Úmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úmysl (dolus, starším slovem zámysl) nebo i záměr označuje myšlenku, případně soubor myšlenek, jenž fakticky znamená předběžný plán na nějaký konkrétní čin nebo na určitou reálnou činnost, která se má stát v budoucnu (proběhne v budoucnosti).[zdroj?] Úmysl tedy představuje přemýšlení, promýšlení nebo přípravu nějakého budoucího jednání, chování či činnosti, která ještě nenastala.[zdroj?]

Pokud existuje úmysl nebo záměr, pak vždy časově předchází následnému jednání a příslušným činům (činnosti).

Úmysl v právu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zavinění.

Úmysl je důležitý zejména v trestním právu, kde orgány činné v trestním řízení posuzují, zda se o úmyslný trestný čin jednalo či nikoli. Trestní zákoník totiž podle svého § 13 odst. 2 u všech trestných činů vyžaduje, aby byly spáchány úmyslně, a pouze u některých, kde je to výslovně stanoveno, postačuje i jejich spáchání z nedbalosti. V případě úmyslného spáchání pak rozlišuje:

  • úmysl přímý (dolus directus) – pachatel přímo trestný čin spáchat chtěl,
  • úmysl nepřímý (dolus indirectus) či eventuální (dolus eventualis) – pachatel věděl, že trestný čin spáchat může, a pro případ, že jej spáchá, s tím byl srozuměn (souhlasil).

Zvláštním druhem je obmysl neboli specifický úmysl (dolus coloratus), kdy určitý výsledek trestného činu je pachatelem přímo chtěný, jde o konečný cíl jeho jednání. V zásadě tak je obmysl užší kategorii v rámci přímého úmyslu, neboť ten může spočívat i v tom, že určitého výsledku je dosaženo až prostřednictvím daného trestného činu (např. opatření si peněz krádeží).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, ISBN 978-80-7400-428-5, str. 210–211.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]