Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Kosmonautika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Award-star-gold-3d.png
Award-star-gold-3d.png
Portál Kosmonautika - přes 1800 hesel!
Gagarin in Sweden.jpg
Neil Armstrong in suit.jpg
Kosmonautika je oblastí vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru. Zahrnuje lety, technické řešení a teorii letu kosmických lodí, kosmických stanic, vesmírných sond nebo kosmických raketoplánů, které vzlétají nebo pouze přistávají jako letadlo. Za jejího zakladatele je považován Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.

Zabývá se výpočty drah, technickým řešením kosmických raket, komunikačními technologiemi, zpracováním údajů, konstrukcí družic nebo jiných kosmických zařízení. Mezi její oblasti patří problematika spojená s pobytem člověka ve vesmíru, vědecké a výzkumné programy ve spojitosti s průzkumem kosmického prostoru okolo Země a okolo jiných vesmírných těles, ale také průzkum povrchu samotných vesmírných těles. Výzkum vesmíru ze zemského povrchu například pomocí dalekohledů se za kosmonautiku nepovažuje, při kosmonautice jde vždy o kosmický let.

e

Crystal Clear app kworldclock.png

22. červen v historii kosmonautiky

e

Web-browser.svg

Článek měsíce

Apollo5 Launch.jpg

Saturn IB (Saturn 1B) byla americká nosná raketa řady Saturn používaná v letech 19651975. Její konstrukce vycházela ze starší verze Saturn I. Od ní se odlišovala silnějšími motory prvního stupně, novým systémem řízení letu a přepracovaným druhým stupněm. Právě druhý stupeň byl největší inovací, neboť byl osazen pouze jedním velkým motorem, namísto šesti malých, jako jeho předchůdce. Na nízkou oběžnou dráhu dokázala dopravit náklad o hmotnosti více než 15 tun a byla tak schopna vynést velitelský i servisní modul kosmické lodi Apollo nebo samotný lunární modul.

Hlavním úkolem rakety byly testovací lety na nízkou oběžnou dráhu s kosmickou lodí Apollo nebo lunárním modulem. Později sloužila pro vynášení kosmických lodí s posádkou programů Apollo, Skylab a Sojuz-Apollo. Celkem startovala devětkrát a všechny starty byly úspěšné. Jediný závažný incident byl požár lodi Apollo 1, který však nebyl způsoben raketou samotnou. Stejně jako jeho předchůdce, i Saturn IB znamenal velký technologický pokrok. Zatím co Saturn I poskytl cenné zkušenosti s použitím svazků motorů a kapalného vodíku, Saturn IB znamenal pokrok na poli silných vodíkových motorů. Druhý stupeň Saturnu IB byl později použit jako třetí stupeň Saturnu V.

e

Nuvola apps background.png

Obrázek měsíce

Dragon capsule.jpg

Kresba kosmické lodi Dragon na oběžné dráze Země. Dragon vyvinula a postavila americká společnost SpaceX s finanční podporou NASA, vynášena je raketou Falcon 9, též výrobkem SpaceX. První zkušební let lodi proběhl roku 2010, během druhého letu (od 22. května 2012) loď přivezla přes půl tuny nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici.

e

Dolphin-icon.svg

Témata

Obecné pojmy
DružiceGravitaceKosmický letOběžná dráhaRaketový motorStav beztížeVýstup do vesmíruUmělé kosmické tělesoÚniková rychlost

Organizace
NASAESACNSARoskosmos

Kosmodromy
BajkonurPleseckMys CanaveralVandenbergKourouŤiou čchüanTanegašima ...

Rakety
AtlasDeltaSaturnSojuzProtonAriane ...

Kosmické lodi
VostokMercuryVoschodGeminiSojuzApolloSpace ShuttleBuranŠen-čou

Vesmírné stanice
SaljutSkylabMirMezinárodní vesmírná staniceNebeský palác

Kosmonauti
Jurij GagarinJohn GlennVladimír RemekJang Li-wejValentina TěreškovováNeil ArmstrongValerij PoljakovSergej Krikaljov ...

Sondy
Ke SlunciK planetámK Měsíci ...

Vesmírné observatoře
Hubbleův vesmírný dalekohledSpitzerův vesmírný dalekohledRentgenová observatoř ChandraComptonova gama observatoř

Seznamy
KosmonautůPilotované letyPilotované lety k ISSNepilotované lety k ISSZákladní posádky ISS

e

Crystal Clear Networksettings.png

Pomozte

  • Pomoci můžete vytvářením hesel z oblasti kosmonautiky. Ač v březnu 2014 evidujeme přes 1800 hesel, chybí zde stále mnoho hesel o jednotlivých letech sond.
  • Pokud hledáte nějaký článek z oboru kosmonautiky a my ho zde nemáme, uveďte jej do seznamu chybějících článků.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kosmonautika}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

e

Nuvola apps mozilla-firebird.png

Oceněné články

Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 15. týdne roku 2011
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 41. týdne roku 2014
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 30. týdne roku 2013
Nejlepší článek
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 5. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 48. týdne roku 2015



Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 37. týdne roku 2008
Dobrý článek
Článek 48. týdne roku 2014
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 7. týdne roku 2016
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 25. týdne roku 2010
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 17. týdne roku 2008

e

Nuvola apps date.png

Probíhající mise

Pilotované:

V závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Nepilotované:

Mise Čas ve vesmíru
Cassini-Huygens 19 let a 250 dní
Mars Odyssey 16 let a 76 dní
Mars Express 14 let a 20 dní
Opportunity 13 let a 349 dní
Mars Reconnaissance Orbiter 11 let a 314 dní
New Horizons 11 let a 154 dní
Dawn 9 let a 268 dní
IBEX 8 let a 246 dní
Kepler 8 let a 243 dní
GOCE 8 let a 97 dní
Planck 8 let a 39 dní
Lunar Reconnaissance Orbiter 8 let a 4 dny
Wide-field Infrared Survey Explorer 7 let a 190 dní
Akacuki 7 let a 33 dní
Radioastron 5 let a 339 dní
Juno 5 let a 321 dní
Tchien-kung 1 5 let a 266 dní
Mars Orbiter Mission 3 roky a 229 dní
Maven 3 roky a 217 dní
Čchang-e 3 3 roky a 203 dní
ExoMars 1 rok a 100 dní
Tchien-kung 2 0 let a 280 dní

e

Crystal Clear app gadu.png

Nové články

e

Nuvola filesystems folder yellow.png

Kategorie