Jakovlev Jak-42

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak-42
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Určenídopravní letoun
VýrobceJakovlev
ŠéfkonstruktérAlexandr Sergejevič Jakovlev
První let7. března 1975
Zařazeno22. prosince 1980
CharakterVe službě
UživatelAeroflot
Kuban Airlines, Lat Charter, Air Moldova International
Výroba1979–2003
Vyrobeno kusů184[1]
Vyvinuto z typuJakovlev Jak-40
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-42 je sovětský třímotorový proudový dopravní letoun pro zhruba 100 cestujících na krátké tratě z konce 70. let. Vychází z typu Jak-40, oproti kterému je větší a má šípovitá křídla (23°). Byl to první sovětský stroj s moderními dvouproudovými motory, zamýšlený jako náhrada za zastarávající letouny první generace Tupolev Tu-134, respektive turbovrtulové Antonov An-24 a Iljušin Il-18. Označení v kódu NATO je Clobber.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Po menším Jak-40 to byl pro smolenskou konstrukční kancelář teprve druhý návrh dopravního letadla. Letoun vyvužil zcela nový dvouproudový motor Lotarjov D-36 s velkým obtokovým poměrem 5,34:1, mající oproti jiným sovětským motorům té doby velmi nízkou spotřebou paliva i příznivé emisní a hlukové parametry. O jeho kvalitě svědčí i to, že jeho pokračovatel Ivčenko D-436 je po roce 2010 osazován do nově vyvinutých letounů Antonov An-148. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou avionikou, autopilotem udržujícím letovou hladinu s přesností 10 m, a jako jeho předchůdce byl schopen přistávat a vzlétat z nezpevněných ranvejí. Letoun si zachoval nezvykle nízkou přistávací rychlost pod 210 km/h, takže pro brzdění na krátkých drahách nebyl třeba obraceč tahu (Jak-40 ho měl na prostředním motoru, ale u většího Jaku-42 by znamenal neefektivní zátěž). Určitou slabostí byla omezená maximální vzletová hmotnost, takže při plném obsazení nebylo možné naplnit palivové nádrže na plnou kapacitu a značně to omezovalo dolet. To zčásti vyřešila modernizace pod označením Jak-42D (daľnij – dálkový), kde byla díky posílení konstrukce vzletová hmotnost zvýšena; vyráběla se od počátku 80. let, od roku 1988 výhradně, celkem zhruba 120 kusů. Dalšími slabšími stránkami jsou poněkud nižší rychlost i dostup, což však na krátkých letech nepřináší citelná omezení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sériový Jak-42 Aeroflotu (CCCP-42306), pařížský aerosalon 1981

První prototyp Jak-42 (imatrikulace CCCP-1974), ještě s šípovitostí křídla jen 11°, zalétal Arsenij Leonidovič Kolosov 7. března 1975 a nesplnil zpočátku všechna očekávání. Druhý a třetí prototyp (CCCP-42303) již měly definitivní šípovitost 23°. Letoun byl zaveden do služby až 22. prosince 1980 na lince Moskva–Krasnodar; od července 1981 rovněž na mezinárodní linky Leningrad–Helsinky a Doněck–, respektive Kyjev–Praha. Nadějné vyhlídky letounu ovlivnila tragická nehoda v červnu 1982, při které vinou chybně navrženého ovládacího systému došlo ke ztrátě kontroly nad vodorovnou ocasní plochou, a následně až do října 1984 bylo všech 38 vyrobených strojů uzemněno. Přestože to byla v historii jediná ztráta způsobená závadou stroje, Jak-42 už nikdy nedosáhl masového rozšíření: vyrobilo se ho méně než 190 ks, násobně méně než předchozích srovnatelných typů, které tak zůstaly v provozu až do přelomu století.

Po opětovném uvedení do provozu byl stroj modernizován, byla zavedena i verze pro nákladní dopravu, stejně jako v 90. letech populární salónní VIP verze. Do verze Jak-42(D)-100 byla též kvůli exportu nabízena zahraniční avionika. Byly rozpracovány i další verze, dokonce Jak-242 se dvěma motory pod křídlem (vycházející z dalšího projektu Jak-42M s prodlouženým trupem a novým křídlem), jejímu dokončení ale zabránilo prudké zhoršení ekonomiky po rozpadu SSSR; vzdáleným pokračovatelem je Irkut MS-21.

Vyvezlo se pouze 8 kusů do Číny (mj. pro vojenské letectvo) a 4 na Kubu. V červenci 2018 bylo v komerčním provozu 23 strojů Jak-42.[1] Provozovaly je Ižavia (10), KrasAvia (9), Black Sea Airlines (2) a Turuchan (2).[2] Čtyři stroje ukrajinské společnosti DonbassAero byly zničeny v říjnu 2014 během bojů o letiště Doněck.

V letech 19941996 měla letouny Jak-42 pronajaty česká společnost Škoda Air pro charterové lety z letiště Brno-Tuřany.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1982–2011 došlo k osmi vážným haváriím Jaku-42 s celkem 570 ztrátami na životech.

Datum Imatrikulace Místo Oběti Popis
28. 6. 1982 СССР-42529 Sovětský svaz jižně od Mazyru 132/132 Let LeningradKyjev, kvůli mechanickému opotřebení chybně navrženého systému matice ovládající přes šroubovou tyč horizontální stabilizátor se stabilizátor uvolnil a neovladatelný letoun přešel do strmého klesání, načež se působením aerodynamických a setrvačných sil rozpadl.[3]
14. 9. 1990 СССР-42351 Sovětský svaz u letiště Kolcovo 4/128 Let VolgogradSverdlovsk, pilot při přistání nedodržel výšku a narazil do stromů 1,7 km před ranvejí
31. 7. 1992 B-2755 Čína Nanking 108/126 Kvůli stabilizátoru nastavenému na přistání se neodlepil od země, přejel dráhu a narazil do zemního valu.[4]
21. 11. 1993 RA-42390 Flag of North Macedonia (1992–1995).svg poblíž Ohridu 115/116 Let ŽenevaSkopje, odkloněný kvůli sněžení. Při druhém pokusu o přiblížení chybně zatočil do úbočí hory.
17. 12. 1997 UR-42334 Řecko Pierijské hory 70/70 Let OděsaSoluň, nezkušená posádka ztratila orientaci a během "go-around" (okruh po nezdařeném přiblížení) narazila do hory.
25. 12. 1999 CU-T1285 Venezuela Bejuma 22/22 Kubánský let HavanaCaracas kvůli záplavám odkloněný do Valencie. Během přistání narazil do hory.
26. 5. 2003 UR-42352 Turecko poblíž Maçka 75/75 Charter BiškekZaragoza s tankovacím mezipřistáním v Trabzonu vracející španělské vojáky ISAF z Afghánistánu. V husté mlze při třetím pokusu o přiblížení narazil do hory
7. 9. 2011 RA-42434 Rusko letiště Tunošna 44/45 Charter Jaroslavl–Minsk s hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl vč. českých hráčů. Kvůli chybám nekvalifikovaných pilotů při vzletu, zejména neúmyslnému brzdění, se odlepil příliš pozdě, pomalu a ihned dopadl na zem.[5]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Jak-42D (ER-YCA, Air Moldova)

Údaje platí pro Jak-42D (rozměrově se nelišil od původní verze)

  • Posádka: 2 piloti + nepovinně palubní inženýr
  • Kapacita: Do 120 cestujících (ale obvykle 8 v 1. třídě a 96 v ekonomické)
  • Délka: 36,38 m
  • Rozpětí: 34,88 m
  • Výška: 9,83 m
  • Nosná plocha: 150 m²
  • Hmotnost (prázdný): 33 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 57 500 kg (původní Jak-42: 54 tun)
  • Maximální přistávací hmotnost: 51 000 kg
  • Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor Lotarjov D-36, každý o tahu 63,75 kN
  • Maximální rychlost: 810 km/h
  • Cestovní rychlost: 740 km/h
  • Dolet: 1700 km (původní Jak-42 s plným nákladem), 2790 km standardně (až 4 000 km prázdný)
  • Dostup: 9 600 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Yak-42 production numbers
  2. Thisdell and Morris Flight International 21 August–3 September 2018, str. 47.
  3. http://www.airdisaster.ru/database.php?id=35 (rusky) Záznam o nehodě na Airdisaster.ru]
  4. http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19920731-1 (anglicky)
  5. Top KHL squad killed in passenger plane crash in Russia [online]. RT News [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]