Portál:Matematika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


e

Portál:Matematika Matematika (z řec. μαθηματικός (mathematikós) = milující poznání; μάθημα (máthema) = věda, vědění, poznání) je věda, zabývající se z formálního hlediska kvantitou, strukturou, prostorem a změnou. Mezi jinými vědami se vyznačuje nejvyšší mírou abstrakce a přesnosti. Díky těmto vlastnostem je matematika často označována za "královnu věd".

Historie matematiky sahá až do pravěku, velký rozvoj prodělala v antickém Řecku, kdy výrazných úspěchů dosáhla zejména geometrie. Další etapou prudkého rozvoje matematiky byla renesance, v níž byly ustaveny základy matematické analýzy. Vůbec posledním významným obdobím dějin matematiky byl přelom 19. a 20. století, kdy vznikla teorie množin a matematická logika.

e

ČLÁNEK

Všechny povolené transformace Rubikovy kostky tvoří grupu.

Grupa je v matematice algebraická struktura, která popisuje a formalizuje koncept symetrie. Formálně se zavádí jako množina spolu s binární operací splňující níže uvedené axiomy. Matematická disciplína zabývající se studiem grup se nazývá teorie grup. Příklady grup jsou celá čísla s operací sčítání, nenulová racionální čísla s operací násobení, symetrie pravidelných geometrických útvarů, množiny regulárních maticautomorfismy různých algebraických struktur.

Teorie grup vznikla počátkem 19. století. U jejího zrodu stál matematik Évariste Galois, který dokázal, že polynomiální rovnice nelze obecně řešit pomocí odmocnin. Grupy našly později uplatnění také v geometrii, teorii čísel, algebraické topologii a dalších matematických oborech. Klasifikace jednoduchých konečných grup byla dokončena koncem 20. století a patří k největším výsledkům matematiky vůbec.

Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech – ve fyzice, informaticechemii. Reprezentace grup hrají důležitou úlohu v teoriích jako jsou částicová fyzika, kvantová teorie pole anebo teorie strun. V informatice se grupy vyskytují například v kryptografii, kódování anebo zpracování obrazu, chemie používá grupy pro popis symetrií molekulkrystalových mřížekkrystalografii.

Seznam všech článků, které se na tomto místě objevily najdete zde

e

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že…

… ze všech maturitních předmětů mají čeští studenti dlouhodobě nejmenší mediánovou úspěšnost v matematice?

testování statistických hypotéz pomáhá lékařům najít účinnější léky?

… při násobení polynomů se jejich stupně sčítají?

e

OBRÁZEK

CollatzFractal.png
Fraktál
Seznam všech obrázků, které se na tomto místě objevily, najdete zde

e

DOBRÉ A NEJLEPŠÍ ČLÁNKY

Na wikipedii jsou některé články týkající se matematiky zařazeny mezi dobré nebo dokonce nejlepší články. V současné době to jsou následující:

e

KATEGORIE

Matematika

Algebra · Aplikovaná matematika · Diskrétní matematika · Geometrie · Matematická analýza · Matematická logika · Pravděpodobnost a statistika · Teorie množin · Teorie čísel · Topologie


Dějiny matematiky · Filosofie matematiky · Konstanty · Literatura · Matematici · Ocenění · Problémy · Rekreační matematika · Společnosti a instituce · Rovnice · Věty a důkazy · Výuka matematiky

Ke stromu podkategorií kategorie Matematika se můžete vyjádřit v diskusi. Viz také Wikipedie:Kategorizace.

e

MATEMATIK

Archimédés (umělecká představa)

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes, (287 př. n. l.212 př. n. l. Syrakusy), byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického starověku, za největšího matematika své epochy a jednoho z největších matematiků vůbec. Použil vykrývací metodu k výpočtu plochy segmentu paraboly (využil součtu nekonečné geometrické řady pravidelných ploch, kterými segment vyplnil), a předjal tak myšlenky integrálního počtu. Také definice spirály nesoucí jeho jméno a vzorce pro výpočet objemů těles byly na tehdejší dobu převratné.

Na poli fyziky patří mezi jeho nejslavnější objevy ve statice (mechanická rovnováha, vysvětlení principu páky) a hydrostatice (Archimédův zákon). Navrhl a sestrojil mnoho vynálezů, sloužících pro potřeby jeho rodného města Syrakus, včetně šnekového čerpadla, kterým byla vybavena největší loď starověku Syrakúsia.

Některé legendární obranné stroje, které Archimédés vynalezl, byly v moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že mohly být funkční. Zrcadla, kterými měl podle legend zapalovat římské lodě, mezi ně ale nejspíše nepatří; pravděpodobnější teorie, kterou podporoval i Leonardo da Vinci a Galén, je, že Archimédés použil k zapálení lodí parní kanón.

Archimédés byl zabit během druhé punské války římským vojskem pod vedením Marca Claudia Marcella při obraně svého rodného města. O jeho smrti se nám dochovala legenda, podle které odmítl po dobytí Syrakus následovat římského vojáka dříve, než dořeší matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda zabil. Římský řečník Cicero sto padesát let poté údajně nalezl a popsal Archimédův hrob.

Seznam všech matematiků, kteří se na tomto místě objevili naleznete zde

e

POMOZTE

Část Wikipedie věnovaná matematice potřebuje mnoho úprav a změn, zde je seznam některých z nejdůležitějších:


Vaše nejlepší články se budou pravidelně objevovat na hlavní straně portálu.

e

INFORMACE

Související wikiprojekt: WikiProjekt Matematika

e

OSTATNÍ PORTÁLY