Kamov Ka-52

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamov Ka-52 Alligator
Určení bitevní vrtulník
Výrobce Ruské vrtulníky
Kamov
Progress
První let 25. července 1997[1]
Zařazeno 2010
Uživatel Rusko
Egypt
Výroba říjen 2008[2]
Vyrobeno kusů 80[zdroj?]

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO: "Hokum-B") je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50 (v kódu NATO: "Hokum-A"). Prototyp byl zalétán v roce 1997 a v roce 2010 převzala ruská armáda první čtyři operační kusy. Ruské ozbrojené síly zatím objednaly 30 strojů.

Pro Ruskem objednané vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral byla vyvinuta palubní verze Ka-52K. Po stornování dodání plavidel Francií a prodeji obou postavených výsadkových lodí Egyptskému námořnictvu bylo Egyptem objednáno 46 bitevních vrtulníků Ka-52K.[3]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První prototyp na přehlídce MAKS 2005

Kořeny tohoto typu lze hledat v 70. letech 20. století, kdy ruské velení začalo uvažovat o vývoji náhrady bitevního vrtulníku Mil Mi-24. Od počátku 80. let pak začaly konstrukční kanceláře Mil a Kamov pracovat na svých projektech nových bitevních vrtulníků, ze kterých vzešly typy Kamov Ka-50Mil Mi-28. Jednomístný Ka-50 se stal vítězem soutěže, jeho operační zkoušky v letech 1999–2000 však vedly k požadavku na vývoj dvoumístného vrtulníku uzpůsobeného pro noční operace (pilot Ka-50 byl značně přetížený i při operacích ve dne). Kamov proto nabídl od roku 1994 vyvíjenou dvoumístnou verzi Ka-50 označenou Ka-52. U ní byla přepracována zejména přední část stroje (MiL přitom pracoval na noční verzi MiL-28N).[4]

První prototyp Ka-52, upravený ze sériového Ka-50, se představil v roce 1996 na zbrojní výstavě Aero India 96 (Indie je potenciálním zahraničním uživatelem typu).[5] Prototyp poprvé vzlétl 25. července 1997. Druhý prototyp byl pro nedostatek finančních prostředků zalétán teprve 27. června 2008 a třetí v říjnu 2008. Ruské letectvo si přitom jako hlavní typ vybralo stroje Mil Mi-28N, přesto ale zadalo výrobu obou konkurentů. Ka-52 má přitom sloužit zejména pro speciální operace armády a pro potřeby ruského námořnictva, které je hodlá provozovat z paluby čtyř objednaných výsadkových lodí třídy Mistral.[4]

První čtyři bitevní vrtulníky Ka-52 převzala ruská armáda dne 28. prosince 2010. Stroje byly zařazeny ke 4. středisku bojové přípravy a výcviku leteckého personálu. Do roku 2012 by mělo být dodáno všech prozatím objednaných 30 kusů. Vývoj vrtulníků ale stále pokračuje. Aktuálně je trápí zejména nízká životnost speciálního avionického a optoelektronického vybavení.[6]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pokročilejší verze Ka-52 na přehlídce MAKS 2009
Kamov Ka-52 na výstavě MAKS 2009

Ka-52 je vybaven multifunkčním elektronickým letovým, navigačním a zbraňovým systémem, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují lokalizovat a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

Z typu Ka-50 byla převzata střední a zadní část vrtulníku (oba typy sdílí až 80% konstrukčních dílů a skupin).[5] Přední část trupu obsahuje dvoumístnou kabinuvystřelovacími sedačkami Zvezda K-37-800 umístěnými vedle sebe. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. První je pilot-velitel stroje a druhou pilot-navigátor-operátor zbraňového systému. Oba mají k dispozici plnohodnotné řízení, čtyři multifunkční displeje a dva menší displeje (velitel má též průhledový displej HUD).[4]

V kulovém pouzdru pod přídí je elektro-optický pozorovací systém TOES-520 vybavení televizní a termovizní kamerou. Vrtulník je dále vybaven centrálním bojovým systémem Argument-2000 (piloti mají přilbové zaměřovače), systémem ochrany vrtulníku L370 Vitebsk a zbraňovým řídícím systémem SUO-806P. Palubní radiolokátor je typu Phazotron Arbalet-52.[4]

Základní výzbrojí vrtulníku je rychlopalný kanón 2A42 ráže 30 mm s celkovou zásobou 470 nábojů, umístěný na pravoboku. Dále může nést až 2000 kg podvěsné výzbroje na čtyřech podkřídlových závěsnících a dvou závěsnících na koncích křídel. Neseny mohou být například bloky neřízených raket, kulometné a kanónové kontejnery, bomby a pumové kontejnery, protitankové řízené střely 9M120/9M220 Ataka, protizemní střely Ch-25ML či protiletadlové řízené střely Igla-V a R-73. Na koncích křídel jsou umístěny rovněž výmetnice klamných cílů.[5]

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory Klimov VK-2500 o maximálním výkonu po 1987 kW. Motory roztáčí dva souosé protiběžné rotory o průměru 14,5 m, každý s trojicí kompozitových listů. Je to řešení typické pro vrtulníky společnosti Kamov. Palivo je neseno ve dvou samosvorných hlavních nádržích, přičemž je možné podvěsit též čtyři přídavné palivové nádrže.[4]

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • Kamov Ka-52K – námořní verze pro provozování na válečných lodích

Specifikace (Ka-52 Alligator)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí křídel: 7,3 m
  • Délka trupu: 14,5 m
  • Výška: 4,90 m
  • Vzletová hmotnost: 10 400 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 11 300 kg
  • Pohonná jednotka: 2x turbohřídelový motor Klimov TV3-117MVA
  • Výkon pohonné jednotky: 1638 kW

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 270 km/h
  • Maximální rychlost: 300 km/h
  • Dolet: 500 km
  • Praktický dostup: 5300 m
  • Statický dostup: 4350 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1× rychlopalný kanón ráže 30 mm
  • 2000 kg podvěšené výzbroje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kamov Ka-52 Alligator helicopter
  2. Kamov Ka-52 Alligator Helicopter, Russia [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Russia to Deliver 46 Ka-52K Katran Hokum-B Ship-Borne Helicopters to Egypt for Mistral LHDs [online]. 2015-12-31, [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e NOVOTNÝ, Zbyněk. Ruský vrtulník Kamov Ka-52 Alligator - vývoj bez konce [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c Další z rodiny Kamovů [online]. Ministerstvo obrany ČR, [cit. 2011-04-10]. Dostupné online.  
  6. SOUŠEK, Tomáš. Kamov Ka-52 zařazován do výzbroje. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 58–59. ISSN 1802-4823.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Kamov „Hokum“, s. 306.   (česky)
  • Opyжиe Pоссии 2006-2007 / Russia´s Arms 2006-2007. [s.l.] : OOO „Boeнный Пapaд“ / Military Parade Ltd., 2006. (rusky, anglicky)  
  • G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]