Egyptské vojenské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
القوات الجوية المصرية
Emblém Egyptského vojenského letectva
Emblém Egyptského vojenského letectva
Země EgyptEgypt Egypt
Vznik 1937 (Egyptské královské letectvo)
Typ letectvo
Velikost 1132 letadel[1] (2017)
Posádka Káhira (stanoviště velitelství)
Nadřazené jednotky Egyptské ozbrojené síly
Účast
Války první arabsko-izraelská válka
suezská krize
občanská válka v Severním Jemenu
šestidenní válka
opotřebovací válka
jomkipurská válka
libyjsko-egyptská válka
povstání na Sinaji
druhá občanská válka v Libyi
vojenská intervence v Jemenu
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak
Znak na SOP
Letecký výsostný znak na SOP
Letouny
Bitevní Alpha Jet MS2
Bombardovací F-4E Phantom II
Průzkumné E-2C Hawkeye
Stíhací Chengdu J-7
F-16A/C/D
MiG-21
MiG-29M/M2[2]
Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 2000EM
Rafale D/E
Cvičné Alpha Jet MS1
EMB 312 Tucano
Grob G 115
K-8 Karakorum
L-39 Albatros
L-59 Albatros
Dopravní Beechcraft 1900
Transportní Antonov An-74
C-130H Hercules
C-295
DHC-5 Buffalo
Vrtulníky
Bitevní AH-64D Apache
Transportní CH-47D Chinook
Mil Mi-8
Mil Mi-17
UH-60M Black Hawk
Víceúčelové Aérospatiale Gazelle
AW 109
AW 139
Sea King
SH-2G Seasprite

Egyptské vojenské letectvo (القوات الجوية المصرية, Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) je největší vojenské letectvo v Africe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak letectva (1937-1958)
Vlajka královského letectva
První 3 egyptští piloti

Královské Egyptské vojenské letectvo vzniklo v 1937 oddělením od armády. Během druhé světové války byly egyptské hranice ohrožovány postupujícími německými a italskými jednotkami. Britské královské letectvo výrazně rozšířilo své kapacity v Egyptě, avšak Egyptské letectvo zachovávalo téměř dokonce války neutralitu.

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael v roce 1948 se Egypt podílel spolu se státy arabské ligy na válce proti Izraeli. Egyptské letectvo zaútočilo na britskou leteckou základnu v Ramat David v domnění, že byla zabrána Izraelci. Během druhého náletu na základnu byla veškerá egyptská letadla sestřelena zkušenými britskými piloty. V roce 1952 proběhl v Egyptě převrat vedený plukovníkem Násirem. Ten měl za následek vyhlášení republiky a na mezinárodním poli příklon země k Sovětskému svazu. Již v roce 1955 byla egyptskému letectvu dodána první letadla ze SSSR a letečtí instruktoři vyslaní z Československa započali se školením egyptských pilotů.

Po znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 1956 vypukla tzv. Suezská krize během níž bylo egyptské území napadeno vojsky Izraele, Francie a Spojeného království. Egypt byl v tomto konfliktu vojensky poražen. Cizí vojska ze z jeho území musela kvůli silnému diplomatickému tlaku supervelmocí stáhnout. Následně byly v šedesátých letech britské stroje plně nahrazeny sovětskými a hlavní bojovou silou se staly stíhací letouny MiG-21.

V roce 1958 Egypt se Sýrií uzavřel svazek nazvaný Sjednocená arabská republika. Pro egyptské letectvo to znamenalo spojení se syrskými jednotkami.

V sedmdesátých letech se Egyptské ozbrojené síly zapojily do konfliktu v Severním Jemenu, kde podporovaly republikánské povstalce v boji proti Saúdské Arábii, Jordánsku, Íránu.

Egyptské letectvo vázané v Severním Jemenu bylo roku 1967 překvapeno preventivním Izraelským útokem, který zničil téměř veškeré jeho kapacity. Zničené stroje byly však s pomocí Sovětského svazu brzy nahrazeny. V následujících letech egyptské letectvo výrazně rozšířilo počet svých základen.

Když 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav začala Jomkipurská válka. Izraelské letectvo nedokázalo v této válce získat úplnou vzdušnou převahu. Egyptské letectvo v první fázi války nasadilo k útoku na izraelské pozice na Sinaji kolem 220 letounů. Egyptští piloti si také počínali zkušeněji, využívali možnosti podlétávání radaru.[zdroj?] Výraznou součástí bojů byla i protivzdušná obrana jejíž součástí byl i protiletadlový raketový komplet 2K12 Kub.

Významná letecká bitva proběhla 14. října u základny el-Mansourah. Během tohoto více než 50 minutového střetnutí se více než 250 izraelských letadel pokusilo zničit egyptskou leteckou základnu el-Mansourah. Egypťanům se základnu podařilo ubránit.[zdroj?]

V červenci 1977 propukl konflikt mezi Egyptem a sousední Libyí, kterého se Egyptské letectvo rovněž účastnilo.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Egyptská F-16D

Jádro současných egyptských vzdušných sil tvoří: 240 stíhacích letounů Lockheed F-16 (186 ks verze F-16C, 54 ks verze F-16D); 18 ks Dassault Mirage 2000; 35 kusů bitevních vrtulníků AH-64D Apache; 60 ks Dassault Mirage 5; 32 ks McDonnell F-4E Phantom II; 62 modernizovaných MiG 21.[zdroj?]


Další stroje[editovat | editovat zdroj]

cvičné:

transportní:

včasného varování:

vrtulníky:

Přehled letecké techniky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Egyptského vojenského letectva v roce 2017 podle Flightglobal.com.[1]

Název Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Dassault/Dornier Alpha Jet Francie/Německo lehký útočný letoun Alpha Jet MS2 13
Dassault Mirage 5 Francie stíhací letoun/stíhací bombardér/průzkumný letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 5DD
76
6
Dassault Mirage 2000 Francie víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun
Mirage 2000EM
Mirage 2000BM
15
4
Dassault Rafale Francie víceúčelový bojový letoun/dvoumístný bojový letoun Rafale EM/Rafale DM 6 Objednáno dalších 18 kusů.
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun
F-16A/C
F-16B/D
168
50
Chengdu J-7 Čínská lidová republika stíhací letoun F-7 60 Čínská kopie typu MiG-21.
McDonnell F-4 Phantom II USA stíhací bombardér F-4E 34
MiG-21 Sovětský svaz stíhací letoun 54
MiG-29 Rusko víceúčelový bojový letoun MiG-29M/M2 Objednáno celkem 46 kusů jejichž dodávky byly zahájeny na podzim 2017. Egyptská exportní varianta MiG-29M/M2 vychází z typu MiG-35, ale je vybavena méně vyspělým radarem, avionikou a výzbrojí.[2]
Speciální letouny
Grumman E-2 Hawkeye USA AWACS E-2C Hawkeye II 7
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-74 Ukrajina taktický transportní letoun 3
Beechcraft 1900 USA užitkový/lehký dopravní letoun 4
CASA C-295 EU taktický transportní letoun 22 Objednán ještě 1 kus.
de Havilland Canada DHC-5 Buffalo Kanada lehký transportní letoun vlastností STOL 8
Lockheed C-130 Hercules USA taktický transportní letoun C-130H 21
Vrtulníky
Aérospatiale Gazelle Francie ozbrojený vrtulník SA342 90
Agusta A109 Itálie lehký užitkový vrtulník 3
AgustaWestland AW139 EU střední užitkový/transportní vrtulník 2
Boeing AH-64 Apache USA bitevní vrtulník AH-64D 46
Boeing CH-47 Chinook USA těžký transportní vrtulník CH-47D 19 Objednáno dalších 6 kusů.
Kaman SH-2 Seasprite USA námořní vrtulník SH-2G Super Seasprite 11
Kamov Ka-52 Rusko bitevní vrtulník 0 Objednáno 46 kusů.
Mil Mi-8/Mil Mi-17 Sovětský svaz/Rusko transportní vrtulník 62
Sikorsky S-70 USA transportní vrtulník S-70/UH-60M 2 Předběžně objednány další 4 kusy.
Westland Sea King Spojené království námořní vrtulník/transportní vrtulník Sea King/Commando 23
Cvičná letadla
Aero L-39 Albatros/Aero L-59 Albatros Československo/Česko proudový cvičný a lehký bojový letoun 49
Dassault/Dornier Alpha Jet Francie/Německo proudový cvičný a lehký bojový letoun Alpha Jet MS1 27
Embraer EMB 312 Tucano Brazílie cvičný letoun 54
Grob G 115 Německo letoun pro základní výcvik 74
Hongdu K-8 Karakorum Čínská lidová republika proudový cvičný a lehký bojový letoun 120

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 9. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b TAGHVAEE, Babak. Swifts of the Nile. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 68-70. (anglicky) 
  3. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]