Ukrajinská dobrovolnická armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ukrajinská dobrovolnická armáda
ZeměUkrajinaUkrajina Ukrajina
Vznikprosinec 2015
Druh vojskapěchota
Typdobrovolnický útvar
Funkceboj, zdravotní služby
PosádkaKyjev
VeliteléDmytro Jaroš
Nadřazené jednotkyrůzné (většinou TrO)
Účast
Války
  • Válka na Donbase
  • Ruská invaze na Ukrajinu
  • Ukrajinská dobrovolnická armáda (UDA) (ukrajinsky Українська добровольча армія, Ukrajinska dobrovolča armija) je dobrovolnická vojenská formace založená v prosinci 2015 Dmytro Jarošem po jeho odchodu z Pravého sektoru. UDA se přímo účastnila války na Donbase, a to až do 14. října 2018, kdy Jaroš po dohodě s armádou oznámil, že všechny bojové jednotky UDA opustí frontovou linii a budou se věnovat výcviku jednotek teritoriální obrany (tehdy ještě neoficiálních).[1]

    Po začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajinská dobrovolnická armáda oznámila návrat všech dostupných bojových jednotek na frontu. Od roku 2022 fungují jednotlivé útvary UDA v rámci různých oficiálních struktur ukrajinských ozbrojených sil, především v rámci Sil územní obrany, ale některé se začlenily také např. do HUR nebo Sil speciálních operací (SSO), zdravotnický prapor „Špitálníci“ zůstal fungovat jako samostatná jednotka v rámci UDA.[2]

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    Vznik[editovat | editovat zdroj]

    Po vypuknutí rusko-ukrajinské války vznikl v červenci 2014 v reakci na aktivitu ruských a separatistických sil na Donbasu Ukrajinský dobrovolnický sbor, jakožto paramilitární křídlo politické strany Pravý sektor.[3] Prvopočátky historie sahají však až k organickému vzniku občanských milic bránících Euromajdan před zásahy bezpečnostních složek věrných Viktoru Janukovyčovi.[4] Prvním velitelem Ukrajinského dobrovolnického sboru se stal Dmytro Jaroš.[5]

    Jedenáctého listopadu 2015 však Jaroš oznámil, že rezignuje na své pozice v Pravém sektoru a v prosinci téhož roku oznámil, že s využitím některých jednotek (především 5. a 8. samostatného praporu) Ukrajinského dobrovolnického korpusu vytvoří novou dobrovolnickou formaci stojící mimo Pravý sektor.[6] Tímto okamžikem vznikla Ukrajinská dobrovolnická armáda, která začala působit jako samostatná entita nepodřízená formálně vojenskému velení, spolupracující však s ozbrojenými silami Ukrajiny.[7][5]

    Období ATO[editovat | editovat zdroj]

    V únoru 2016 bojoval 5. samostatný prapor UDA spolu se 74. průzkumným praporem Ukrajinských pozemních sil ve střetech předcházejících bitvě u Avdiivky, kdy tyto ukrajinské jednotky zaujaly pozice v průmyslové zóně a zajišťovaly kontrolu nad úsekem dálnice DoněckHorlivka poblíž města Jasynuvata.[8] Zde jednotky UDA setrvaly minimálně do září.[1]

    V červnu 2016 byl 8. samostatný prapor UDA nasazen u Šyrokyne, aby společně s 54. průzkumným praporem Ukrajinských pozemních sil provedl průzkum bojem, při němž bylo zajato osm separatistů a dva byli zabiti.[7]

    Dne 14. října 2018 Dmytro Jaroš oznámil, že 5. a 8. samostatný prapor (tedy všechny bojové útvary UDA) opustí frontovou linii.[9] Zdůraznil však, že UDA neopouští válku a bude se jí účastnit tak dlouho, dokud bude pokračovat. Podle Jaroše se nejdůležitějším úkolem UDA stala výstavba kompetentních jednotek teritoriální obrany.[10] Na frontě také nadále zůstal působit zdravotnický prapor „Špitálníci“.

    Ruská invaze v roce 2022[editovat | editovat zdroj]

    Dmytro Jaroš a ministryně pro záležitosti veteránů (a generálmajorka SBU) Julija Laputina pózují s memorandem o spolupráci, 9. 3. 2023

    Po začátku plnohodnotné ruské invaze byla Ukrajinská dobrovolnická armáda restrukturalizována a rozšířena, tak že se v dubnu 2022 sestávala ze šesti bojových praporů, zdravotnického praporu, tří podpůrných praporů a centra pro koordinaci partyzánských operací.[11] Zpočátku byla většina jednotek UDA nasazena v bitvě o Kyjev a na jihoukrajinské frontě, kde se snažila zastavit postup invazních vojsk a partyzánskými akcemi narušit jejich fungování.[12]

    Devátého března 2023 podepsala Ukrajinská dobrovolnická armáda a ukrajinské ministerstvo pro záležitosti veteránů memorandum o spolupráci, jehož cílem má být především péče o veterány, jejich zapojení do systému vzdělávání a výcviku a rozvoj spolupráce s občanskou společností.[13]

    Od 7. června 2023 se vojáci praporu „Arej“ v rámci 129. brigády Sil územní obrany účastnili bitvy o Neskučne během ukrajinské protiofenzivy. Jedenáctého června byla vesnice osvobozena.[14]

    Struktura[editovat | editovat zdroj]

    Postupem času byla během ruské invaze většina bojových útvarů UDA přiřazena k pravidelným jednotkám ukrajinských sil, v rámci nichž fakticky operují, byť si svou formální příslušnost k UDA zachovávají. K roku 2024 vypadá organizace takto:[15][16]

    • Samostatný oddíl lehké pěchoty „Čornyj tuman“ („Černá mlha“) – součást Sil speciálních operací (SSO)
    • Samostatná taktická skupina „Brakonjery“ („Pytláci“) – jednotka odstřelovačů, součást Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU)
    • Zdravotnický dobrovolnický prapor „Hospitaljery“ („Špitálníci“) – působí samostatně, velitelkou je Jana Zinkevyč, zástupkyně velitele UDA
    • 1. samostatný prapor – jednotka zformovaná na úplném začátku invaze v únoru 2022, po konci bitvy o Kyjev přesunuta do zálohy
    • 3. samostatný prapor „Volyň“ – jednotka vzniklá po začátku invaze na bázi stejnojmenného oddílu neoficiálních sil teritoriální obrany z Rovenské oblasti, působí v rámci Sil územní obrany
    • 5. samostatný prapor – jedna z původních jednotek, v roce 2018 stažena z fronty, 2022 nasazena do bitvy o Kyjev, po ní přesunuta do zálohy. Probíhá transformace na dělostřelecké výcvikové centrum a samostatný dělostřelecký oddíl.
    • 8. samostatný prapor „Arratta“ – jedna z původních jednotek, v roce 2018 stažena z fronty, 2022 reaktivována a podřízena HUR MO
    • 253. samostatný útočný prapor „Arej“ – původně „samostatná taktická skupina“ vytvořená v únoru 2022 veterány z Voznesensku, později rozšířena na prapor a podřízena Silám územní obrany
    • Hlavní štáb UDA
    • Výcvikové centrum UDA – slouží i pravidelným ozbrojeným silám[17]
    • Vzdušný průzkum UDA – průzkumná dronová jednotka působící na různých úsecích fronty
    • Bezpečnostní služba UDA – vnitřní bezpečnostní útvar

    Ideologie[editovat | editovat zdroj]

    V roce 2021 vyšel v odborném periodiku Studies in Conflict & Terrorism článek politologů z University of Glasgow, v němž byla Ukrajinská dobrovolnická armáda popsána jako nositelka nevyhraněné formy ukrajinského nacionalismu, která umožňuje začlenění etnických menšin, včetně muslimských krymských Tatarů a Čečenců (Prapor Šejka Mansúra původně patřil pod UDA), etnických Židů, Poláků, Maďarů, Řeků a Romů.[18]

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ukrainian Volunteer Army na anglické Wikipedii a Українська добровольча армія na ukrajinské Wikipedii.

    1. a b Історія – Українська добровольча армія [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    2. Ukrainian Volunteer Army. MilitaryLand.net [online]. 2022-08-14 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
    3. Позивний Мольфар. Письменник на війні. Українська правда. Життя [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    4. Far-right armed with bats patrol Kiev. BBC News. Dostupné online [cit. 2024-03-29]. (anglicky) 
    5. a b «Червень» (Андрій Гергерт): «Ми вільні. Бачимо ворога – вбиваємо». LB.ua [online]. 2018-08-01 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    6. Ukraine national group leader says he will create new 'national liberation movement' - watch on - uatoday.tv. web.archive.org [online]. 2016-03-06 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    7. a b Сили АТО захопили в полон вісім терористів ДНР і ще трьох знищили. NV Ukrajina [online]. 2016-06-27 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    8. ВАЛАХ, Олекса. Українська добровольча армія нагадує, що війна триває та запрошує до навчального центру [online]. Дніпроград, 2017-07-16 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    9. Українська добровольча армія виводить бойові підрозділи з лінії розмежування – Ярош. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (ukrajinsky) 
    10. ВАЛАХ, Олекса. Українська добровольча армія нагадує, що війна триває та запрошує до навчального центру [online]. DniproGrad, 2017-07-16 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    11. АЛЕКСЕЙ, Горячев. Нардепка Яна Зінкевич стала заступником командувача УДА - Новини Києва | Big Kyiv. Великий Київ [online]. 2022-04-19 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    12. Українські партизани підірвали військкомат в Херсоні, - Братчук | Еспресо. espreso.tv [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    13. Мінветеранів та “Українська добровольча армія” уклали Меморандум про партнерство та співпрацю. mva.gov.ua [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ua) 
    14. Шість побратимів загинули. Подробиці неочікуваного для окупантів штурму Нескучного, який закінчився звільненням села — інтерв'ю з бійцем. nv.ua [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    15. Структура – Українська добровольча армія [online]. [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    16. Ukrainian Volunteer Army. MilitaryLand.net [online]. 2022-08-14 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
    17. Навчальний центр – Українська добровольча армія [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
    18. SHAW, Daniel Odin; ALIYEV, Huseyn. The Frontlines Have Shifted: Explaining the Persistence of Pro-State Militias after Civil War. Studies in Conflict & Terrorism. 2021-11-29, s. 1–21. Dostupné online [cit. 2024-03-29]. ISSN 1057-610X. DOI 10.1080/1057610X.2021.2009633. (anglicky) 

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Oficiální web uda.army (ukrajinsky)