Sergej Šojgu
| Sergej Šojgu | |
|---|---|
 Sergej Šojgu v roce 2014 | |
| Předseda státního výboru pro mimořádné situace RF | |
| Ve funkci: 17. dubna 1991 – 20. ledna 1994 | |
| Předchůdce | – (nově zřízeno) |
| Nástupce | on sám jako ministr pro mimořádné situace |
| Ministr pro mimořádné situace RF | |
| Ve funkci: 20. ledna 1994 – 11. května 2012 | |
| Předchůdce | on sám jako předseda státního výboru pro mimořádné situace |
| Nástupce | Vladimir Pučkov |
| Místopředseda vlády RF | |
| Ve funkci: 10. ledna 2000 – 18. května 2000 | |
| Gubernátor Moskevské oblasti | |
| Ve funkci: 11. května 2012 – 6. listopadu 2012 | |
| Předchůdce | Boris Gromov |
| Nástupce | Andrej Vorobjov |
| Ministr obrany RF | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 6. listopadu 2012 | |
| Předchůdce | Anatolij Serďukov |
| Narození | 21. května 1955 (67 let) Čadan, Sovětský svaz |
| Rodiče | Kužuget Šojgu a Alexandra Šojgu |
| Příbuzní | Larisa Flamenbaum (sourozenec) |
| Ocenění | Uznání prezidenta Ruské federace (1993, 1996, 1999, 1999 a 2005) Medaile obránci svobodného Ruska (1993) Řád za osobní statečnost (1994) medaile Na památku 850 let Moskvy (1997) Hrdina Ruské federace (1999) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Sergey Shoigu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Kužugetovič Šojgu (rusky Серге́й Кужуге́тович Шойгу́, tuvinsky Сергей Күжүгет оглу Шойгу, * 21. května 1955, Čadan, Tuva) je ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.
Koncem února 2014 Šojgu navrhl výrazné posílení ruské vojenské přítomnosti ve světě pomocí zjednodušení podmínek kotvení lodí, umožnění natankování letadel a budování nových základen ve státech jako jsou Singapur, Venezuela, Kuba, Nikaragua nebo Vietnam či Seychely.[1][2] Šojgu je považován za strůjce probíhající reformy ruských ozbrojených sil a po svém jmenování získal pozornost jak svým osobním vystupováním (namísto uniformy běžně obléká koženou bundu), tak například utajenými prověrkami bojové pohotovosti, na něž se velitelé nemohou připravit, aby zlepšili výsledky svých útvarů.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Sergej Šojgu se narodil do rodiny Kužugeta Sergejeviče Šojgua (1921–2010) a Oleksandry Jakivny Šojguové (roz. Kudrjavcevová). Otec se původně jmenoval Šojgu Kužuget, ale chybou sovětského úředníka při zápise a vzhledem k tuvinské zvyklosti uvádět první příjmení mu byly vydány doklady na jméno Kužuget Šojgu.[4] Kužuget Šojgu byl redaktorem regionálních novin, pracoval ve stranických orgánech a nakonec byl místopředsedou Rady ministrů Tuvinské ASSR. Matka Sergeje, Oleksandra, byla zootechnička; Šojguovi příbuzní z matčiny strany pocházejí z Ukrajiny. V roce 1960 byl pokřtěn v pravoslavném kostele ve Stachanově v Luhanské oblasti.[5]
Sergej Šojgu měl ve škole průměrné výsledky. V roce 1972, po absolvování školy, odešel studovat na Krasnojarský polytechnický institut, který v roce 1977 absolvoval v oboru stavební inženýrství.
Šojgu je obdivovatelem bělogvardějského generála barona Romana Fjodoroviče Ungerna.
Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]
Dne 23. února 2022 byl za účast na ruské invazi na Ukrajinu zahrnut do sankčního seznamu EU,[6] o dva dny později do sankčního seznamu USA.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Šojgu je ženatý a má dvě dcery – Julii (* 1977) a Xenii (* 1991).[5]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
S. K. Šojgu jako ministr pro mimořádné události s V. V. Putinem, 2001
-
Medvěděv, Lenin a Šojgu, 2012
-
S V. V. Putinem na jedné lodi, 2013
-
S V. V. Putinem na vojenské škole v Tule obhlíží členy Junarmije, 2016
-
S V. V. Putinem na vojenské přehlídce v Petrohradu, 2017
-
V. V. Putin a S. K. Šojgu na setkání s vojáky vyslanými na operaci do Sýrie, 2017
-
S V. V. Putinem a V. Gerasimovem na vojenském cvičení Vostok 2018
-
Sergej Šojgu u hrobu Richarda Sorgeho v Japonsku, 2019
-
S V. V. Putinem na vojenské přehlídce 9. května 2019
_15.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
_47.jpg)
_01.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ РФ близка к подписанию соглашений о военных базах сразу с рядом стран. РИА Новости [online]. 2014-3-26 [cit. 2014-3-5]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ LEŠ. Rusko plánuje nové základny, své vojáky chce v Karibiku i ve Vietnamu [online]. iDnes.cz, rev. 2014-02-27 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.
- ↑ MACOUN, Jiří. Čím chrastí ruská armáda? Za dva dny by dorazila na hranici se Slovenskem [online]. Technet.cz, rev. 2014-03-04 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.
- ↑ https://maxsher.medium.com/a-journey-to-the-center-of-asia-a51c79738667
- ↑ a b http://er.ru/rubr.shtml?110090/
- ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-bude-to-tvrdy-uder-svet-hleda-zpusob-jak-sankcemi-ztrestat-rusko-190166
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Kužugetovič Šojgu na Wikimedia Commons - Sergej Šojgu Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine. na stránkách Hlas Ruska (česky)
- Sergej Šojgu: rošťák ze země šamanů, který velí Putinově armádě
