Polské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polské letectvo
Siły Powietrzne
POL Wojska Lotnicze.svg
Země Polsko Polsko
Existence 1918 – dosud
Vznik 1918
Velikost 355 letadel
Velitelé Gen. Broni Lech Majewski
Nadřazené jednotky Polské ozbrojené síly
Účast
Války polsko-sovětská válka
druhá světová válka
válka v Iráku
válka v Afghánistánu
válka proti Islámskému státu[1]
Insignie
Znak Roundel of Poland.svg

Vzdušné síly Polské republiky (polsky Siły Powietrzne) jsou složkou polských ozbrojených sil. Do července 2004 se oficiálně nazývaly Wojska Lotnicze i Obrony Powietrznej („Vojsko letectva a protivzdušné obrany“). V roce 2014 se skládaly z přibližně 16 425 členů vojenského personálu a z přibližně 355 letadel, která jsou rozmístěna na 10 základnách po celém Polsku. Polské letectvo patří v současnosti mezi nejsilnější ve střední Evropě a od roku 2008 je vybaveno stíhačkami Lockheed Martin F-16C/D.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

F-16C
MiG-29A
Su-22M4
PZL M28
C-295M
C-130E
TS-11 Iskra
PZL SW-4
W-3RL Sokół

Inspektorát vzdušných sil[editovat | editovat zdroj]

Inspektorat Sił Powietrznych

  • útvary přímo podřízené Generálnímu velitelství složek ozbrojených sil (Dowództwo Generalne Rodzajów Sił Zbrojnych)

Vojenské letectvo[editovat | editovat zdroj]

Wojska Lotnicze

  • 1. křídlo taktického letectva, Świdwin
  • 2. křídlo taktického letectva, Poznaň
    • 31. základna taktického letectva, Poznaň – F-16
    • 32. základna taktického letectva, Łask – F-16
  • 4. křídlo cvičného letectva
    • 41. základna cvičného letectva – TS-11, Mi-2, PZL SW-4, M-346
    • 42. základna cvičného letectva – PZL-130, PZL M28
    • Centrum inženýrsko-leteckého výcviku

Vojsko protiletadlové obrany[editovat | editovat zdroj]

Wojska Obrony Przeciwlotniczej

  • 3. raketová brigáda protivzdušné obrany, Varšava

Radiotechnické vojsko[editovat | editovat zdroj]

Wojska Radiotechniczne

  • 3. radiotechnická brigáda, Vratislav
    • 3. radiotechnický prapor, Sandoměř
    • 8. radiotechnický prapor, Lipowiec
    • 31. radiotechnický prapor, Vratislav
    • 34. radiotechnický prapor, Chojnice

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

Bojové letouny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní bojovou sílu polského letectva představuje 48 víceúčelových stíhacích letounů F-16C/D Block 52+ (36 jednomístných F-16C a 12 dvoumístných F-16D), které mohou mimo jiné letecké výzbroje nést i střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Ve výzbroji se nachází také 31 stíhacích letounů MiG-29, z nichž bylo 16 modernizováno polským průmyslem a společností Israel Aerospace Industries (IAI), přičemž jejich technická životnost byla prodloužena do roku 2030. Posledním typem bojového letounu je stíhací bombardér Suchoj Su-22, provozovaný v počtu 32 kusů. Osm jednomístných Su-22M4 a šest dvoumístných Su-22UM3K s novou avionikou a nátěrem by mělo být v provozu do roku 2025. Letouny MiG-29 a Su-22 mají být po roce 2020 nahrazeny novými stroji vzešlými z programu Harpyje (Harpia). Polské letectvo plánuje nákup 48 až 64 víceúčelových bojových letadel.[2]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky polského letectva podle ročenky World Air Forces 2018.[3] V tabulce nejsou zahrnuty bezpilotní letouny a vrtulníky provozované polským pozemním vojskem (1. brigádou letectva pozemního vojska a 25. brigádou vzdušné kavalérie) ani hlídkové letouny a vrtulníky polského námořnictva (viz Brygada Lotnictwa Marynarki Wojennej).

Název Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
MiG-29 Sovětský svaz stíhací letoun MiG-29A 31
cvičně-bojový letoun MiG-29UB
Suchoj Su-22 Sovětský svaz stíhací bombardér Su-22M4 32
cvičně-bojový letoun Su-22UM3K
F-16 Fighting Falcon Spojené státy víceúčelový bojový letoun F-16C 36
cvičně-bojový letoun F-16D 12
Dopravní a transportní letouny
Boeing 737 Spojené státy dopravní letoun 737-800 1[4] celkem objednány 2 letouny[5]
CASA C-295 Španělsko transportní letoun C-295M 16
PZL M28 Polsko transportní letoun 23
C-130 Hercules Spojené státy transportní letoun C-130E 5
Gulfstream G550 Spojené státy dopravní letoun 2[6]
Vrtulníky
Mil Mi-8 Sovětský svaz transportní vrtulník Mi-8, Mi-17 12
PZL Mi-2 Polsko užitkový vrtulník 15
PZL W-3 Sokół Polsko užitkový vrtulník 17
PZL SW-4 Polsko užitkový vrtulník 24
Guimbal Cabri G2 Francie užitkový vrtulník 4
Cvičné letouny
Alenia M-346 Itálie cvičný letoun 8
PZL-130 Orlik Polsko cvičný letoun 16
PZL TS-11 Iskra Polsko cvičný letoun 36

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polish Air Force na anglické Wikipedii.

  1. Polish F-16s Deploy on Anti-Daesh ISR Missions. AirForces Monthly. Srpen 2016, čís. 341, s. 14. (anglicky) 
  2. GROHMANN, Jan. Polsko hledá nástupce Su-22 a Mig-29: Kandidáti představeni. Armádní noviny [online]. 2017-12-26 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  3. Flightglobal. World Air Forces 2018 [PDF online]. Příprava vydání Craig Hole. 2017-12-05 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Narodowej, Ministerstwo Obrony."B737 „Józef Piłsudski” w Polsce"(in pl-PL)1=. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.mon.gov.pl/aktualnosci/artykul/najnowsze/b737-jozef-pilsudski-w-polsce-c2017-11-15/. 
  5. McIntosh, Andrew(April 18, 2017)."Poland orders Boeing 737 VIP jets seven years after tragedy"1=. American City Business Journals. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://www.bizjournals.com/seattle/news/2017/04/17/poland-boeing-737-bbj2-order-crash.html. 
  6. "The Polish Air Force Takes Delivery Of Its First Gulfstream G550 VIP Aircraft"(in en-US).The Aviationist. 2017-06-22. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://theaviationist.com/2017/06/22/the-polish-air-force-takes-delivery-of-its-first-gulfstream-g550-vip-aircraft/. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]