Jednotné Rusko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jednotné Rusko
Единая Россия
Logo
Datum založení1. prosince 2001
PředsedaDmitrij Anatoljevič Medveděv
ZakladatelUnity, Vlast – Všechna Rus, Boris Berezovskij, Sergej Kužugetovič Šojgu, Jurij Michajlovič Lužkov, Mintimer Şäymief a Boris Gryzlov
SídloMoskva
Ideologienárodní konzervatismus
putinismus
etatismus
Politická pozicepravice
Počet členů2 miliony
Barvymodrá, červená a bílá
Volební výsledek49,8% (2021)
Oficiální webwww.er.ru
Zisk mandátů ve volbách
Státní Duma
324/450
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vladimir Putin považuje rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
Volby 2007: kampaň
Election russia 2007 001 cropped.jpg

Jednotné Rusko (rusky Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní národně konzervativní politická strana, která byla založena v prosinci 2001. Strana podporuje smíšenou ekonomiku a ekonomický nacionalismus. Předsedou strany je Dmitrij Medveděv.

Charakteristika a zapojení do politického systému[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla sloučením Jednotné strany Ruska a Vlasti – Všeruské strany. Svůj „všenárodní“ a propodnikatelský program profiluje jako středovýpravicový. Důležitou vlastností je také všudypřítomný nacionalismus. Oblibu strany zajišťuje hlavně Vladimir Putin, který jako kandidát této strany uspěl v prezidentských volbách (71 %). V současné době je také JR nejsilnější parlamentní stranou, má přes 1,5 milionů členů a v Dumě jí náleží 343 mandátů (54,2 % při volbách).

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Centrismus a konzervatismus[editovat | editovat zdroj]

Strana jako svoji ideologii uvádí centrismus a konzervatizmus, ve vnitrostátní pozici pak pragmatismus, čímž se liší od mnohých ruských radikálních hnutí. Strana podporuje současnou kremelskou vládu (sama v ní zasedá). V parlamentních volbách představila tzv. Putinův plán.

Nacionalismus a sekularismus[editovat | editovat zdroj]

Strana se profiluje jako národně a sociálně konzervativní, avšak zároveň respektuje práva etnických a národnostních menšin, které tvoří zhruba 1/4 ruské populace. Strana také podporuje náboženskou svobodu, včetně islámu, ke kterému se v Ruské federaci hlásí 10-15% obyvatel.

Řekli o straně[editovat | editovat zdroj]

Naše ideologie je postupný a trvalý rozvoj výroby, hromadění zásob a neustálé zlepšování. V sociálně-ekonomické sféře akumulace sociální spravedlnosti v tržním hospodářství. Ve vývoji společnosti akumulace inovací, hodnot, lidského a sociálního kapitálu. V politice akumulace demokracie a důvěry v politické instituce, v první řadě ve volbách.

—Vjačeslav Volodin, tajemník prezídia Generální rady Jednotného Ruska

Jednotné Rusko nemá ideologii, nemá jasný program. Má jen dva cíle. První je udržet se u koryta a druhý je přisát se k hlavnímu toku peněz, tedy rozpočtu.

Gennadij Zjuganov, lídr ruských komunistů

Historie strany[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze sjezdů (nápis znamená Společně zvítězíme)

Dříve se strana skládala z bloků Jednota (vůdcem Sergej Šojgu), Vlast (Jurij Lužkov) a Celé Rusko (Mintimer Šajmijev).

V roce 2000 dosáhla již jednotná strana volebního úspěchu v prezidentských volbách.

Před volbami do Dumy 2007 byla opozicí kritizována za zneužívání státní moci.

Neúspěch ve volbách 2011[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách 2011 obdržela strana historické minimum hlasů – o přibližně 15% méně než před 4 lety. Přesto si udržela většinu ve Státní dumě. Oznámení výsledků voleb bylo následováno masovými protesty v Moskvě, Petrohradu, Kaliningradu a dalších stovkách měst. Protestující si stojí za tím, že volby byly zfalšovány.

Pokles podpory po důchodové reformě (2018)[editovat | editovat zdroj]

Poslanci strany v ruském parlamentu schválili návrh zákona o důchodové reformě, který v Rusku zvyšuje hranici penzijního věku. Nepopulární reforma byla důvodem porážky několika kandidátů Jednotného Ruska v gubernátorských volbách. Podepsala se i na propadu popularity prezidenta Putina, která v srpnu klesla na 62 procent proti 72 procentům v červnu, kdy vláda s návrhem přišla.[1]

Kritika strany[editovat | editovat zdroj]

Je známo, že 28. září 2010 prohlásil Boris Němcov ve vysílání Rádia Svoboda: „Celý národ ví, že je to strana zlodějů a korupčníků.“

Mnozí kritici strany používají alternativní název Strana podvodníků a zlodějů (rusky: Партия жуликов и воров, vyslov Pártija žúlikav i varóv zkratka ПЖиВ, čti pe že i ve), související s myšlenkou Alexeje Navalného, který argumentuje tím, že ve straně je velké množství vysoce postavených úředníků a byznysmenů, kteří jsou tvářemi velkých hospodářských kauz. 2. února 2011 řekl Navalnyj následující:

„Jednotné Rusko se mi moc nelíbí. Jednotné Rusko, to je strana korupce, to je strana podvodníků a zlodějů.“

Poté, co advokát Šotta Goradze pohrozil žalobou, Navalnyj uspořádal anketu, ve které 40 000 hlasujících označilo stranu za „podvodníky a zloděje“.[2] Na ruském internetu se rozvinula proti straně kampaň.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Státní Duma[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů % Počet mandátů
2003 22 779 279 37,57 223
2007 44 650 107 64,23 315
2011 32 379 135 49,32 238
2016 28 527 828 54,20 343
2021 28 064 258 49,82 324

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Kandidát Počet hlasů %
2004 Vladimir Putin 49 565 238 71,31
2008 Dmitrij Medvěděv 52 530 712 71,25
2012 Vladimir Putin 45 513 001 63,64
2018 Vladimir Putin 56 430 712 76,69

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruská důchodová reforma prošla parlamentem. Je v ni zapracovaný i Putinův návrh na zmírnění. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 27.září 2018]. Dostupné online. 
  2. Единая Россия подает на меня в суд. navalny.livejournal.com [online]. Навальный, 2011-02-15 [cit. 2011-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]