Vzpoura Wagnerovy skupiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vzpoura Wagnerovy skupiny
konflikt: ruská invaze na Ukrajinu
     Území kontrolované Wagnerovou skupinou před koncem vzpoury
     Území kontrolované Wagnerovou skupinou před koncem vzpoury

Trvání23.–24. června 2023
MístoRuskoRusko Rusko
Výsledekdohoda o konci vzpoury a stáhnutí wagnerovců zpět
Změny územíWagnerova skupina obsadila Rostov na Donu a Voroněž
Strany
Wagnerova skupina RuskoRusko Rusko
Velitelé
Jevgenij Prigožin
Dmitrij Utkin[1]
Rusko Vladimir Putin
Rusko Sergej Šojgu
Rusko Valerij Gerasimov
Čečensko Ramzan Kadyrov
Ztráty
2 zabití a několik raněných[2]
1 AMN-590951, 2 UAZ-23632, 1 Ural-4320, 1 KamAZ 6x6[3]
nejméně 13 zabitých[4]
1 Il-22M, 3 Mi-8/Mi-8MPTR-1, 1 Mi-35M, 1 Ka-52, 1 KamAZ-435029, 1 Tigr-M[3]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzpoura Wagnerovy skupiny je označení pro vnitropolitickou vojenskou krizi v Rusku, která započala 23. června 2023. Po déletrvajících sporech s regulérní ruskou armádou během války na Ukrajině zahájila paramilitantní Wagnerova skupina vedená Jevgenijem Prigožinem ozbrojenou vzpouru proti vedení ruské armády a ruskému ministerstvu obrany.[5]

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko měl, podle agentury RIA Novosti, 24. června 2023 přesvědčit Prigožina k zastavení postupu na Moskvu, stažení Wagnerovců a deeskalaci konfliktu. Podle kremelského mluvčího Peskova mělo být vůči Prigožinovi zastaveno trestní řízení a umožněno mu odjet do Běloruska.[6][7]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejímž průběhu začal narůstat její význam oproti pravidelným ozbrojeným silám Ruska, a objevily se také konflikty mezi jejím vedením a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který se snaží paramilitární jednotky bojující na straně Ruska přivést pod kontrolu úřadů. Vůdce Wagnerovců Jevgenij Prigožin občas veřejně kritizoval oficiální orgány a oligarchy.[8][9]

Vztahy se dále vyostřily v průběhu mnohaměsíčních bojů o Bachmut[10] a 10. června 2023 Šojgu vznesl požadavek aby všichni příslušníci „dobrovolnických útvarů“ do 1. července podepsali kontrakty s ministerstvem obrany, v němž jej 13. června v televizním vysílání podpořil i ruský prezident Vladimir Putin, ale Prigožin tento postup 14. června odmítl.[11]

O přípravě vzpoury věděly USA, jejichž tajné služby se svými poznatky již 21. června 2023 seznámily představitele administrativy a o den později i užší skupinu představitelů Kongresu,[12] ale před Ukrajinou tyto informace tajily.[13] O vzpouře měl podle USA vědět i ruský generál Sergej Surovikin, takže snaha o změnu nejvyššího politického vedení ruské armády měla zřejmě větší podporu, než se v průběhu akce wagnerovců zdálo.[14] CNN obdržela od ruského investigativního centra Dosje dokumenty, podle kterých měl Surovikin u wagnerovců osobní registrační číslo a patřil mezi nejméně 30 ruských vojenských a zpravodajských důstojníků, kteří jsou takzvanými VIP členy Wagnerovy skupiny.[15]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Tank Wagnerovy skupiny v Rostově na Donu.

Eskalace nastala v pátek 23. června a trvala do soboty 24. června 2023.

23. června[editovat | editovat zdroj]

V pátek obvinil Jevgenij Prigožin ruské ministerstvo obrany a Ozbrojené síly Ruské federace z raketového útoku na tábor jeho žoldáků a prohlásil, že potrestá ty kdo za to nesou odpovědnost.[16] Dále Prigožin prohlásil, že „Ukrajina osm let nebombardovala Doněck, pouze ruské pozice. Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko s vojáky NATO, ruské ministerstvo obrany klame veřejnost i prezidenta. Donbas byl od roku 2014 plundrován Rusy a válka v roce 2022 začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti inzerovány.“ Prigožin výslovně obvinil ze lhaní ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova. Vyzval Rusy, aby se připojili k (jeho) 25 tisícům bojovníků, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím v zemi.[17]

Národní protiteroristický výbor Federální služby bezpečnosti v odpověď oznámil zahájení Prigožinova trestního stíhání u Generální prokuratury Ruské federace podle ustanovení § 279 ruského trestního zákoníku, pojednávajícího o ozbrojené vzpouře.[18]

24. června[editovat | editovat zdroj]

Postup Wagnerovců při povstání

Dne 24. června vstoupily Wagnerovy jednotky s těžkou technikou do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu.[5][19] Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži.[20] Prigožin nazval svoji akci Pochod spravedlnosti.[21]

V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření. Ve Voroněžské oblasti byly zrušeny všechny veřejné akce.[22][23] Ruský prezident Vladimir Putin v ranním mimořádném projevu jednání Wagnerovy skupiny označil za vzpouru.[24][25][26] Prigožin v odpovědi Putinovi odmítl označení za zrádce a prohlásil, že se nevzdá on ani jeho jednotky.[27] Kolona o odhadnuté síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina,[28] postupující po dálnici M4 dosáhla Lipecké oblasti, asi 100 km severně od Voroněže a pokračovala směrem k Moskvě. V časných odpoledních hodinách obsadila město Jelec.[29] Síly věrné Putinovi přerušily některé komunikace v regionu bagry.[1] Web Flightradar24, monitorující pohyb letadel, zaznamenal odlet jednoho z letounů užívaných Putinem při jeho oficiálních cestách, směrem na severozápad, ale jeho mluvčí Peskov uvedl, že Putin nebyl na jeho palubě a zůstal pracovat v Kremlu.[30]

V odpoledních hodinách nicméně došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se zavázala stáhnout zpět.[31][32] Jiné body této smlouvy nebyly zveřejněny.[33] Prigožin odvolal postup svých jednotek necelých 200 km od Moskvy a podle Kremlu odjel do Běloruska.[21]

Dozvuky[editovat | editovat zdroj]

Po téměř dvoudenní odmlce se v pondělí 26. června Prigožin ozval na sociálních sítích, ale svoji pozici neupřesnil. Prohlásil, že „tažení jsme zahájili kvůli nespravedlnosti“ a že „cílem našeho pochodu nebylo svrhnout ruské vedení.“[21] Uvedl, že wagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července svoji existenci a v Rostově na Donu na jihu Ruska předat ministerstvu obrany používanou armádní techniku.

Ruský premiér Michail Mišustin vyzval k jednotě a veřejné loajalitě vůči prezidentu Putinovi. Ministr obrany Sergej Šojgu byl ukázán na záběrech, jak navštívil předsunuté kontrolní stanoviště v okupované části Ukrajiny. Prezident Vladimir Putin veřejně vystoupil, ale o vzpouře se nezmínil, místo toho pochválil ruský průmysl. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí podle listu The Moscow Times řekl, že wagnerovci budou navzdory vzpouře dále působit v operacích v Mali a Středoafrické republice a že „členové Wagnerovy skupiny tam (v Africe) pracují jako instruktoři a jejich práce bude pokračovat“. Předseda parlamentního zákonodárného výboru Pavel Krašeninnikov uvedl, že ruské žoldnéřské skupiny už nebudou mít možnost verbovat trestance. Portál Vjorstka v pondělí uvedl, že wagnerovci by se měli přesunout do tábora pro asi osm tisíc lidí, jenž vzniká u běloruského města Asipovičy v Mohylevské oblasti asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou.[21][34] Štábu BBC s redaktorem Stevem Rosenbergem bylo povoleno tábor navštívit 7. července a byl prázdný.[35] Video s ministrem obrany Sergejem Šojgujem, kde navštívil okupovanou část Ukrajiny, bylo označeno za podvrh.[36]

Podle šéfa Hlavního ředitelství zpravodajské služby Ministerstva obrany Ukrajiny Kyrylo Budanova byla ruská FSB pověřena likvidací vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, ale není jasné zda takový úkol zvládne nebo bude chtít provést.[37]

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov 10. července uvedl, že Prigožin byl mezi veliteli pozvanými do Kremlu 5 dní po zhroucení vzpoury.[38]

Přesně dva měsíce po vzpouře za nevyjasněných okolností havarovalo letadlo s Prigožinem, Utkinem a dalšími wagnerovci na palubě. Všichni cestující na palubě zemřeli.

V listopadu 2023 byla Wagnerova skupina, nově vedená Pavlem Prigožinem, pětadvacetiletým synem Jevgenije Prigožina, převedena do podřízenosti Národní gardě Ruské federace.[39]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

  • Spojené státy americké Mluvčí Národní bezpečnostní rady Adam Hodge prohlásil, že Spojené státy americké „sledují vývoj v Rusku a konzultují jej se svými spojenci a partnery“.[40]
  • Evropská unie Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že spustil „centrum krizové reakce“ v návaznosti na blízké setkání unijních ministrů zahraničních zemí, kde proběhne následná koordinace. Zároveň navázal kontakt s ministry zahraničních věcí zemí G7 a ubezpečil, že na podpoře Ukrajiny se nadále nic nemění.[41]
  • Česko Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský upozornil, že „s ohledem na probíhající vojenskou invazi na Ukrajinu a možnou hrozbu zhoršení bezpečnosti v zemi, zejména pro občany států EU a NATO, stále platí naše důrazné varování před cestami na území Ruské federace.“[42] Ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že „po šestnácti měsících války na Ukrajině vede válku Rusko s Ruskem“ a že celá situace se jeví jako občanská válka.[43]
  • Ukrajina Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že „vzpoura odhalila vnitřní slabost Ruska“ a že „kdo si zvolí cestu zla, zničí sám sebe“.[44]
  • Rusko Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k ruské veřejnosti označil vzpouru za „zradu“ a prohlásil, že povstání ohrožuje existenci samotného Ruska. Použil přitom přirovnání k ruské revoluci v roce 1917, ke které došlo, když Rusko bojovalo v první světové válce. Dále varoval před ztrátou území s odkazem na brestlitevskou mírovou smlouvu, kterou podepsalo vedení bolševiků s císařským Německem, a připomněl „tragédii“ následné ruské občanské války.[45] Putin vyzval ke zničení organizátorů povstání a tvrdil, že ruští vojáci postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují. Vzpouru charakterizoval jako „bodnutí do zad“ uprostřed probíhající války se Západem, který se snaží zničit existenci Ruska jako státu.[46]
  • Kazachstán Kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Putinem události označil za „vnitřní záležitost Ruska“.[47]
  • Čína Čínský ministr zahraničí Čchin Kang vyslovil 25. června „podporu Rusku při udržování vnitřní stability“.[48]
  • NATO Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že akce žoldnéřů poukázala rizika jejich používání v konfliktu a na slabost ruského vedení.[34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023. aasta mäss Venemaal na estonské Wikipedii.

  1. a b ptt, svm. Moskvu vystrašilo pět tisíc blížících se wagnerovců, z Kremlu zmizela vlajka. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  2. ‘We did not want to spill Russian blood’: Prigozhin makes statement on Wagner Group’s mutiny attempt. Novaya Gazeta Europe [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-26. (anglicky) 
  3. a b MITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. Chef’s Special - Documenting Equipment Losses During The 2023 Wagner Group Mutiny. Oryx [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. zc, jsi, sdi/wd. Wagner chief 'humiliated' Putin, Ukraine says. Deutsche Welle [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Генпрокуратура РФ заявила, что ФСБ завела на Пригожина уголовное дело о призывах к вооруженному мятежу. Meduza [online]. [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Kreml oznámil, co se stane s Prigožinem. Musí odjet do Běloruska. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  7. Vložil se do toho Lukašenko. Prigožin nařídil wagnerovcům odjet od Moskvy. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  8. DOHNAL, Martin. Prigožin už je vyloženě nepříčetný: Šojgu, Gerasimove, kde je sakra munice?. Novinky.cz [online]. 2023-05-05. Dostupné online. 
  9. Prigožin obvinil Šojgua ze zrady. Napomáháte nepříteli, reagovalo ministerstvo. iDNES.cz [online]. 2023-02-22. Dostupné online. 
  10. Prigožinův vliv slábne. Začal boj o jeho život – politický a možná i ten skutečný. iROZHLAS [online]. 2023-03-19 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  11. Wagner group refuses to sign contracts despite Putin's orders - British intelligence. Ukrinform [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SANGER, David E.; BARNES, Julian E. U.S. Suspected Prigozhin Was Preparing to Take Military Action Against Russia. The New York Times. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-30]. (anglicky) 
  13. RAKÚSOVÁ, Kateřina. O Prigožinovi se vědělo týdny dopředu. USA měly detailní plány vzpoury v Rusku. Deník.cz. 2023-06-27. Dostupné online [cit. 2023-06-28]. 
  14. Ruský generál Surovikin věděl o vzpouře wagnerovců předem. Echo24.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  15. Generál Surovikin je člen wagnerovců. Podle tajné služby má FSB rozkaz zabít Prigožina. Echo24.cz [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  16. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Prigožin vyhrožuje likvidací ruského vojenského velení. Chce pomstít smrt svých lidí. Deník N [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  17. KAIZR, Patrik. VIDEO: Rusové útočí na mé muže, zuří Prigožin. Vzpoura, tvrdí Kreml a poslal na něj tajnou službu. CNN Prima News [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  18. ФСБ завела на Пригожина уголовное дело о призывах к вооруженному мятежу. Meduza [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky) 
  19. Andrew Osborn; KEVIN LIFFEY. Russian mercenary boss Prigozhin in standoff with Russian army amid 'armed mutiny' [online]. Reuters, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. "Reuters: ЧВК Вагнера захватила военные объекты в Воронеже". Meduza [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky) 
  21. a b c d VAVRDA, Antonín. „Pochod spravedlnosti“ skončil: Prigožin otočil své žoldáky 200 km od Moskvy. A v noci odjel do Běloruska. Lidovky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  22. В Москве, Московской и Воронежской областях ввели режим контртеррористической операции, TASS, 24. června 2023
  23. Terrorismivastased meetmed kehtestati ka Voroneži oblastis, ERR, 24. června 2023
  24. Je to rána do zad, řekl Putin ke vzpouře wagnerovců. Vyzval k tvrdé reakci. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  25. Prigožin se nevzdává. Ke střetu může dojít ve městě Rostov. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  26. Wagnerovci obsadili další město, Voroněž. Echo24.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  27. Voroněží otřásají exploze. Nejsem zrádce a nevzdám se, ohradil se Prigožin. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  28. 5,000 men are in Wagner convoy approaching Moscow - source close to Russian-backed Donetsk leaders. The Times of India. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky) 
  29. GAMIO, Lazaro; HERNANDEZ, Marco; HOLDER, Josh; KURMANAEV, Anatoly; ZHANG, Christine. How a Rebellion in Russia Unfolded Over 36 Hours. The New York Times. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky) 
  30. Wagner boss will move to Belarus under deal to withdraw troops. The Telegraph. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky) 
  31. Prigožin oznámil konec postupu na Moskvu - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  32. Zastavili se 200 kilometrů před Moskvou. Wagnerovci se po dohodě vrací na základny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  33. BOURKE, Latika. Live updates: Putin vows to defend Russia against Wagner rebellion. The Sydney Morning Herald [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b MICHÁLEK, Matěj. Kreml po bouřlivém víkendu zahájil operaci k obnovení Putinovy pověsti. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  35. Belarus camp offered to Wagner: BBC's Steve Rosenberg visits. BBC News [online]. BBC, 2023-07-07 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. FAIKIS, marcel. Video: Záběry Šojgua na Ukrajině jsou podvrh, expert je rozebral. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  37. FSB nařídila zabít Prigožina - šéfa Wagnerovy skupiny. ČeskéNoviny.cz [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  38. Wagner boss Yevgeny Prigozhin met Russia's Vladimir Putin after mutiny
  39. Wagnerovce povede Prigožinův syn. Skupina nově spadá pod ruskou národní gardu, obnovila nábor. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  40. Russian Generals Accuse Mercenary Leader of Trying to Mount a Coup. The New York Times. 23 June 2023. Dostupné online [cit. 2023-06-24]. (anglicky) 
  41. STAROSTOVÁ, Marie; ČTK. Unie i USA situaci v Rusku pečlivě sledují. ‚Podpora Ukrajině je neochvějná,‘ řekl předseda Evropské rady [online]. Praha: Český rozhlas, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  42. ČTK. Česko sleduje situaci v Rusku, dál varuje před cestami do země, řekl Lipavský. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  43. ČTK. Černochová: Situace v Rusku se jeví jako občanská válka. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  44. KLAPAL, Ondřej. Zelenskyj reaguje na vzpouru v Rusku. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  45. Putin raises specter of civil war as Wagner boss Prigozhin menaces Moscow. Politico. 24 June 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2023. 
  46. Putin: Ozbrojená vzpoura je zradou Ruska, její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Aktuálně.cz [online]. Economia, 24. června 2023. Dostupné online. 
  47. BALACHUK, Iryna. Putin calls Kazakh president, but he says latest events are internal matter for Russia. Ukrainska Pravda [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. WOO, Ryan; MARROW, Alexander. China expresses support for Russia after aborted mutiny. Reuters [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]