Jakovlev Jak-38

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak-38
Jak-38 na palubě lodi Novorossijsk
Jak-38 na palubě lodi Novorossijsk
Určení stíhač se schopnostmi VTOL
Výrobce Jakovlev
První let 15. ledna 1971
Zařazeno 1976
Charakter vyřazen (1991)
Uživatel Sovětské námořnictvo
Výroba 1971–1981
Vyrobeno kusů 231
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-38 (v kódu NATO Forger) byl první a jediný sovětský operačně nasazený bitevní letoun se schopnostmi VTOL (kolmý vzlet a přistání) pro letadlové lodě. Byl vyvinut z experimentálního předchůdce - typu Jak-36.

První prototyp vzlétl 15. ledna 1971. Letoun byl dále upravován, sériově se začal vyrábět od roku 1975, o rok později byl zařazen do výzbroje sovětského námořnictva. Sloužil na letadlových křižnících Kijev, Minsk a Novorossijsk. Kromě základní verze se vyráběl školní typ Jak-38U pro výcvik pilotů bez výzbroje a radiolokátoru.

Celkově letoun znamenal zklamání, mohl sice kolmo vzlétat a přistávat, ale v běžné službě byl výrazně horší než podobný britský letoun Harrier. Stroj trpěl nízkou nosností a nedostačujícím doletem a vytrvalostí. Zatímco Harrier mohl všechen tah svého jediného motoru použít ke kolmému startu a následně vodorovnému letu, Jak-38 měl dva motory pro kolmý start a třetí pro vodorovný let. Skutečného bojového nasazení se dočkaly pouze čtyři stroje (Forger A) spolu se Su-25 v Afghánistánu na jaře roku 1980, kam je přepravily velké nákladní An-22. Nasazení však skončilo debaklem. V horkém podnebí a vysokých nadmořských výškách byly stroje prakticky neschopné kolmého startu a jejich bojový radius byl pouze okolo 120 km. Kritizována byla i jejich přesnost střelby a bombardování.

Specifikace (Jak-38M)[editovat | editovat zdroj]

Nákres

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 7,32 m
  • Délka: 16,37 m
  • Výška: 4,25 m
  • Nosná plocha: 18,5 m²
  • Prázdná hmotnost: 7 385 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 11 300 kg
  • Pohonná jednotka:proudový motor Tumanskij R-28 V-300 o tahu 66,7 kN
  • Pohonná jednotka:proudový motor Rybinsk RD-38 o tahu 31,9 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1 280 km/h
  • Dolet: 1 300 km
  • Dostup: 11 000 m
  • Stoupavost: 4 500 m/min

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1× závěs s kanonem GŠ-23L ráže 23 mm
  • 4× závěs pod křídly s nosností 2000 kg pro:
    • rakety různých typů do 240 mm
    • protilodní střely nebo střely vzduch-země Ch-23 (AS-7 Kerry), střely vzduch-vzduch R-60 nebo R-60M (AA-8 Aphid) mohou být neseny na externích pylonech
    • 2× víceúčelovou pumu FAB-500 nebo čtyři FAB-250, dvě zápalně ZB-500 nebo dvě nukleární pumy RN-28.
    • 2× přídavné nádrže

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]