Francouzské letectvo

Armée de l'air ; (Letectvo)
	Logo Armée de l'air
Země	Francie
Vznik	29. března 1912 (letecká služba Francouzské armády); 1933 (nezávislá složka ozbrojených sil Francie)
Typ	letectvo
Funkce	vzdušný boj
Velikost	37 081 vojáků (2024)
Posádka	Paříž (stanoviště velitelství)
Velitelé	Général d’armée aérienne André Lanata
Nadřazené jednotky	Ozbrojené síly Francie
Webová stránka	www.defense.gouv.fr/air
Účast
Války	druhá světová válka; válka v Indočíně; válka v Alžírsku; válka v Zálivu; válka v Kosovu; válka v Afghánistánu; válka proti Islámskému státu
Mise	operace Deliberate Force; operace Harmattan; Baltic Air Policing
Insignie
Znak
	Letecký výsostný znak
Letouny
Bombardovací	Mirage 2000 D/N
Průzkumné	Boeing E-3 Sentry
Stíhací	Dassault Rafale; Mirage 2000
Cvičné	Alpha Jet; Embraer EMB 121 Xingu; Pilatus PC-21
Dopravní	Airbus A330
Transportní	C-130 Hercules; Airbus A400M Atlas; Lockheed Martin C-130J Super Hercules; CASA CN-235
Bezpilotní	EADS Harfang; MQ-9 Reaper
Vrtulníky
Transportní	Aérospatiale Puma
Víceúčelové	Eurocopter Cougar; Eurocopter Fennec

Francouzské letectvo (francouzsky Armée de l'Air) je letecká složka francouzských ozbrojených sil. Založeno bylo v roce 1909 pod názvem Service Aéronautique a roku 1912 se oficiálně stalo autonomní součástí armády. Samostatnou složkou se stalo v roce 1934.

V roce 2024 bylo s 38 071 aktivními vojáky druhým největším ozbrojeným sborem ve Francii.^[2] V aktivní službě bylo k roku 2025 493 letadel, z toho bylo 182 bojových letadel (Dassault Rafale - 105 ks a Dassault Mirage 2000 - 77 kusů).^[3]

Organizace

Základní jednotkou Francouzského armádního letectva před první světovou válkou byla letka (escadrille), odpovídající přibližně rotě a disponující 6-8 stroji. Letky začaly být v průběhu války početně posilovány a posléze sdružovány do vyšších formací nazvaných skupiny (groupe) a „uskupení“ či „seskupení“ (groupement). Tuto strukturu si letectvo zachovalo i v meziválečném období, kdy bylo „seskupení“ přejmenováno nejprve na letecký pluk (régiment d'aviation) a v roce 1933, se vznikem samostatné Armée de l'air, na eskadru (escadre).

V době počátku druhé světové války se početní stav jednotek lišil podle jejich určení – zatímco groupe vyzbrojená jednomotorovými stíhacími stroji měla jako tabulkový počet (jenž se mohl mírně lišit v závislosti na konkrétním typu) obvykle stanoveno 26 letounů, u jednotek vícemotorových stíhaček to bylo 20, u bombardovacích a průzkumných skupin 13 kusů a pozorovací skupiny pro spolupráci s armádou měly 11 strojů.^[4] Skupina (groupe), složená ze dvou letek, tak byla základní samostatnou administrativní a často i taktickou jednotkou, a eskadra, tvořená dvěma až třemi skupinami, plnila převážně administrativní roli. S vypuknutím války došlo k obnovení groupement jako taktického velitelství sdružujícího několik groupe, často od různých eskader, s čímž se eskadra stala výhradně týlovou a doplňovací úrovní velitelské struktury.

V poválečném období a vstupu Francie do NATO došlo k přeznačení groupe na escadron (peruť), která se pak stala základní operační a administrativní jednotkou Armée de l'air. Dvě až tři letky (escadrille) stále zůstávají organizační složkou těchto perutí zachovávající si vlastní identitu a tradice, například Escadrille SPA 3 v rámci Escadron de chasse 1/2 Cigognes, ale nikoliv operační samostatnost.

V době mezi srpnem a zářím 2015 došlo v Armée de l'air k obnovení stupně escadre (křídlo), zrušeného v roce 1995.^[5] V mezidobí byly jednotlivé perutě podřízeny přímo základnám (base aérienne) jako stupni odpovědnému za pozemní údržbu a zajištění operací.

Seznam letadel

Letadlo	Země původu	Typ	Verze	Ve službě^[3]	Poznámky
Stíhací letadla
Dassault Mirage 2000	Francie Francie	víceúčelové stíhací letadlo	2000D 2000-5F	52 25
Dassault Rafale	Francie Francie	víceúčelové stíhací letadlo	B C	105	Objednáno 50+63.
Dopravní letadla
Airbus A330	Evropská unie Evropská unie	taktické dopravní letadlo		1
Airbus A400M Atlas	Evropská unie Evropská unie	taktické dopravní letadlo	A400M-180 Atlas	24	Objednáno 26+4.
Lockheed C-130 Hercules	USA	taktické dopravní letadlo	C-130H	13
Lockheed Martin C-130J Super Hercules	USA	taktické dopravní letadlo	C-130J	2
Transall C-160	Francie Francie Německo Německo	taktické dopravní letadlo	F	36^[zdroj?]
CASA CN-235	Francie Francie Indonésie Indonésie	taktické dopravní letadlo		27
de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter	Kanada Kanada	užitkové dopravní letadlo		5
SOCATA TBM	Francie Francie	užitkové dopravní letadlo	TBM700	16
Letadla speciálního určení
Boeing E-3 Sentry	USA	AWACS	E-3F	4
Dassault Aviation Falcon 8X	Francie Francie	letadlo elektronického průzkumu		0	Objednáno 2+1.
Beechcraft Super King Air 350	USA	průzkumný		2
Airbus A330 MRTT	Evropská unie Evropská unie	tankovací letadlo		13
Lockheed Martin KC-130J	USA	tankovací letadlo	J	2
Cvičná letadla
Dassault/Dornier Alpha Jet	Francie Francie Německo Německo	cvičné/lehké bojové letadlo	E	30
Embraer EMB 121 Xingu	Brazílie Brazílie	cvičné letadlo		16
Grob G 120	Německo Německo	cvičné letadlo	A	18
Dassault Mirage 2000	Francie Francie	cvičné stíhací letadlo	2000B	6
Cirrus SR20	USA	cvičné letadlo		16
Cirrus SR22	USA	cvičné letadlo		9
Pilatus PC-7 MKX	Švýcarsko Švýcarsko	cvičné letadlo		0	Objednáno 22.
Pilatus PC-21	Švýcarsko Švýcarsko	cvičné letadlo		26

Vrtulníky
Eurocopter AS332 Super Puma	Francie Francie	užitkový vrtulník		3
Eurocopter Fennec	Francie Francie	lehký víceúčelový vrtulník	AS550 AS555	1 40
Eurocopter EC725	Francie Francie	dopravní vrtulník	H225M	18	Objednány 4.
Aérospatiale SA 330 Puma	Francie Francie	užitkový vrtulník		19
Airbus Helicopters H160	Francie Francie	užitkový vrtulník	H-160M	0	Objednáno 39+1.
Bezpilotní letadla
General Atomics MQ-9 Reaper	USA	bezpilotní letoun		3^[zdroj?]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francúzske vzdušné sily na slovenské Wikipedii.

↑ Zákon Francouzské republiky č. ze dne 29. března 1912, Loi portant organisation de l'aéronautique militaire et ouverture de crédits additionnels au titre de l'exercice 1912 (L'aéronautique militaire est chargée de l'étude, de l'acquisition ou de la construction, et de la mise en oeuvre des engins de navigation aérienne utilisables pour l'armée, tels que ballons, avions, cerfs-volants.), § 1. [cit. 2016-11-01]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ PENICHOU, Olivia. Defence Key Figures 2025 [online]. Ministère des Armées, 2025-09 [cit. 2026-02-02]. S. 13. Dostupné online.
1 2 HOYLE, Craig. World Air Forces 2026 [online]. London: Flight Global [cit. 2026-02-02]. S. 18. Dostupné online.
↑ CORNWELL, Peter D. The Battle of France Then & Now: Six Nations Locked in Aerial Combat, September 1939-June 1940. Old Harlow, Essex: Battle of Britain International Ltd., 2007. ISBN 9781870067652. Kapitola French Air Force, s. 81. (anglicky)
↑ BUYCK, Sebastien. Return of the Escadrille. AirForces Monthly. Září 2016, čís. 342, s. 54–55. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzdušná a vesmírná armáda na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Armée de l'Air (francouzsky)
The Warbird Mistress: A Flight to Nowhere: Interwar French Military Aviation Policy na YouTube (anglicky)
Military Aviation History: Why The French Air Force Failed na YouTube (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zákon Francouzské republiky č. ze dne 29. března 1912, Loi portant organisation de l'aéronautique militaire et ouverture de crédits additionnels au titre de l'exercice 1912 (L'aéronautique militaire est chargée de l'étude, de l'acquisition ou de la construction, et de la mise en oeuvre des engins de navigation aérienne utilisables pour l'armée, tels que ballons, avions, cerfs-volants.), § 1. [cit. 2016-11-01]. Dostupné online. (francouzsky)

[2] PENICHOU, Olivia. Defence Key Figures 2025 [online]. Ministère des Armées, 2025-09 [cit. 2026-02-02]. S. 13. Dostupné online.

[flightglobal-3] 1 2 HOYLE, Craig. World Air Forces 2026 [online]. London: Flight Global [cit. 2026-02-02]. S. 18. Dostupné online.

[4] CORNWELL, Peter D. The Battle of France Then & Now: Six Nations Locked in Aerial Combat, September 1939-June 1940. Old Harlow, Essex: Battle of Britain International Ltd., 2007. ISBN 9781870067652. Kapitola French Air Force, s. 81. (anglicky)

[5] BUYCK, Sebastien. Return of the Escadrille. AirForces Monthly. Září 2016, čís. 342, s. 54–55. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Seznam vzdušných sil

Nezávislé státy	Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Argentina Arménie Austrálie Ázerbájdžán Bahamy Bahrajn Bangladéš Belgie Belize Benin Bělorusko Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Brunej Bulharsko Burkina Faso Čad Černá Hora Česko Čína Dánsko DR Kongo Dominikánská republika Džibutsko Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie Filipíny Finsko Francie Ghana Gruzie Guatemala Honduras Chile Chorvatsko Indie Indonésie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael Jamajka Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jižní Korea Jižní Súdán Jordánsko Kambodža Kamerun Kanada Katar Kazachstán Keňa Kolumbie Kongo Kuba Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malajsie Malawi Mali Malta Maroko Mauritánie Mexiko Moldavsko Mongolsko Mosambik Myanmar Namibie Německo Niger Nigérie Nikaragua Nizozemsko Norsko Nový Zéland Omán Pákistán Paraguay Peru Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Salvador Saúdská Arábie Senegal Severní Korea Severní Makedonie Singapur Slovensko Slovinsko Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy americké Srbsko Srí Lanka Středoafrická republika Surinam Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tanzanie Thajsko Togo Tunisko Turecko Turkmenistán Uganda Ukrajina Uruguay Uzbekistán Venezuela Vietnam Zambie Zimbabwe

Státy s omezeným uznáním	Abcházie Arcach Podněstří Tchaj-wan