Boris Berezovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Boris Berezovskij
Disconsented4.jpg
Narození 23. ledna 1946
Moskva
Úmrtí 23. března 2013 (ve věku 67 let)
Ascot (Berkshire)
Příčina úmrtí sebevražda oběšením
Místo odpočinku Brookwood Cemetery
Alma mater Lomonosovova univerzita
Moscow State Forest University
MSU Faculty of Mechanics and Mathematics
Zaměstnavatel V.A. Trapeznikov Institute of Control Sciences (1970–1973)
Ocenění Cena leninského komsomolu
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15064471
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Abramovič Berezovskij (rusky Борис Абрамович Березовский; 23. ledna 1946, Sovětský svaz23. března 2013, Velká Británie)[1] byl ruský matematik a podnikatel židovského původu. V 90. letech 20. st. se stal miliardářem, jedním z nejbohatších Rusů. Berezovskij, který měl rovněž vazby na představitele politických elit, tak byl v této době jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v Rusku.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval elektroniku a výpočetní techniku na Lesnickém institutu v Moskvě a poté mechaniku a matematiku. Stal se členem Akademie věd Sovětského svazu.[3]

Podnikání[editovat | editovat zdroj]

Později podnikal v oblasti automobilového průmyslu, televizního vysílání a ropného průmyslu. Během privatizace na přelomu 80. a 90. let 20. století ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televize ORT a TV6). Byl přítelem tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina[2] a roce 1996 přesvědčil i další ruské oligarchy, aby sponzorovali znovuzvolení Jelcina.[4]

Angažmá v politice[editovat | editovat zdroj]

Když Jelcinova „rodina“ hledala jeho právě Berezovskij doporučil bývalého důstojníka KGB Vladimira Putina, se kterým občas lyžoval ve Švýcarsku. Berezovskij se dokonce stal poslancem ruské Dumy za Putinovu stranu, ale později rezignoval a Putinovy návrhy na změnu ústavy označil za "restauraci autoritářského systému". Berezovskij byl následně zbaven podílu v televizi ORT a když dostal předvolání na prokuraturu, rozhodl se pro exil v Londýně.[5]

V roce 2003 získal ve Velké Británii politický azyl. V Rusku byl stíhán za vytunelování automobilky AvtoVAZ, za což byl v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení.[3]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Příčina jeho smrti dosud není známa, jednou z variant je sebevražda.[2] Podle několika známých byl v závěru svého života ve špatném psychickém stavu, zvláště kvůli prohraným soudním bitvám. Podle BBC v roce 2011 přišel o více než 100 milionů liber (přes 3 miliardy korun) při rozvodovém řízení, v roce 2012 zase soud nevyhověl jeho žalobě o 3 miliardy liber (přes 90 miliard korun) proti ruskému majiteli fotbalového klubu Chelsea Romanu Abramovičovi, kterého nařkl z vydírání při sporu o prodej akcií ruské ropné společnosti Sibněfť.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MÁNERT, Oldřich. Zemřel ruský miliardář Boris Berezovskij, spekuluje se o sebevraždě. iDNES.cz [online]. 2013-03-23. Dostupné online. 
  2. a b c d Můj život ztratil smysl, chci domů do Ruska, říkal prý Berezovskij, iDNES.cz, 24. 3. 2013
  3. a b Boris Berezovskij
  4. PROFIL: Zemřel miliardář Berezovskij. Muž, který špatně odhadl Putina, E15.cž, 25. března 2013
  5. PROFIL: Zemřel miliardář Berezovskij. Muž, který špatně odhadl Putina, E15.cž, 25. března 2013

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]