Rojava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Federace Severní Sýrie-Rojava
Federasyona Bakurê Sûriyê – Rojava
فدرالية شمال سوريا - روجآڤا
Chybí zde svobodný obrázek
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Mapa zobrazující faktické území Rojavy (zeleně) a nárokované (oranžově)
Mapa zobrazující faktické území Rojavy (zeleně) a nárokované (oranžově)
Hlavní město Kámišlí
Status Autonomní region
Souřadnice
Časové pásmo +2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 4 600 000 (odhad z roku 2014)
Jazyk kurdština, arabština, asyrština
Národnostní složení Kurdové, Arabové, Asyřané
Náboženství islám, křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek SýrieSýrie Sýrie
Vznik 2013
Prezident Hediya Yousef, Mansur Selum[1]
Měna syrská libra (SYP)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rojava, ([rožava], doslova „Západ“, kurdsky Federasyona Bakurê Sûriyê – Rojava, česky Federace Severní Sýrie-Rojava) je region v severní a severovýchodní Sýrii obydlený převážně Kurdy. Fakticky se v současnosti jedná o území fungující nezávisle na centrální syrské vládě, oficiálně však sebe samu považuje v rámci Sýrie za autonomní území, které však syrská vláda neuznává[2]. Rojava se skládá ze tří kantonů Afrin, Jazira a Kobani, z nichž Jazira a Kobani spolu nyní již sousedí.

Kurdové obecně považují Rojavu za jednu ze čtyř částí Kurdistánu, který také zahrnuje částí jihovýchodního Turecka (Severní Kurdistán), severního Iráku (Jižní Kurdistán) a západního Íránu (Východní Kurdistán). Federace Severní Sýrie-Rojava byla vyhlášena 17. března 2016 na konferenci v severosyrském městě Rmeilan poté, co byl dokument schválen představiteli Rojavy v reakci na jejich nepozvání k ženevským mírovým rozhovorům.[3] Vedoucí úlohu sehrála především nejdůležitější ze syrských kurdských politických stran Sjednocená demokratická strana, ale také jednotliví členové Syrských demokratických sil.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rojava (syrský Kurdistán) leží na západ od řeky Tigris podél turecké hranice a původně se skládala ze tří sobě nesousedících kantonů (Afrín, Džazíra a Kobani). Všechny kantony jsou převážně nížinné. Kurdové tedy dříve „ovládali“ asi 9 % celkové rozlohy Sýrie.

Původní tři kurdské kantony a poloha syrského Kurdistánu

V roce 2016 tvořila celá rozloha tohoto útvaru (včetně území ovládanými arabskými, asyrskými nebo jinými milicemi) až 14 % rozlohy Sýrie.[2] Přesnou rozlohu je však kvůli neustále probíhajícím bojovým operacím těžké určit. Nově osvobozené oblasti by se však na základě volby mohly stát součástí federace. V březnu 2016 ovládaly SDF nepřetržitý pás hranice s Tureckem (hlavně propojené kantony Džazíra a Kobani a další oblasti), oblast v okolí města Afrín (západní Sýrie – hranice s Tureckem) a kurdskou čtvrť města Aleppo (Šejk Maskud). Plánem je pravděpodobně tyto části propojit. Syrská arabská republika na místě nově vzniklé federace vytyčuje části guvernorátů Aleppo, Rakka a Hasaka.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel Rojavy jsou Kurdové. V kantonu Jazira lze také najít osady osídlené Araby a Asyřany. V regionu žijí také Jezídové, Arméni a Turci (Turkmeni).

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Většina etnických Kurdů a Arabů v Rojavě vyznává sunnitský islám, zatímco etničtí Asyřané jsou většinou syrští pravoslavní, chaldejští katolíci nebo syrští katolíci.[4] Nacházejí se zde i vyznavači ostatních náboženství, jako je zoroastrismus a jezídismus, a ateisté.[5]

Politika[editovat | editovat zdroj]

V Rojavě je prosazována myšlenka demokratického konfederalismu inspirovaná myšlenkami anarchisty a sociálního ekologa Murraye Bookchina. Vládní Strana kurdských pracujících prošla zásadním ideovým obratem a oproti dřívější marxisticko-leninské profilaci nachází nyní inspiraci například v praxi mexických zapatistů. V Rojavě je také vidět snaha o rovnost mužů a žen, která je v této části světa bezpříkladná.[6]

Politický systém Rojavy je založen na ústavě, která se jmenuje „Charta společenské smlouvy“ ratifikované 9. ledna 2014. Společenská smlouva zajišťuje všem obyvatelům Rojavy mj. rovnost pohlaví, svobodu vyznání a právo na majetek.[5][7][8]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Kantony Rojavy: Afrín (oranžová), Kobanê (červená), Cizîrê‎ (zelená) a Region Şehba (fialová).

V nově vzniklé federaci by si měla být všechna etnika rovna. Údajně by území mělo být rozděleno do pěti regionů, které budou mít následující počet zástupců:

  • Region Džazíra (Cizîrê‎) – 15
  • Region Afrín – 5
  • Region Kobani – 4
  • Region Severní Aleppo – 4
  • Region Tell Abyad (Girê Spî) – 3

Celkem by se tedy jednalo o 31 zástupců. Hlavním městem by se podle podle odhadů mělo stát Kámišlí.[9]

Formálně se Rojava skládá ze čtyř samosprávných kantonů Kanton Afrín, Kanton Cizîrê‎ a Kanton Kobaniyê‎, které vyhlásily autonomii v průběhu roku 2014 a z Regionu Şehba‎.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

70 % vládních výdajů jde na obranu a bezpečnost. V regionu se neplatí žádné daně. Státní finance se získávají z celních poplatků a prodeje ropy či dalších přírodních zdrojů. V regionu jsou podporovány komunitní družstva, které lidem slouží pro jejich vlastní potřeby a navíc zajišťují zaměstnanost. Ceny určují a kontrolují demokratické komise v každém z kantonů. Tyto komise můžou nastavit cenu spotřebního zboží jako je jídlo a zdravotnické potřeby. Tento systém může být také použit pro řízení produkce. Například může zvýšit produkci pšenice a udržet tak nízké ceny pro potraviny. V současnosti[kdy?] vláda hledá zahraniční investory, aby mohla postavit elektrárnu a továrnu na výrobu umělých hnojiv.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Rojava, 2014
Rojava, 2015
Rojava, 2016

Na začátku syrské občanské války se na území Rojavy žádné instituce typu vysoké školy neexistovaly, několik takových institucí bylo od té doby založeno Rojavskou správou.

  • V září 2014 začala vyučovat Mezopotámská akademie sociálních studií v Kámišlí.[10][5]
  • V červenci 2016 byla založena Rojavská univerzita v Kámišlí.[11][12]

Média[editovat | editovat zdroj]

De facto ústava z roku 2014 v článku 24 garantuje svobodu projevu s možným omezením pro zachování „bezpečnosti Autonomních regionů, veřejné bezpečnosti a pořádku, integrity jedince, nedotknutelnosti soukromého života nebo při prevenci a stíhání trestných činů.“[7]

Podle neziskové organizace Freedom House byla v roce 2013 založena vládní organizace Svaz svobodných médií (YRA), u které se musela všechna zpravodajská média v kurdských kantonech registrovat.[13] V Rojavě od začátku občanské války vzniklo mnoho místních médií, většina z nichž (a všechny televizní stanice) byla spojena s nějakou politickou stranou.[14]

Reportéři bez hranic v květnu 2014 vydali report o uvěznění, výsleších a výhrůžkách proti několika novinářům z televizních stanic iráckého Kurdistánu Rudaw a Zagros TV. Všichni zadržení byli po krátké době propuštěni.[14]

V roce 2015 zastavili úředníci Sjednocené demokratické strany vysílání televize Rudaw spojenou s Kurdskou demokratickou stranou Iráku a Orient TV vlastněnou syrským podnikatelem Ghassanem Aboudem. V obou případech je důvodem údajné podněcování k násilí a šíření falešných zpráv.[13][15]

Zahraniční novináři mohli podle Freedom House během let 2014 a 2015 v Rojavě pracovat výrazně volněji než v jiných částech Sýrie, zvláště těch ovládaných syrskou vládou nebo organizací Islámský stát.[14][13] Z působení zahraničních novinářů v Rojavě vzniklo několik dokumentárních filmů:

  • Rojava: Syria's Secret Revolution (Rojava: Tajná revoluce Sýrie, 2014, BBC, epizoda série Our world)
  • Her War: Women vs. ISIS (Její válka: Ženy vs. ISIS, 2016, RT)

Mezinárodní uznání[editovat | editovat zdroj]

Federace zatím nebyla uznána žádným státem OSN. Syrská vláda ji odmítá jako nelegální, ale nepodniká proti ní žádné kroky. Proti federalizaci Sýrie se vyjádřila také syrská opozice. Zatím však není zcela jasné, zda mají Kurdové v plánu zůstat součástí Sýrie, nebo později vyhlásit samostatnost. Nicméně de facto ústava Rojavy z roku 2014 uznává územní celistvost Sýrie a Autonomní region zmiňuje jako její součást.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rojava na anglické Wikipedii.

  1. Syrian Kurds declare new federation in bid for recognition. Middle East Eye [online]. 2016-03-17 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. a b Kurdové odhlasovali vznik federace na severu Sýrie. Je to nelegální, reaguje vláda v Damašku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-03-17 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online.  
  3. Kurdové se chystají vyhlásit na severu Sýrie svůj federální stát. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-03-16 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  4. DROTT, Carl. The Revolutionaries of Bethnahrin. Warscapes [online]. 2015-05-25 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. a b c ENZINNA, Wes. A Dream of Secular Utopia in ISIS’ Backyard. The New York Times Magazine [online]. The New York Times Company, 2015-11-24, rev. 2015-12-20 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. ČSAF-Praha. Na podporu obránců Rojavy. Afed.cz [online]. Anarchistická federace, 2014-10-15 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online.  
  7. a b c Charter of the Social Contract. Peace in Kurdistan [online]. 2014-01-29 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. GLIOTI, Andrea. Rojava: A libertarian myth under scrutiny. Al-Džazíra [online]. Al Jazeera Media Network, 2016-08-05, rev. 2016-09-09 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. Twitter [online]. Twitter, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  10. BIEHL, Janet. Revolutionary Education in Rojava. New Compass [online]. 2015-02-17 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.  (anglicky) 
  11. 'University of Rojava' to be opened. ANF news [online]. Ajansa Nûçeyan a Firatê, 2016-07-04 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.  (anglicky) 
  12. Rojava university seeks to eliminate constraints on education in Syria’s Kurdish region. ARA news [online]. 2016-08-15 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.  (anglicky) 
  13. a b c Freedom House. Freedom of the Press 2016 [online]. 2016, [cit. 2017-01-12]. Kapitola Syria. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c Freedom House. Freedom of the Press 2015 [online]. 2015, [cit. 2017-01-12]. Kapitola Syria. Dostupné online. (anglicky) 
  15. PKK-affiliated PYD bans Rudaw TV in Rojava. Daily Sabah [online]. 2015-08-05 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]