Jens Stoltenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jens Stoltenberg

Stranická příslušnost
Členství Norská strana práce

Narození 16. března 1959 (57 let)
Oslo
Národnost Norové
Choť Ingrid Schulerud (od 1987)
Rodiče Thorvald Stoltenberg a Karin Stoltenberg
Alma mater Univerzita v Oslu (do 1987)
Profese ekonom a politik
Podpis Jens Stoltenberg, podpis
Ocenění Årets europeer (2003)
Barnehelseprisen (2005)
Literární cena Peera Gynta (2012)
Commons Jens Stoltenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jens Stoltenberg (* 16. března 1959) je norský ekonom a politik, předseda Norské strany práce a bývalý ministerský předseda Norska, v současnosti generální tajemník NATO.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátky vnímání politiky[editovat | editovat zdroj]

Stoltenbergovy první kroky v politice byly již v mladistvém věku. Tehdy na něj měla významný vliv jeho sestra Camilla. Ta byla v té době členem marxisticko-leninské skupiny s názvem Rudá mládež. Nesouhlas s vietnamskou válkou jej vedl k politickým projevům. Po náletech a těžkém bombardování severovietnamského přístavního města Hai Phong, na konci vietnamské války, se podílel na protestním shromáždění zaměřeným u velvyslanectví USA v Oslu. Zde účastníci házeli kameny na tuto budovu a rozbili několik oken. Stoltenberg unikl zatčení policií, přestože několik z jeho přátel bylo chyceno.[zdroj?]

Politická kariéra v Norsku[editovat | editovat zdroj]

Stoltenberg vyrostl v politické rodině. Jeho otec Thorvald Stoltenberg je jeden z nejvíce prominentních norských politiků a bývalý ministr zahraničních věcí. Jeho matka Karin Stoltenbergová byla druhou ministryní. Jeho teta z matčiny strany je manželkou bývalého ministra zahraničních věcí Jørgena Holsta. Stoltenberg je ženatý s diplomatkou Ingrid Schulerudovou, s níž má dvě děti. Byl vychován v duchu waldorfské pedagogiky, studoval v Oslo katedralskole a na Univerzitě Oslo. Účastnil se Bilderbergských setkání.

Stoltenberg byl předsedou mládežnické organizace „Arbeidernes Ungdomsfylking“ Dělnické strany v letech 1985 a 1989 a šéfem místní organizace Dělnické strany v Oslu mezi lety 1990 a 1992.

Byl statssekretær – druhý ministr – v oblasti životního prostředí (19901991), ministr průmyslu (19931996) a ministr financí (19961997). Jeho první funkční období v roli premiéra (20002001) bylo považováno v rámci vlastní strany za kontroverzní, byl zodpovědným za reformy a modernizaci sociálního státu, tato reforma obsahovala částečnou privatizaci klíčových státních společností. V parlamentních volbách z 10. září 2001 získala strana jeden z nejhorších výsledků, zvítězila s pouhými 24 % hlasů. Volební výsledek byl rychle následován zápasem o předsednictví mezi Thorbjørnem Jaglandem a Stoltenbergem, který ze střetu vzešel jako vítěz.

V parlamentních volbách 2005 strana zaznamenala obrovské zlepšení volebního výsledku a strana získala většinu v parlamentu spolu s dalšími „rudozelenými“ stranami levého středu. Tento výsledek vydláždil cestu k vzniku rudozelené koalice, které předsedá Stoltenberg od 17. října 2005.

Generální tajemník NATO[editovat | editovat zdroj]

Americký ministr zahraničních věcí John Kerry a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Od října 2014 je generálním tajemníkem NATO.[1]

V září 2015 po setkání se Stoltenbergem kritizoval místopředseda české vlády Andrej Babiš šéfa NATO za nezájem o ochranu evropských hranic během evropské migrační krize. Babiš prohlásil: "NATO uprchlíci nezajímají, přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují."[2]

24. listopadu 2015 po sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckou F-16 v okamžiku, kdy ruský Su-24 poskytoval vzdušnou podporu vojákům syrské armády v boji proti syrské odnoži al-Káidy a Brigádě syrských Turkmenů v provincii Lázikija,[3] Stoltenberg podpořil Turecko a prohlásil, že NATO je solidární s Tureckem.[4]

3. února 2016 Stoltenberg obvinil Rusko, že "destabilizuje evropský pořádek" a prohlásil, že odpověď NATO "musí být jasná a tvrdá". Stoltenberg podpořil více vojenských cvičení NATO ve východní Evropě. Ruský premiér Dmitrij Medveděv v reakci na Stoltenbergova prohlášení řekl, že "Politika NATO směrem k Rusku zůstává nepřátelská a neprůhledná. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce."[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-61935360-vedeni-nato-prevezme-dalsi-severan-po-rasmussenovi-prijde-norsky-expremier-stoltenberg
  2. "Babiš: NATO se chová účelově a uprchlíci ho nezajímají". ČeskéNoviny.cz. 10. září 2015.
  3. "After shooting down Russian jet, what's next for Turkey?", Al-Monitor, 26. listopadu 2015. 
  4. "Turkey's downing of Russian warplane – what we know", BBC, 24 November 2015. 
  5. "Rusko destabilizuje Evropu, tvrdí šéf NATO". Novinky. 13. února 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]