Strana práce (Norsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sídlo vedení strany v Oslu

Strana práce (Arbeiderpartiet (AP), do dubna 2011 Det norske Arbeiderparti (DNA)) je sociálně demokratická politická strana v Norsku. Od roku 2005 do 2013 byla nejsilnější vládní stranou a její předseda Jens Stoltenberg byl norským premiérem. Nyní stranu vede Jonas Gahr Støre.

Dělnická strana je oficiální sociálně demokratickou stranu zastávající liberálně demokratické myšlenky. Během posledních 20 let strana do svého programu zapojila více prvků ekonomického liberalismu, svolila privatizaci státem drženého majetku a poskytovaných služeb, částečně redukovala daňovou progresi. Nicméně se v poslední době vrací k tradiční levici.

Dělnická strana se profiluje jako pokroková strana, která prosazuje spolupráci a kooperaci na národní i mezinárodní úrovni.

Její mládežnická organizace se nazývá Arbeidernes Ungdomsfylking (AUF).

Tabulka počtu získaných % pro stranu od roku 1894 do 2009

Historie strany[editovat | editovat zdroj]

Byla založena v roce 1887 a do voleb do Stortingu (parlamentu) poprvé vstoupila v roce 1894. Do parlamentu se dostala o devět let později, v roce 1903, a její podpora rychle stoupala, v roce 1927 již byla nejpočetnější stranou a tuto pozici si stále drží, má značnou podporu ve volbách, dokonce získávala absolutní většinu parlamentních křesel.

Strana prožila rozštěpení v roce 1921 kvůli rozhodnutí vstoupit do Komunistické internacionály z roku 1919. Byla založena Sociálně demokratická dělnická strana Norska. V roce 1923 DNA opustila Internacionálu a neopominutelná část členstva přešla do vzniklé Komunistické strany Norska. V roce 1927 se sociální demokraté znovuspojili s Dělnickou stranou.

Tabulka počtu získaných křesel pro stranu od roku 1894 do 2009

První vláda vedená Dělnickou stranou a jejím tehdejším šéfem Christopherem Hornsrudem byla zformována v roce 1928 a trvala pouhé dva týdny. Během prvních roků 30. let 20. století Dělnická strana opouštěla svůj profil strany revoluce a vydala se reformní cestou. V roce 1935 se vrátila do vlády, kde zůstala až do roku 1965 (krom období exilu mezi 1940 a 1945 a jednoho měsíce v roce 1963). Během většiny prvních dvaceti let po druhé světové válce vedl stranu a vládu Einar Gerhardsen, který je považován za jednoho z architektů poválečné rekonstrukce Norska a je často označován za „Landsfaderen“ (tj. Otce národa, Otce vlasti). Toto období se považuje za zlatou érou Norské dělnické strany.

Další éry vládnutí byly mezi lety: 19711972, 19731981, 19861989, 19901997, 20002001. Obecně se soudí, že právě tyto období vlády Dělnické strany vedly k utvoření sociálního státu v Norsku.

Ve volbách v roce 2001 získala poměrně nízkých 24,3 % hlasů, přesto byla DNA největší stranou Stortingu. Ve volbách 2005 si získala podporu 32,7 % voličů. V současnosti je nejsilnější stranou vládní středolevicové rudo-zelené koalice, její šéf Jens Stoltenberg je zároveň i norským premiérem.

V roce 2009 získala Norská strana práce 35,4 % a připadlo ji 64 ze 169 křesel v parlamentu. Jens Stoltenberg tak obhájil křeslo premiéra. V koalici tří politických stran dále patří 11 křesel agrárníkům (Senterpartiet – Sp – „Strana středu“) a 11 komunistům ze strany (Sosialistisk Venstreparti – SV – „Socialistická levicová strana“).

Útoky z července 2011[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Útoky v Norsku v červenci 2011.

Dne 22. července 2011 Anders Breivik odpálil bombu v Oslu u vládní budovy (kde jsou také kanceláře Labour Party – Norská strana práce). Výbuch bomby si vyžádal 8 mrtvých. Poté Breivik odjel na ostrov Utøya, kde pořádala norská Dělnická strana letní tábor mládežnické organizace Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF). Účastníci byly ve věku 13–25 let. Breivik byl převlečen za policistu, postřílel 69 lidí.

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Premiéři za Dělnickou stranu[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]