
  12. a b c d e Travel Service dokončil koupi 34 procent akcií ČSA, Finanční noviny, 31. 3. 2015, ČTK
  13. S.R.O., Ozzy,eif,Avito. planes.cz - Novinka - České aerolinie vyřadily poslední Boeing 737-400. www.planes.cz [online].  [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.  
  14. Tri roky s ČSA na letisku Bratislava | airTiper. airtiper.com [online].  [cit. 2016-12-09]. Dostupné online.  
  15. MYŠKA, Lukáš. 90. výročí vzniku ČSA. ivao.cz [online].  [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.  
  16. a b c d ČSA prodá všechny své Airbusy A320. Boeing estránky [online]. 2013-08-05 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.  
  17. a b c Šéf ČSA: Lidé placení jídla přijali. Letenky za pár set korun nechystáme. iDNES.cz [online]. 2016-11-11 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.  
  18. Marcela Alföldi Šperkerová, Jan Štětka, Operace OK: pacient umírá, EKONOM.IHNED.CZ, 22. října 2009
  19. Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2003, úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta Českých aerolinií Jaroslava Tvrdíka, str. 8–9 "Již v roce 2004 dojde k bezprecedentnímu nárůstu přepravní kapacity společnosti." a str. 57 (v listopadu 2003 podepsány kolektivní smlouvy)
  20. Marek Pražák, ČSA se pouštějí do odvážné hry, Mladá fronta DNES, 19. března 2004, druhá strana sešitu Ekonomika (průměrná mzda v ČSA má z loňských 33 tisíc korun měsíčně vzrůst v roce 2006 na 45 tisíc)
  21. a b Výroční zprávy ČSA za kalendářní roky 1997–2014
  22. ČT24, ČSA létají ziskově, v létě hospodaření ještě zlepšily
  23. Jak se vám líbí nové logo ČSA? Design portál – magazín o designu a grafice
  24. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=508669
  25. Spor o logo ČSA, Reportéři ČT, Česká televize, 23. 11. 2009
  26. a b Čtyři společnosti, čtyři uniformy letušek. Vyberte tu nejstylovější. iDNES.cz [online]. 2014-11-13 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online.  
  27. Hladolety se rozšiřují. Jídlo a pití zdarma zruší také ČSA. iDNES.cz [online]. 2015-10-22 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.  
  28. Zavazadla – Užitečné informace – České aerolinie. www.csa.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  29. VAŠUT, Daniel. OK-PET - A319-112 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  30. O., AARON GROUP spol. s r.. Magazín flyOK – Užitečné informace – České aerolinie. www.csa.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  31. Vláda dá na odstranění ekologických škod po ČSA 27 milionů
  32. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-80-DL (DC-3) OK-XDG Dobrovíze. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  33. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-70-DL (DC-3) OK-WDD Paris. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  34. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-30-DL (DC-3) OK-WDB London-Croydon Airport. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  35. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-DL (DC-3) OK-XDU Kladno. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  36. Historie létání v Jeseníkách | nehody. letani-jes.wbs.cz [online].  [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  37. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-10-DK (DC-3) OK-WDK Bratislava-Ivanka Airport (BTS). aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  38. Švící - letecké nehody. svici.sweb.cz [online].  [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  39. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Douglas C-47A-20-DL (DC-3) OK-WDZ Toryska. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  40. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Ilyushin 12B OK-DBP Eglisau. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  41. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Ilyushin 18V OK-OAD Nürnberg. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  42. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Avia 14-32A OK-MCT Brno Turany Airport (BRQ). aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.  
  43. Dlouho jsem nejedl maso, říká pamětník pádu letadla u Brna. iDNES.cz [online]. 2007-10-10 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.  
  44. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Ilyushin 18D OK-WAI Gander, NF. aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  45. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 104A OK-NDD Tripoli International Airport (TIP). aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  46. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 124V OK-TEB Zürich-Kloten Airport (ZRH). aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  47. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 104A OK-MDE Nicosia Airport (NIC). aviation-safety.net [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  48. ČSA, Kam létáme
  49. Průlom: ČSA a Travel Service budou poprvé sdílet své lety. iDNES.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  50. Exim Tours s ČSA a obratem dvou miliard korun. e-vsudybyl.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  51. ČSA loni vzrostl zisk čtyřnásobně 324 milionů korun [online]. finance.cz. Dostupné online.  
  52. ČSA budou létat pro Exim Tours další tři roky | Airways.cz - vše o letecké dopravě. www.airways.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  53. Potvrzeno: Exim Tours odchází od ČSA k Travel Service. iDNES.cz [online]. 2010-05-18 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  54. Potvrzeno: Exim Tours odchází od ČSA k Travel Service. iDNES.cz [online]. 2010-05-18 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  55. Šéf ČSA provdal „dceru“, charterová firma bude létat pro Blue Style. iDNES.cz [online]. 2010-11-18 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  56. Další půlmiliarda pro ČSA. Chartery prodaly aeroholdingu. iDNES.cz [online]. 2012-01-30 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  57. HOLIDAYS Czech Airlines, a.s., IČO: 61860336, 5. 12. 2016 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz. rejstrik.penize.cz [online].  [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  58. Letecký obrat dokonán: chartery po ČSA létají v barvách Travel Service. iDNES.cz [online]. 2013-05-07 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.  
  59. Czech Airlines (CSA) Fleet Details and History. www.planespotters.net [online].  [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.  
  60. O., AARON GROUP spol. s r.. Letadlová flotila – O nás – České aerolinie. www.csa.cz [online].  [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.  
  61. a b Kompromis mezi ČSA a Airbusem. Aerolinky pořídí novější letadla. iDNES.cz [online]. 2016-03-29 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.  
  62. ČSA si nechají největší airbus další rok, linka do Soulu začala vynášet. iDNES.cz [online]. 2015-10-08 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.  
  63. Šéf ČSA: Lidé placení jídla přijali. Letenky za pár set korun nechystáme. iDNES.cz [online]. 2016-11-11 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.  
  64. S.R.O., Ozzy,eif,Avito. planes.cz - Článek - Letadlový park ČSA / Complete CSA fleet. www.planes.cz [online].  [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.  
  65. a b Švící - historie ČSA. svici.sweb.cz [online].  [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.  
  66. O., AARON GROUP spol. s r.. 5. 11. 2004 - České aerolinie rozšířily flotilu o čtvrtý dálkový letoun Airbus A310 – Tiskové zprávy archiv – České aerolinie. www.csa.cz [online].  [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.  
  67. PALSO@CENTRUM.CZ, All: Pavel Soukup; e-mail:. Airbus A310 | www.cs-letectvi.cz. www.cs-letectvi.cz [online].  [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.  
  68. MILHAUS. I-ADLW - ATR72-212A - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online].  [cit. 2016-10-30]. Dostupné online.  
  69. INFO, Pilot. Legendární L-410 Turbolet létá již 45 let | Pilotinfo. www.pilotinfo.cz [online].  [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]