Denys Prokopenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Denys Prokopenko
Denys Prokopenko (13. dubna 2022)
Denys Prokopenko (13. dubna 2022)
Narození27. června 1991 (31 let)
Alma materKyjevská národní lingvistická univerzita
Povolánívoják
OceněníHrdina Ukrajiny: Řád zlaté hvězdy (2022)
Řád Bohdana Chmelnického 3. třídy
Medaile Za vojenskou službu Ukrajině
Hrdina Ukrajiny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denys Prokopenko (* 27. června 1991) je ukrajinský vojenský důstojník, podplukovník Národní gardy Ukrajiny a velitel pluku Azov.[1] Od roku 2014 až do svého zajetí v květnu 2022 ruskými silami bojoval proti Rusku a proruským separatistickým silám na Donbasu v rusko-ukrajinské válce.[2]

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl Prokopenko vůdcem bránícím Mariupol během bitvy o toto město. Za svůj výkon v předních liniích získal v březnu 2022 titul Hrdina Ukrajiny.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Denys Prokopenko má finské a karelské předky. Jeho dědeček byl jediným členem jeho rodiny, který přežil službu ve finských obranných silách, když Sovětský svaz napadl Finsko v rusko-finské zimní válce v letech 1939 a 1940. [2] V důsledku toho dnes Prokopenko považuje svůj boj za Ukrajinu za osobní záležitost, propojenou s rodinnou historií.

Vystudoval katedru germánské filologie na Kyjevské národní lingvistické univerzitě.

Válka na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Od 11. července 2014 se účastnil války na Donbasu. Později převzal velení čety a roty. V červenci 2017 se stal velitelem pluku Azov a nejmladším velitelem v historii ozbrojených sil Ukrajiny.[4]

Po zahájení ruské invaze v únoru 2022 byl velitelem v bitvě o Mariupol. Dne 20. května 2022 se vzdal ruské armádě spolu s posledními obránci závodu Azovstal. Dne 21. září 2022 byl propuštěn v rámci výměny vězňů.[5]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Titul Hrdina Ukrajiny (19. března 2022) – za osobní odvahu a hrdinství projevené při obraně státní suverenity a územní celistvosti Ukrajiny
  • Řád Bohdana Chmelnického III. třídy (24. srpna 2019) – za osobní zásluhy o posílení obranyschopnosti ukrajinského národa, odvahu projevenou během nepřátelských akcí, příkladné plnění služebních povinností a vysokou míru profesionality
  • Medaile Za vojenskou službu na Ukrajině (25. března 2015) – za individuální statečnost a profesionalitu při obraně státní suverenity a územní celistvosti Ukrajiny [6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karelian Denis Prokopenko, current Azov commander awarded the title of Hero of Ukraine [online]. 2022-03-21. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b «Ми досить міцні, щоб кров’ю і потом відвойовувати нашу землю…» – Герой України Денис Прокопенко [online]. 2022-03-23. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №148/2022 [online]. 2022-03-19. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. Экскурсия в "Азов". Один день с украинским полком спецназначения [online]. RFE/RL, 2018-06-21. Dostupné online. (rusky) 
  5. Azov commanders among POWs returned from Russian captivity. The Kyiv Independent [online]. 2022-09-22. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Указ Президента України [online]. 2015-03-25. Dostupné online. (ukrajinsky)