Sergej Šojgu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Šojgu
Sergej Šojgu v roce 2013
Sergej Šojgu v roce 2013

Předseda státního výboru pro mimořádné situace RF
Ve funkci:
17. dubna 1991 – 20. ledna 1994
Předchůdce – (nově zřízeno)
Nástupce on sám jako ministr pro mimořádné situace

Ve funkci:
20. ledna 1994 – 11. května 2012
Předchůdce on sám jako předseda státního výboru pro mimořádné situace
Nástupce Vladimir Pučkov

Místopředseda vlády RF
Ve funkci:
10. ledna 2000 – 18. května 2000

Gubernátor Moskevské oblasti
Ve funkci:
11. května 2012 – 6. listopadu 2012
Předchůdce Boris Gromov
Nástupce Andrej Vorobjov

Ve funkci:
6. listopadu 2012 – dosud
Předchůdce Anatolij Serďukov

Narození 21. května 1955 (60 let)
Čadan, Sovětský svaz
Rodiče Kužuget Šojgu a Alexandra Šojgu
Podpis Sergej Šojgu, podpis
Commons Kategorie Sergey Shoigu

Sergej Kužugetovič Šojgu (rusky Серге́й Кужуге́тович Шойгу́, tuvinsky Сергей Күжүгет оглу Шойгу, * 21. května 1955, Čadan, Tuva) je ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Koncem února 2014 Šojgu navrhl výrazné posílení ruské vojenské přítomnosti ve světě pomocí zjednodušení podmínek kotvení lodí, umožnění natankování letadel a budování nových základen ve státech jako jsou Singapur, Venezuela, Kuba, Nikaragua nebo Vietnam či Seychely.[1][2] Šojgu je považován za strůjce probíhající reformy ruských ozbrojených sil a po svém jmenování získal pozornost jak svým osobním vystupováním (namísto uniformy běžně obléká koženou bundu), tak například utajenými prověrkami bojové pohotovosti, na něž se velitelé nemohou připravit, aby zlepšili výsledky svých útvarů.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. РФ близка к подписанию соглашений о военных базах сразу с рядом стран. РИА Новости [online]. 2014-3-26 [cit. 2014-3-5]. Dostupné online.  (rusky) 
  2. LEŠ. Rusko plánuje nové základny, své vojáky chce v Karibiku i ve Vietnamu [online]. iDnes.cz, rev. 2014-02-27, [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.  
  3. MACOUN, Jiří. Čím chrastí ruská armáda? Za dva dny by dorazila na hranici se Slovenskem [online]. Technet.cz, rev. 2014-03-04, [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]