Vydírání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vydírání spočívá v použití násilí, případně jen pohrůžky násilí či jiné těžké újmy tak, že oběť je donucena něco konat, opominout nebo strpět. Tím je omezena ve svém svobodném rozhodování. V českém právu jde o trestný čin podle § 175 českého trestního zákoníku, který patří mezi trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti podobně jako omezování osobní svobody (§ 171 TrZ), loupež (§ 173 TrZ), porušování domovní svobody (§ 178 TrZ) aj.

Skutková podstata[editovat | editovat zdroj]

Skutková podstata trestného činu je souhrnem jeho typových znaků, které se rozdělují do čtyř skupin: objekt, objektivní stránka, subjekt nebo pachatel a subjektivní stránka. Je třeba rozlišovat skutkovou podstatu a vlastní skutek. Zatímco skutek vyjadřuje faktický děj promítnutý do konkrétního jednání pachatele, skutková podstata znamená podřazení tohoto faktického děje pod právní normu. Jestliže tedy je např. uvedeno, že I. S. dne 20. května 2006 na nádraží v městě N. uškrtil B. K., jde o popis skutku, při jehož právním hodnocení lze zřejmě konstatovat, že pachatel (I. S.) jiného úmyslně usmrtil, a naplnil tak skutkovou podstatu trestného činu vraždy.[1]

Svobodné rozhodování je chráněným zájmem člověka. Objektivní stránka trestného činu spočívá v tom, že pachatel nutí jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl (například majitel obchodu je pod hrozbou zničení svého majetku donucen platit vyděračům tzv. „výpalné“, studenti, resp. učni nižších ročníků jsou šikanováni svými staršími spolužáky apod.).[2] Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl.[2]

Kromě přímého použití fyzické síly nebo i jen pohrůžky bezprostředního násilí může být vydíráním také hrozba způsobení závažné majetkové škody či újmy na osobních právech, cti nebo pověsti. Musí však jít o jednání neoprávněné, vydíráním není např. pohrůžka exekucí, pokud dlužník včas neuhradí svůj dluh.[3]

Tresty za vydírání[editovat | editovat zdroj]

Za vydírání pohrůžkou, násilím nebo pohrůžkou jiné těžké újmy hrozí pachateli trest odnětí svobody na půl roku až na čtyři léta nebo peněžitý trest. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán spáchá-li čin vydírání: nejméně se dvěma dalšími osobami, se zbraní, způsobí-li tímto činem značnou škodu, jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci či tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, také spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. V případě spáchání trestného činu vydírání v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309 TrZ), teroristického útoku (§ 311 TrZ) nebo teroru (§ 312 TrZ) hrozí pachateli trest odnětí svobody na pět až dvanáct let, dále také způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu. Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán tehdy, pokud je způsobena smrt. I jen příprava na tento trestný čin je trestná.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠÍMA, Alexander. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 12., dopl. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012. Beckovy učební texty. ISBN 978-80-7179-343-4.
  2. a b ŠÍMA, Alexander; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 13., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. Beckovy učební texty. ISBN 978-80-7400-490-2.
  3. Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, ISBN 978-80-7400-428-5. S. 1752, 1753.
  4. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 175, [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]