Jakovlev Jak-55

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakovlev Jak-55
Jakovlev Jak-55
Jakovlev Jak-55
Určení akrobatický a sportovní letoun
Výrobce Progress
Šéfkonstruktér Sergej Alexandrovič Jakovlev
První let květen 1981
Zařazeno 1982
Uživatel DOSAAF

Jakovlev Jak-55 je sovětský, resp. ruský jednomístný jednomotorový celokovový akrobatický středoplošník z 80. let 20. století, postavený na bázi stroje Jakovlev Jak-50.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Konstrukční práce a stavba prototypu byly zahájeny v květnu 1980 v Arseněvu, následně se tým i prototypová dílna přestěhovala do Smolenska. První prototyp stroje Jak-55 vzlétl v květnu roku 1981 za jehož řízením seděl zkušební pilot Oleg Buligin. Další prototypy testovali zejména M. Molčanjuk, V. Smolin a N. Nikitjuk.

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

První soutěž absolvoval v srpnu 1982 na XI. mistrovství světa v rakouském Spitzerbergu Jakovlev Jak-55 s č. 3. M. Molčanjuk se strojem skončil na šestnáctém místě.

Na XII. mistrovství světa v maďarské Békéscsabě již startovaly dva Jaky-55 (č. 3 a 07) s nově upraveným křídlem. Rozpětí bylo prodlouženo a profil ztenčen. V. Smolin se strojem vylétal páté místo, Ch. Makagonová byla první.

Na V. mistrovsví Evropy letecké akrobacie v Českých Budějovicích, konané v roce 1985, soutěžili sovětští piloti na dvou letounech Jak-55 (č.3 a 55) s novými třílistými automaticky stavitelnými vrtulemi Hofmann, které byly zaměněny za původní dvoulisté stavitelné V-530TA-D35. V. Smolin obsadil čtvrté místo, V. Jajkovová první.

Letoun se užívá zejména v aeroklubech zemí bývalého SSSR, vyváží se i na zahraniční trhy.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Jak-55 (ZU-DYD), pilot Mark Hensnam, Cape Town, 2006
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 8,20 m
  • Délka: 7,48 m
  • Výška: 2 m
  • Nosná plocha: 14,3 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 640 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 840 kg
  • Pohonná jednotka: 1× hvězdicový devítiválec Ivčenko M-14P chlazený vzduchem
  • Výkon motoru: 265 kW
  • Maximální rychlost: 320 km/h
  • Stoupavost: 16 m/s

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 302. 
  • BALOUS, Miroslav. Jakovlev Jak-55. Letectví a kosmonautika. Leden 1987, roč. LXIII., čís. 1, s. 24-26. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]