Roskosmos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státní korporace Roskosmos
Logo Roskosmos

Vlastník: RuskoRusko Rusko
Založeno: 25. února 1992 (dříve: Sovětský kosmický program 1931-1991)
Sídlo: ul. Schepkina 42, Moskva
Primární kosmodrom: kosmodrom Bajkonur
kosmodrom Vostočnyj
Správce: Igor Komarov
Rozpočet: 186.5 billionu rublů (2015)
Oficiální web: http://www.roscosmos.ru
Raketa Sojuz FG

Státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos (rusky: Государственная корпорация по космической деятельности «Роскосмос»), oficiální zkrácený název Roskosmos, je vládní orgán zodpovědný za ruský kosmický program a letecký výzkum. Byl založen 25. února 1992 (dekretem prezidenta Ruské federace č. 185) během reorganizace vládních struktur Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Podřízen je vládě a navazuje na Sovětský kosmický program.

Starší názvy a právní formy[editovat | editovat zdroj]

  • 1992: Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo pri Praviteľstve RF, zkr. RKA – doslova: Ruská kosmická agentura vlády RF
  • 1992 - 1999: Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo, zkr. RKA – doslova: Ruská kosmická agentura
  • 1999 –2004: Rossijskoje aviacionno-kosmičeskoje agentstvo, zkr. Rosaviakosmos – doslova: Ruská letecko-kosmická agentura
  • 2004 – 2015: Federaľnoje kosmičeskoje agentstvo, zkr. Roskosmos – doslova: Ruská Federální kosmická agentura [Výraz Roskosmos byl do roku 2015 jen zkrácený název organizace, zatimco od roku 2016 je to už hlavní část jejiho názvu]
  • od 2016: současný název

V roce 2014 byla část činnosti vyčleněná do organizace Objedinňonnaja raketno-kosmičeskaja korporacija, zkr. ORKK – doslova: Společná raketovo-kosmická korporace; táto ale má byt v roce 2016/2017 znovu začleněna do Roskosmosu.

Současný program[editovat | editovat zdroj]

Provozuje nosiče a kosmické lodě Sojuz, které jsou nyní jediným dopravním prostředkem na ISS. Roskosmos je partner v programu Mezinárodní vesmírné stanice ISS a přispěl základními moduly Zarya a Zvezda, které byly poté spojeny modulem Unity agentury NASA. Vyslal již sedm kosmických turistů, kteří zaplatili za let 20-40 milionů dolarů. V několika programech také úzce spolupracuje s ESA. Poslední společný projekt se týkal studie na novou pilotovanou loď ACTS[1], která nahradila zamýšlený projekt malého raketoplánu Kliper. Tato studie však nakonec zůstala pouze projektem ESA a Roskosmos začal pracovat na vlastní kosmické loďi Federace. V současné době také probíhají práce na laboratorním modulu Nauka, který by měl být dokončen do konce roku 2017 a v dalším roce připojen ke stanici ISS. K vynesení tohoto modulu poslouží raketa Proton-M.

V budoucnosti plánuje rozšířit nabídku vesmírných výletů také na oblet Měsíce za odhadem 100 milionů dolarů. Plánuje také návrat na Venuši sondou Veněra-D a na Měsíc programem Luna-Glob, který sestává ze čtyř misí a výstavby robotické základny na Měsíci.

Plánované starty raket[editovat | editovat zdroj]

Plánované starty
Datum Nosič / Horní stupeň Kosmodrom Rampa Náklad
22.9.2017 Sojuz 2.1b / Fregat-M Pleseck  ? Kosmos (Glonass-M #52)
28.9.2017 Proton-M / Briz-M Bajkonur  ? AsiaSat-9
12.10.2017 Sojuz 2.1a Bajkonur 31/6 Progress MS-07
13.10.2017 Rokot / Briz-KM Pleseck 133/3 Sentinel 5P
28.11.2017 Sojuz 2.1b Bajkonur 31/6 Meteor-M #2-2, Ionosfera #3, Ionosfera #4
7.12.2017 Zenit-3SLBF / Fregat-SB Bajkonur 45/1 AngoSat
17.12.2017 Sojuz-FG Bajkonur 1/5 Sojuz MS-07
 ?.?.2017 Sojuz 2.1b Vostočnyj 1S Arktika-M

Správa[editovat | editovat zdroj]

Vedení Roskosmosu sídlí v Moskvě, ale starty probíhají zejména z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Na starty vojenských zařízení je primárně určen kosmodrom v Plesecku. V provozu je také zatím jediná rampa pro rakety Sojuz na novém kosmodromu Vostočnyj. Organizace zaměstnává asi 300 lidí, šéfem je Anatolij Perminov. Většina prací je zajišťována externě. Hlavním dodavatelem je společnost RKK Eněrgija s vlastním střediskem řízení letů CUP v Koroljovu u Moskvy.

Od roku 2009 převzal Roskosmos řízení Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://planetary.org/news/2006/0628_Europe_and_Russia_Join_Forces_to_Study.html
  2. ČTK. Ruského kosmonauta už vesmír neláká, našel si prý lepší práci. Novinky.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]