Azovstal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železárny a ocelárny Azovstal
Logo
Logo
Azovstal panoramy 9.JPG
Základní údaje
Právní formaotevřená akciová společnost a closed joint-stock company
Datum založení1933
Adresa sídlaMariupol, Ukrajina
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiocelářství
Produktylitina, ocel, koks, vápno a kolejnice
Výsledek hospodaření558,4 mil. ₴ (2016)[1]
Zaměstnanci10 260 (2016)[1]
Mateřská společnostMetinvest
OceněníŘád rudého praporu práce
Řád Říjnové revoluce
Identifikátory
Oficiální webazovstal.metinvestholding.com/ru/
ISINUA4000075758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železárny a ocelárny Azovstal (ukrajinsky Металургійний комбінат Азовсталь) v Mariupolu patří mezi největší metalurgické komplexy na Ukrajině. Do roku 2021 produkovaly zhruba 4 miliony tun oceli ročně.[2], dle Azovstalu dokonce přes 6 milionů tun.[3]

Během ruské invaze na Ukrajinu se komplex Azovstal stal terčem rozsáhlého bombardování ze strany ruské armády a zároveň v dubnu 2022 poskytl útočiště pro zbývající ukrajinské síly během bitvy o Mariupol poté, co došlo k jejich obklíčení a vytlačení z centra města vojsky Ruské federace a povstalecké Doněcké lidové republiky.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba byla zahájena v éře budování těžkého průmyslu Sovětským svazem v roce 1930, provoz byl spuštěn v roce 1933. Výhodou byla poloha komplexu v Doněcké uhelné pánvi s rozsáhlými zásobami nerostných surovin a přístup k Azovskému moři.

V roce 1941 byla v důsledku německého útoku na SSSR výroba přerušena a v roce 1943 došlo k významnému poškození ustupující německou armádou.[5]

Po rozpadu SSSR přešel komplex v roce 1991 do vlastnictví ukrajinského státu, následně byl v roce 1996 privatizován a od roku 2006 je součástí Metinvest Group.[6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kromě ekonomického významu (na ukrajinském exportu se železo a ocel podílí více než 15 %)[7] je Azovstal významným zaměstnavatelem. Rozvoj těžkého průmyslu znamenal také rychlý rozvoj Mariupolu, jehož počet obyvatel se mezi roky 1913 a 1939 zečtyřnásobil na zhruba 220 tisíc obyvatel a v 80. letech 20. století dokonce překročil hranic 500 tisíc obyvatel.

Stinnou stránkou Azovstalu je dopad na životní prostředí. Závody jsou umístěny jen pár kilometrů od centra města a východní a severovýchodní větry většinu emisí z hutí ženou na nejhustěji obydlené části města. Mariupol patří mezi nejznečištěnější města na Ukrajině. Naměřené hodnoty jemných částic PM2.5 až padesátkrát překračují doporučené limity WHO, kvůli čemuž město zažilo sérii protestů.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online.
  2. KALČÁK, Filip. Proč jsou Mariupol a Azovstal pro Rusy tak důležité? Moskva by si splnila taktický sen. CNN Prima News [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  3. Azovstal today. azovstal.metinvestholding.com [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  4. Šablona:Citeweb
  5. Our history. azovstal.metinvestholding.com [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  6. Chief Metallurgist of Ukraine, or a history of "Azovstal". www.stockworld.com.ua [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  7. WORKMAN, Daniel. Ukraine’s Top 10 Exports. www.worldstopexports.com [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  8. GARDINER, Beth. Inside a Ukrainian war zone, another fight rages—for clean air. National Geographic [online]. 2021-11-30 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]