Jakovlev Jak-18
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Jak-18 | |
 | |
| Určení | víceúčelový letoun |
|---|---|
| Výrobce |
Jakovlev Progress |
| Šéfkonstruktér | Alexandr Jakovlev |
| První let | 1946 |
| Zařazeno | 1947 |
| Uživatel |
Sovětské letectvo DOSAAF |
| Vyrobeno kusů | kolem 7000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakovlev Jak-18 (V kódu NATO "Max") byl sovětský cvičný letoun, který byl ve svých pozdějších obměnách užíván i k jiným účelům. Práce na projektu začaly již roku 1945, první prototyp vzlétl roku 1946 a sériová výroba započala v roce 1947. Roku 1953 koupila licenci Čína jako Nanchang CJ-5, od roku 1956 se letoun vyráběl i v Maďarsku. Celkem bylo vyrobeno kolem 7000 kusů v různých verzích a obměnách.
Obsah
Verze letounu[editovat | editovat zdroj]
- Jak-18 - cvičné letadlo, první verze
- Jak-18U - cvičné letadlo, druhá verze
- Jak-18A - cvičné a kurýrní letadlo, nový výkonnější motor
- Jak-18P - jednomístná akrobatická verze pro letecké kluby
- Jak-18PM - jednomístná akrobatická verze
- Jak-18PS - jednomístná akrobatická verze
- Nanchang CJ-5 - čínská verze
- Nanchang CJ-6 - upravená čínská verze Jaku-18A
Ostatní uživatelé[editovat | editovat zdroj]
- Polsko, Čína, Maďarsko, Albánie, Afghánistán, Rakousko, Bulharsko, NDR, Rumunsko, Severní Korea
Specifikace (Jak-18A)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 2
- Rozpětí: 10,6 m
- Délka: 8,53 m
- Výška: 3,35 m
- Maximální vzletová hmotnost: 1316 kg
- Pohonná jednotka: 1× Ivčenko AI-14R
- Výkon motoru: 256 hp
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 260 km/h
- Dostup: 5060 m
- Dolet: 750 km
Jak-18T[editovat | editovat zdroj]
Jak-18T je úplně jiné letadlo než Jak-18, jde o čtyřmístné letadlo vyvinuté dvacet let po stroji Jak-18. Je to čtyřmístná verze určená pro rekreační létání.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev Jak-18 ve Wikimedia Commons - (anglicky) Kamufláže letounu Jak-18
- Jak-18T v ČR
.jpg)
