Jakovlev Jak-42

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak-42
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Jak-42D (UR-42369, Lviv Airlines)
Určení dopravní letoun
Výrobce Jakovlev
První let 7. března 1975
Zařazeno 22. prosince 1980
Charakter Ve službě
Uživatel Aeroflot
Kuban Airlines, Lat Charter, Air Moldova International
Výroba 1979–2003
Vyrobeno kusů 184[1]
Vyvinuto z typu Jakovlev Jak-40
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-42 je sovětský třímotorový proudový dopravní letoun z konce 70. let. Vychází z typu Jak-40, oproti kterému je větší a má šípovitá křídla (23°). Byl to první sovětský stroj s moderními dvouproudovými motory, zamýšlený jako náhrada za zastarávající letouny první generace Tupolev Tu-134, respektive turbovrtulové An-24 a Il-18. Označení v kódu NATO je Clobber".

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Po menším Jak-40 to byl pro smolenskou konstrukční kancelář teprve druhý návrh dopravního letadla. Letoun vyvužil zcela nový dvouproudový motor Lotarjov D-36 s velkým obtokovým poměrem, mající oproti jiným sovětským motorům té doby velmi nízkou spotřebou paliva i příznivé emisní a hlukové parametry. O jeho kvalitě svědčí i to, že jeho pokračovatel Ivčenko D-436 je po roce 2010 osazován do nově vyvinutých letounů Antonov An-148. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou avionikou, autopilotem schopným udržovat letovou hladinu s přesností 10 m, byl schopen přistávat a vzlétat z nezpevněných ranvejí. Letoun měl nezvykle nízkou přistávací rychlost 210 km/h, takže nebylo třeba pro posílení brzdění na krátkých drahách montovat obraceče tahu motorů. Určitou slabostí byla omezená maximální vzletová hmotnost, takže pro plné obsazení nebylo možné naplnit zároveň i palivové nádrže. Toto bylo později zčásti vyřešeno v rámci modernizace pod označením Jak-42D. Dalšími slabšími stránkami jsou poněkud nižší rychlost i dostup, což však na krátkých letech nepřináší citelná omezení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Třetí prototyp Jak-42 v barvách Aeroflotu (SSSR-42306), pařížský aerosalon 1977

První prototyp Jak-42 zalétal pilot Arsenij Leonidovič Kolosov 7. března 1975 a nesplnil zpočátku všechna očekávání. Problémy nastaly zejména s novými motory D-36 V. A. Lotarjova, letoun byl proto zaveden do služby až 22. prosince 1980. Nadějné vyhlídky letounu ovlivnila tragická nehoda v červnu 1982, při které vinou chybně navrženého ovládacího systému došlo za letu k ztrátě kontroly nad vodorovnou ocasní plochou, a následně až do října 1984 byly uzemněny všechny vyrobené stroje. Přestože to byla v historii jediná ztráta způsobená závadou stroje, Jak-42 už nikdy nedosáhl masového rozšíření - vyrobilo se ho méně než 200 ks. Po opětovném uvedení do provozu byl stroj modernizován, byla zavedena i verze pro nákladní dopravu, stejně jako v 90. letech populární salónní VIP verze. Do letounů byla též v rámci modernizace zavedena zahraniční avionika. Byly rozpracovány i další verze, například s dvěma motory pod křídlem, jejich dokončení ale zabránilo prudké zhoršení ekonomických podmínek po rozpadu SSSR. Vzdáleným pokračovatelem je Irkut MS-21.

V červenci 2018 bylo v komerčním provozu23 strojů Jak-42.[1] Provozovaly je Ižavia (10), KrasAvia (9), Black Sea Airlines (2) a Turuchan (2).[2]

V letech 19941996 měla letouny Jak-42 pronajaty česká společnost Škoda Air pro charterové lety z Brna.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1982–2011 došlo k osmi vážným haváriím Jaku-42 s celkem 570 ztrátami na životech .

Datum Imatrikulace Místo Oběti Popis
28. 6. 1982 СССР-42529 Sovětský svaz jižně od Mazyru 132/132 Let LeningradKyjev, kvůli mechanickému opotřebení chybně navrženého systému matice ovládající přes šroubovou tyč horizontální stabilizátor se stabilizátor uvolnil a neovladatelný letoun přešel do strmého klesání, načež se působením aerodynamických a setrvačných sil rozpadl. [3]
14. 9. 1990 СССР-42351 Sovětský svaz u letiště Kolcovo 4/128 Let VolgogradSverdlovsk, pilot při přistání nedodržel výšku a narazil do stromů 1,7 km před ranvejí
31. 7. 1992 B-2755 Čína Nanking 108/126 Kvůli stabilizátoru nastavenému na přistání se neodlepil od země, přejel dráhu a narazil do zemního valu.[4]
21. 11. 1993 RA-42390 Flag of Macedonia (1992–1995).svg poblíž Ohridu 115/116 Let ŽenevaSkopje, odkloněný kvůli sněžení. Při druhém pokusu o přiblížení chybně zatočil do úbočí hory.
17. 12. 1997 UR-42334 Řecko Pierijské hory 70/70 Let OděsaSoluň, nezkušená posádka ztratila orientaci a během "go-around" (okruh po nezdařeném přiblížení) narazila do hory.
25. 12. 1999 CU-T1285 Venezuela Bejuma 22/22 Kubánský let HavanaCaracas kvůli záplavám odkloněný do Valencie. Během přistání narazil do hory.
26. 5. 2003 UR-42352 Turecko poblíž Maçka 75/75 Charter BiškekZaragoza s tankovacím mezipřistáním v Trabzonu vracející španělské vojáky ISAF z Afghánistánu. V husté mlze při třetím pokusu o přiblížení narazil do hory
7. 9. 2011 RA-42434 Rusko letiště Tunošna 44/45 Charter Jaroslavl–Minsk s hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl vč. českých hráčů. Kvůli chybám nekvalifikovaných pilotů při vzletu, zejména neúmyslnému brzdění, se odlepil příliš pozdě, pomalu a ihned dopadl na zem.[5]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro Jak-42D

  • Posádka: 2 piloti
  • Kapacita: Do 120 cestujících (ale obvykle 8 v 1. třídě a 96 v ekonomické)
  • Délka: 36,38 m
  • Rozpětí: 34,88 m
  • Výška: 9,83 m
  • Nosná plocha: 150 m²
  • Hmotnost (prázdný): 33 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 57 500 kg
  • Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor Lotarjov D-36, každý o tahu 63,75 kN
  • Maximální rychlost: 810 km/h
  • Cestovní rychlost: 740 km/h
  • Dolet: 4 000 km
  • Dostup: 9 600 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Yak-42 production numbers
  2. Thisdell and Morris Flight International 21 August–3 September 2018, str. 47.
  3. (rusky) Záznam o nehodě na Airdisaster.ru
  4. http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19920731-1 (anglicky)
  5. Top KHL squad killed in passenger plane crash in Russia [online]. RT News [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]