Egyptské vojenské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
القوات الجوية المصرية
Emblém Egyptského vojenského letectva

Emblém Egyptského vojenského letectva
Země EgyptEgypt Egypt
Vznik 1937 (Egyptské královské letectvo)
Typ letectvo
Velikost 1132 letadel[1] (2017)
Posádka Káhira (stanoviště velitelství)
Nadřazené jednotky Egyptské ozbrojené síly
Účast
Války první arabsko-izraelská válka
suezská krize
občanská válka v Severním Jemenu
šestidenní válka
opotřebovací válka
jomkipurská válka
libyjsko-egyptská válka
povstání na Sinaji
druhá občanská válka v Libyi
vojenská intervence v Jemenu
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak
Znak na SOP
Letecký výsostný znak na SOP
Letouny
Bitevní Alpha Jet MS2
Bombardovací F-4E Phantom II
Průzkumné E-2C Hawkeye
Stíhací Chengdu J-7
F-16A/C/D
MiG-21
MiG-29M/M2[2]
Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 2000EM
Rafale D/E
Cvičné Alpha Jet MS1
EMB 312 Tucano
Grob G 115
K-8 Karakorum
L-39 Albatros
L-59 Albatros
Dopravní Beechcraft 1900
Transportní Antonov An-74
C-130H Hercules
C-295
DHC-5 Buffalo
Vrtulníky
Bitevní AH-64D Apache
Transportní CH-47D Chinook
Mil Mi-8
Mil Mi-17
UH-60M Black Hawk
Víceúčelové Aérospatiale Gazelle
AW 109
AW 139
Sea King
SH-2G Seasprite

Egyptské vojenské letectvo (القوات الجوية المصرية, Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) je největší vojenské letectvo v Africe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak letectva (1937-1958)
Vlajka královského letectva
První 3 egyptští piloti

Královské Egyptské vojenské letectvo vzniklo v 1937 oddělením od armády. Během druhé světové války byly egyptské hranice ohrožovány postupujícími německými a italskými jednotkami. Britské královské letectvo výrazně rozšířilo své kapacity v Egyptě, avšak Egyptské letectvo zachovávalo téměř dokonce války neutralitu.

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael v roce 1948 se Egypt podílel spolu se státy arabské ligy na válce proti Izraeli. Egyptské letectvo zaútočilo na britskou leteckou základnu v Ramat David v domnění, že byla zabrána Izraelci. Během druhého náletu na základnu byla veškerá egyptská letadla sestřelena zkušenými britskými piloty. V roce 1952 proběhl v Egyptě převrat vedený plukovníkem Násirem. Ten měl za následek vyhlášení republiky a na mezinárodním poli příklon země k Sovětskému svazu. Již v roce 1955 byla egyptskému letectvu dodána první letadla ze SSSR a letečtí instruktoři vyslaní z Československa započali se školením egyptských pilotů.

Po znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 1956 vypukla tzv. Suezská krize během níž bylo egyptské území napadeno vojsky Izraele, Francie a Spojeného království. Egypt byl v tomto konfliktu vojensky poražen. Cizí vojska ze z jeho území musela kvůli silnému diplomatickému tlaku supervelmocí stáhnout. Následně byly v šedesátých letech britské stroje plně nahrazeny sovětskými a hlavní bojovou silou se staly stíhací letouny MiG-21.

V roce 1958 Egypt se Sýrií uzavřel svazek nazvaný Sjednocená arabská republika. Pro egyptské letectvo to znamenalo spojení se syrskými jednotkami.

V sedmdesátých letech se Egyptské ozbrojené síly zapojily do konfliktu v Severním Jemenu, kde podporovaly republikánské povstalce v boji proti Saúdské Arábii, Jordánsku, Íránu.

Egyptské letectvo vázané v Severním Jemenu bylo roku 1967 překvapeno preventivním Izraelským útokem, který zničil téměř veškeré jeho kapacity. Zničené stroje byly však s pomocí Sovětského svazu brzy nahrazeny. V následujících letech egyptské letectvo výrazně rozšířilo počet svých základen.

Když 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav začala Jomkipurská válka. Izraelské letectvo nedokázalo v této válce získat úplnou vzdušnou převahu. Egyptské letectvo v první fázi války nasadilo k útoku na izraelské pozice na Sinaji kolem 220 letounů. Egyptští piloti si také počínali zkušeněji, využívali možnosti podlétávání radaru.[zdroj?] Výraznou součástí bojů byla i protivzdušná obrana jejíž součástí byl i protiletadlový raketový komplet 2K12 Kub.

Významná letecká bitva proběhla 14. října u základny el-Mansourah. Během tohoto více než 50 minutového střetnutí se více než 250 izraelských letadel pokusilo zničit egyptskou leteckou základnu el-Mansourah. Egypťanům se základnu podařilo ubránit.[zdroj?]

V červenci 1977 propukl konflikt mezi Egyptem a sousední Libyí, kterého se Egyptské letectvo rovněž účastnilo.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Egyptská F-16D

Jádro současných egyptských vzdušných sil tvoří: 240 stíhacích letounů Lockheed F-16 (186 ks verze F-16C, 54 ks verze F-16D); 18 ks Dassault Mirage 2000; 35 kusů bitevních vrtulníků AH-64D Apache; 60 ks Dassault Mirage 5; 32 ks McDonnell F-4E Phantom II; 62 modernizovaných MiG 21.[zdroj?]


Další stroje[editovat | editovat zdroj]

cvičné:

transportní:

včasného varování:

vrtulníky:

Přehled letecké techniky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Egyptského vojenského letectva v roce 2017 podle Flightglobal.com.[1]

Název Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Dassault/Dornier Alpha Jet Francie/Německo lehký útočný letoun Alpha Jet MS2 13
Dassault Mirage 5 Francie stíhací letoun/stíhací bombardér/průzkumný letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 5DD
76
6
Dassault Mirage 2000 Francie víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun
Mirage 2000EM
Mirage 2000BM
15
4
Dassault Rafale Francie víceúčelový bojový letoun/dvoumístný bojový letoun Rafale EM/Rafale DM 6 Objednáno dalších 18 kusů.
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun
F-16A/C
F-16B/D
168
50
Chengdu J-7 Čínská lidová republika stíhací letoun F-7 60 Čínská kopie typu MiG-21.
McDonnell F-4 Phantom II USA stíhací bombardér F-4E 34
MiG-21 Sovětský svaz stíhací letoun 54
MiG-29 Rusko víceúčelový bojový letoun MiG-29M/M2 Objednáno celkem 46 kusů jejichž dodávky byly zahájeny na podzim 2017. Egyptská exportní varianta MiG-29M/M2 vychází z typu MiG-35, ale je vybavena méně vyspělým radarem, avionikou a výzbrojí.[2]
Speciální letouny
Grumman E-2 Hawkeye USA AWACS E-2C Hawkeye II 7
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-74 Ukrajina taktický transportní letoun 3
Beechcraft 1900 USA užitkový/lehký dopravní letoun 4
CASA C-295 EU taktický transportní letoun 22 Objednán ještě 1 kus.
de Havilland Canada DHC-5 Buffalo Kanada lehký transportní letoun vlastností STOL 8
Lockheed C-130 Hercules USA taktický transportní letoun C-130H 21
Vrtulníky
Aérospatiale Gazelle Francie ozbrojený vrtulník SA342 90
Agusta A109 Itálie lehký užitkový vrtulník 3
AgustaWestland AW139 EU střední užitkový/transportní vrtulník 2
Boeing AH-64 Apache USA bitevní vrtulník AH-64D 46
Boeing CH-47 Chinook USA těžký transportní vrtulník CH-47D 19 Objednáno dalších 6 kusů.
Kaman SH-2 Seasprite USA námořní vrtulník SH-2G Super Seasprite 11
Kamov Ka-52 Rusko bitevní vrtulník 0 Objednáno 46 kusů.
Mil Mi-8/Mil Mi-17 Sovětský svaz/Rusko transportní vrtulník 62
Sikorsky S-70 USA transportní vrtulník S-70/UH-60M 2 Předběžně objednány další 4 kusy.
Westland Sea King Spojené království námořní vrtulník/transportní vrtulník Sea King/Commando 23
Cvičná letadla
Aero L-39 Albatros/Aero L-59 Albatros Československo/Česko proudový cvičný a lehký bojový letoun 49
Dassault/Dornier Alpha Jet Francie/Německo proudový cvičný a lehký bojový letoun Alpha Jet MS1 27
Embraer EMB 312 Tucano Brazílie cvičný letoun 54
Grob G 115 Německo letoun pro základní výcvik 74
Hongdu K-8 Karakorum Čínská lidová republika proudový cvičný a lehký bojový letoun 120

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 9. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b TAGHVAEE, Babak. Swifts of the Nile. AirForces Monthly. listopad 2017, čís. 356, s. 68-70. (anglicky) 
  3. Cvičné letouny [online]. army.cz, [cit. 2017-11-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]