Jakovlev Jak-42

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak-42
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Určení dopravní letoun
Výrobce Jakovlev
První let 7. března 1975
Zařazeno 1980
Uživatel Aeroflot
Kuban Airlines, Lat Charter, Air Moldova International
Výroba 1979-2002
Vyrobeno kusů 178ks[1]
Varianty Jak-42D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-42 (V kódu NATO "Clobber") je sovětský třímotorový proudový letoun z poloviny 70. let 20. století, původně navržený jako náhrada za zastarávající stroje Tupolev Tu-134, An-24, An-26 a Il-18. Vychází z typu Jak-40, oproti kterému je, kromě jiného, větší a mj. disponuje šípovitými křídly (23°).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Po menším Jak-40 to byl pro smolenskou konstrukční kancelář teprve druhý průnik do sféry návrhu dopravních letadel. Pro letoun byly vyvinuty zcela nové dvouproudové motory D-36 s velkým obtokovým poměrem, mající oproti jiným sovětským motorům té doby velmi nízkou spotřebou paliva i velmi příznivé emisní a hlukové parametry. O jejich kvalitě svědčí mj. i to, že jejich pokračovatelé, motory Ivčenko D-436, jsou po roce 2010 osazovány i do nově vyvinutých letounů Antonov An-148. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou avionikou, autopilotem, schopným udržovat letovou hladinu s přesností 10 m, byl schopen přistávat a vzlétat z nezpevněných RWY. Letoun dokázal přistávat s nezvykle nízkou přistávací rychlostí 210 km/h, takže ani nebylo třeba pro posílení brzdění na krátkých drahách montovat obraceče tahu motorů. Určitou slabostí byla omezená maximální vzletová hmotnost, takže pro plné obsazení nebylo možné naplnit zároveň i palivové nádrže. Toto bylo později zčásti vyřešeno v rámci modernizace pod označením Jak-42D. Dalšími slabšími stránkami jsou poněkud nižší rychlost i dostup, což však na krátkých letech nepřináší citelná omezení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jak-42 (SSSR-42306) společnosti Aeroflot v roce 1977 na show v Paříži

První prototyp Jak-42 zalétal pilot Arsenij Leonidovič Kolosov 7. března 1975 a nesplnil zpočátku všechna očekávání. Problémy nastaly zejména s novými motory D-36 V. A. Lotareva, letoun byl proto zaveden do služby až roku 1980. Nadějné vyhlídky letounu silně ovlivnila tragická nehoda, při které došlo za letu k ztrátě kontroly nad vodorovnou ocasní plochou, a následně, po dobu dvouletého vyšetřování byly uzemněny všechny vyrobené stroje. Přestože to byla v historii jediná ztráta, způsobená závadou stroje, Jak-42 už nikdy nedosáhl masového rozšíření - celkem se ho vyrobilo méně než 200ks. Po opětovném uvedení do provozu byl stroj modernizován, byla zavedena i verze pro nákladní dopravu, stejně jako po rozpadu SSSR populární salónní VIP verze. Do letounů byla též v rámci modernizace zavedena zahraniční avionika. Byly rozpracovány i další verze, například s dvěma motory pod křídlem, jejich dokončení ale zabránilo prudké zhoršení ekonomických podmínek po rozpadu SSSR.

V současné době 92 strojů Jak-42 zůstává ve službě.[1]

V letech 19941996 měla letouny Jak-42 pronajaty česká společnost Škoda Air pro charterové lety z Brna.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

Do 7. září 2011 došlo při osmi haváriích Jaku-42 k 570 ztrátám na životech.

Datum Imatrikulace Místo Oběti Popis
28. 6. 1982 СССР-42529 Sovětský svaz poblíž Mazyru 132/132 Let LeningradKyjev, kvůli mechanickému opotřebení chybně navrženého systému matice ovládající přes šroubovou tyč horizontální stabilizátor se stabilizátor uvolnil a neovladatelný letoun přešel do strmého klesání, načež se působením aerodynamických a setrvačných sil rozpadl. [2]
14. 9. 1990 СССР-42351 Sovětský svaz u letiště Kolcovo 4/128 Let VolgogradSverdlovsk, pilot při přistání nedodržel výšku a narazil do stromů 1,7 km před ranvejí
31. 7. 1992 B-2755 Čína Nanking 108/126 Kvůli stabilizátoru nastavenému na přistání se neodlepil od země, přejel dráhu a narazil do zemního valu.[3]
21. 11. 1993 RA-42390 Flag of Macedonia (1992–1995).svg poblíž Ohridu 115/116 Let ŽenevaSkopje, odkloněný kvůli sněžení. Při druhém pokusu o přiblížení chybně zatočil do úbočí hory.
17. 12. 1997 UR-42334 Řecko Pierijské hory 70/70 Let OděsaSoluň, nezkušená posádka ztratila orientaci a během "go-around" (okruh po nezdařeném přiblížení) narazila do hory.
25. 12. 1999 CU-T1285 Venezuela Bejuma 22/22 Kubánský let HavanaCaracas kvůli záplavám odkloněný do Valencie. Během přistání narazil do hory.
26. 5. 2003 UR-42352 Turecko poblíž Maçka 75/75 Charter BiškekZaragoza s tankovacím mezipřistáním v Trabzonu vracející španělské vojáky ISAF z Afghánistánu. V husté mlze při třetím pokusu o přiblížení narazil do hory
7. 9. 2011 RA-42434 Rusko letiště Tunošna 44/45 Charter Jaroslavl–Minsk s hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl vč. českých hráčů. Kvůli chybám nekvaifikovaných pilotů při vzletu, zejména neúmyslnému brzdění, se letoun odlepil příliš pozdě, pomalu a ihned dopadl na zem.[4]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro Jak-42D

  • Posádka: 2 piloti
  • Kapacita: Do 120 cestujících (ale obvykle 8 v 1. třídě a 96 v ekonomické)
  • Délka: 36,38 m
  • Rozpětí: 34,88 m
  • Výška: 9,83 m
  • Nosná plocha: 150 m²
  • Hmotnost (prázdný): 33 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 57 500 kg
  • Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor Lotarev D-36, každý o tahu 63,75 kN
  • Maximální rychlost: 810 km/h
  • Cestovní rychlost: 740 km/h
  • Dolet: 4 000 km
  • Dostup: 9 600 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Yak-42 production numbers
  2. (rusky) Záznam o nehodě na Airdisaster.ru
  3. http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19920731-1 (anglicky)
  4. Top KHL squad killed in passenger plane crash in Russia [online]. RT News [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]